Záhada Hory mrtvých

Nevím, mně tedy připadalo, že tvůrci docela chytře (v rámci žánru found footage horror) používají reálná fakta o výpravě s mišmašem vlastní fantazie, aby vytvořili něco svého, trochu strašidelného, trochu zábavného, trochu (nechtěně) legračního. Samozřejmě od toho člověk nesmí čekat nic jiného, rozhodně ne žádné objasňování nebo teoretizování, jak to doopravdy mohlo být. Těm, které zajímalo spíš to reálné, bych doporučila díl pořadu Fakta vítězí na Youtube, Patrik Kořenář to tam všechno moc krásně rozebírá a vysvětluje a dokládá na základě opravdických informací a hledání v archivech a tak. Nyní budu mírně spoilerovat: Jediná výtka, kterou reálně mám, je vůči těm deskám, které hrdinové našli. Škoda, že do toho museli zatahovat ten Filadelfský experiment a že k onomu "vysvětlení" nedošli nějak ukotveněji k místu samému na místě sami. Během sledování jsem si ještě říkala, že s těma zombíkama už to trošku potentočkovali, ale jakmile to dospělo ke konci, tak jsem z toho měla dětskou/stupidní radost. Hihihi. (06.02.2020)

Jedna obyčejná lavina v padesátém devátém a hned tu máme propojení s Filadelfským experimentem, mužem Molem a Marty McFlyem? Že raději celou expedici nestrávili chlastáním té ruské pálenky na baru.. Další případ, kdy mě užití konceptu found footage znehodnotilo potenciální zážitek. Nezlobte se na mě, ale pokud mi jde o život, nebudu natáčet mou ženskou kolegyni, jak otvírá těžké dveře a ještě ji galantně nabádat, ať je opatrná.. I přes občas ucházející atmosféru se Dyatlov Pass Incident asi nestane by-passem skomírající Harlinovy kariéry, nicméně jsem zaslechl, že se Renny pouští do dalšího filmu podobného ražení (s možná silnějším sociálním podtextem), jenž má pojednávat o jistém slovenském bačovi, co umí cestovat časem. Dle legend a wikipedie takový údajně žije kdesi pod Tatrami a když se to dozvěděly americké třípísmenné tajné služby, vyslaly za ním v několika černých SUV svou delegaci hnanou touhou za poznáním. Zeptali se ho: „Bačo, ty prý umíš cestovat časem?“ „No, vraj je to tak.“, odpověděl jim. „A předvedeš nám to?“ „Nemam s tým problem, ale chcem flašu borovičky.“ Agenti kvapem dovezli z vesnické krčmy láhev a podali ji bačovi: „ A teď nám to předveď.“ „Inu, dobre, chalani.“, řekl on a flašku s chutí na ex stáhnul. „Tak... a teraz som tam, kde som bol včera...“ (30.07.2013)

Fuf, ako vidím tunajšie hviezdičkové hodnotenie, asi budem musieť nazvať Devil's Pass mojím guilty pleasure. Tento horor som mal v pláne zhliadnuť už pred nejakou dobou, pretože ma pôvodný tragický a hrôzunaháňajúci incident z roku 1959 kedysi veľmi zaujímal. A i keď Renny Harlin spracoval Záhadu Hory Mŕtvych jemne amatérskym spôsobom, ktorému by sa dalo viacero vecí vytknúť (napríklad to vtipné použitie CGI k záveru), nutno podotknúť, že scenár nestojí za pokrčenie a vyhodenie (i keď niektorí diváci tvrdia opak) a atmosféra je na prekvapenie väčšinu času celkom slušná . Bavil som sa, dejová línia ma nenudila, naopak, moju fantáziu rozvírila natoľko, že sme s priateľkou po filme viedli o danej udalosti menšiu diskusiu a hľadali na internete doplňujúce informácie, ktoré by podporili naše teórie. (28.12.2016)

Na tento film som sa nechal zlákať wikipédiou: https://cs.wikipedia.org/wiki/Z%C3%A1nik_%C4%8Eatlovovy_v%C3%BDpravy. Neodradilo ma ani nízke hodnotenie, teraz už vravím, že škoda. Na rozdiel od spomínaného zdroja, kde sa rieši mnoho možných riešení tejto udalosti, film s týmito informáciami naložil značne rozporuplne. Nešťastne zvolený štýl alá Záhada Blair witch, slabí herci a totálna fikcia scenáristu, horšie to už nešlo vymyslieť. Čakal som serióznu filmarinu, nedočkal som sa ani filmu v pravom zmysle slova. (08.12.2015)

Když jsem se nedávno - asi jako poslední člověk na světě, jak jsem zjistil - dozvěděl o zániku Ďatlovovy výpravy, neuvěřitelně mě to nadchlo, a jakmile jsem zjistil, že existuje tento film, zatoužil jsem ho okamžitě vidět. Nízké hodnocení na ČSFD mě lehce odrazovalo, ale naštěstí jsem na ně nedal, a dobře jsem udělal! Vyjma lehce rozpačitého úvodu, kdy člověk zatím moc neví, co si o tom myslet, se to po pár minutách po přesunu děje do Ruska rozjede s netušenou silou, a vše co poté následuje nemá chybu. A během sledování - kdy jsem ani nedutal a nervózně se ošíval při sebemenším náznaku zvuku v mém okolí - jsem si uvědomil, že takhle vynervovaný jsem snad naposledy byl u filmů Pod zemí a Pád do tmy, které mi to trochu připomnělo. Překvapilo mě třeba, jak věrohodně to na mě celé působilo (mj. díky té ruštině), vyloženě mě nadchly lokace, a celkově mě to sebe vtáhlo neskutečně. Obsazení ve mně sice velké nadšení nevyvolalo, finální rozuzlení je hodně divočina, která nemusí sednout každému, a ten koncept found footage místy silně hapruje, ale celkově mě to nečekaně nadchlo a lehce se klepu ještě druhý den, když si na to vzpomenu. (22.06.2022)