Avenged

Ojedo, Ojedo, nemáš moc hororových kilometrů najeto a já si v poušti evidentně stopnul toho nejhoršího možného šoféra. Kamaráde, s tebou si už do auta nikdy nesednu. Smyk, karambol, a pak už jen pěšky a trmácivě po mexické vyprahlé půdě, kde si se jal z filmového hlediska zkřížit dva neslučitelné žánrové elementy: exploitation + mystery = opus stupidum debilitae. Ženská hrdinka Zoe (Amanda Adrienne) je nejen sluchově postižená, ale také totál asexuální. Krátce po úvodu filmu padne do rukou násilníků, které střetne v okamžiku, kdy lynčují jakéhosi mexikána (zřejmě z rasistických pohnutek). Normálně by se každý v takovém případě hrozícího nebezpečí hodně rychle zdejchnul, zvláště pokud jde o osobu ženského pohlaví. Zoe se však nechá chytit, ponížit a znásilnit, nad to spoutána ostnatým drátem, což se ukázalo jako jediný nápad v té slabě natočené scéně znásilnění, kdy není nic vidět, vše proběhne rychle, nudně a v maximálně zmateném střihu! Naprosto špatně natočená sekvence, která nebyla schopná vyvolat ani pidi diváckou emoci.Když bylo po té trapné scéně, tak se na scéně zjevil indiánský šaman, který mrtvou ženu pomocí zaklínadel vzkřísil zpět k životu a obdařil ji nadpřirozenou silou ducha svého prapředka(!). Nechybělo mnoho, abych po tomhle scenáristickém "majstrštyku" ten špatně natočený blábol znechuceně vypnul, jak moc mě to nebavilo. Zbytek filmu pak vyplnila pomsta ženy ze záhrobí na bandě nesympatických trotlů, jež ji připravila o důstojnost. Film však s obvyklými morálními měřítky vůbec nepracuje a jen mechanicky přistoupí asi ke čtyřem brutálnějším scénám, ve kterých to schytají nijak herecky ani vzhledově zajímavý týpci. Bandě vévodí "béčkový", a pro násilníka typově vhodný, specialista Rodney Rowland, ale ani jeho herecký výkon nenadchne. Snímek se dokonce pokouší o kontroverzní rasistický podtext, když má utýraná obět vztah s afroameričanem, který se ji vydává hledat a taktéž padne do rukou bandy. Zajímavě neotřelý nápad však z toho nic nevytěžil a nastolený trend blbé a technicky velmi slabé režie nadále pokračoval do finálního zúčtování, ve kterém si brutální taneček nečekaně hodil tomahawk s motorovou pilou. Jednalo se o jeden z mála nápadů, jež zaujal. Jinak film opravdu nezaujal. Michael. S. Ojeda si toho nabral docela dost. Vedle režie si vzal na starost také scénář, kameru a střih. Z technického hlediska je film očirvoucí. Vizuál diváka mučí svým nízkým barevným rozlišením a přeexponovanou kamerou. Ten pravý rajc tomu dodal technicky špatně vedený střih, který mrší i to, co nedojebala otřesná režie. Scénář přišel s malým experimentem, který nevyšel, neb kombinovat Rape & Revenge s mystery prvky vyžaduje jistý nadhled a režijní dovednost. Ojeda nevládne zdatně ani jedním. Ba co víc, selhává i v elementárních základech režijního řemesla. Pochvalu si jako jeden z mála zaslouží Hugo Villasenor, jehož zásluhou vypadá gore i zohyzděná těla libově. Bohužel, těch brutálních scén tady není přehršel, ale minimálně dvě z nich snesou přísný metr. Syrový, brutální a našlapaný snímek se nekonal. Místo toho přišlo brutální zklamání v podobě příšerné a (emočně) nudně vystavěné píčoviny. Hned v úvodu cesty režisérův nablýskaný Pontiac havaroval (ano, přesně ten, co v něm cestuje hrdinka filmu). Hned, jak jsem ho v poušti stopnul, věděl jsem, že nemám nasedat, a že ta jízda nebude stát za nic. A taky že jo! 20% (08.01.2015) (méně) (více)