Útok na Bílý dům

Po letošní Butlerově čistce Bílého domu, vymetení Augiášova chléva zbrojařských lobby Tatumem a především větě: „Get your hands off my Jordans!“ si musí vášnivý basketbalista Obama zoufat, jak nudný prezidentský život vlastně vede... America Under Attack (of Roland Emmerich). Again. Hned jak malá holčička zvlhla při pohledu na letku prezidentských vrtulníků, byl jsem v obraze. Rutinní mix staré školy a moderní filmařiny, u kterého je nutné zaznamenat, že ačkoliv autor točí prakticky celou kariéru „komedie“, tak tato byla alespoň chvílemi úsměvná. Stejně jsem přesvědčen, že to liberál Rolie myslí s tím patetickým podhoubím smrtelně vážně a neustálé opakování jeho prvků pak už lze snadno zaměnit za jistý druh sebeironie. Emmerich možná je mistr letních blockbusterů, na něhož se třepe nejedno velké studio a jenž umí divákům nahodit udičku, ale já se na tu jeho už x-let stejnou žížalu „upřímné hlouposti“ zlákat nenechám. Doufám, že Soderberghův striptér ten nátělník opral, vyžehlil a vrátil úhledně poskládaný Willisovi.. P.S.: Jsem rád, že situace „Pražský hrad padl“ u nás nehrozí. S Hradní stráží a prezidentskou ochrankou by si sice teroristé poradili hravě i s airsoftovými pistolemi, nicméně přes lihový opar by k cíli nepronikl ani ten nejlépe vycvičený. A kdyby se snad nějaký takový našel, jediný kód který dostane je ten od tajného baru s Becherovkou.. (25.07.2013)

Emmerich je pořád hovádko, kterému soudnost říká zhruba tolik jako invence, tentokrát má ale v ruce zábavný scénář, jenž i na ploše přes dvě hodiny dovede bavit svou sebeparodií a důmylsným podlézáním a variováním žánrových pravidel. Prvních 30 minut a uberpatetický závěr jsou sice na facku a i za pár nepřehledných střípků z akce bych německého dobrmana nejradší profackoval, ale jako proč ne. Bavil jsem se. U "padajícího Olympu" ale přece jen o něco víc. Asi to bude tím, že ten mi v té své konstantní republikánské debilitě přišel ještě zábavnější a hlavně si mohl dovolit prostřelené lebky. Mít ve filmu rotační kulomet je super. Ale v PG-13 filmu je to asi stejný trumf jako kdyby se terorista osázel dynamitem a po zmáčknutí tlačítka vyletěly leda bublinky. 7/10 (12.08.2013)

,,Napadly nás veverky! A jsou v přesile!" Za veverky hvězda navrch (i když je tam jen jedna). Emmerich mi dal přesně to, co jsem očekával. Úvodní přednášku o Bílém domě vystřídá technicky bravurní (jak je u režiséra zvykem) apokalypsa, kdy si to užijí zejména antiameričané. No a pak ti, co mají rádi katastrofické snímky, kde se stále něco bortí, sesouvá a vybuchuje, jedno, zda puká čínská historická váza nebo se propadá kopule domu. A mrtvoly se vrší jedna radost, stačí jen říci:,,Ani se ji nedoknete, jen přes mou mrtvolu!" A pic! Od poloviny svižné, demoliční, napínavé (tedy pokud vám nebudou osudy postav lhostejné). Triky, kamera, hudba. Jen ta děvenka, Joey King, byla protivná jak osina v zadku, a tedy na ránu, ale jinak fajn. Tak - kamera, raketa a jedéééééééééééééééém! (19.11.2013)

Niežeby to nebolo zábavné. Úvodná polhodina s predstavovačkami postáv je zdanlivo nekonečná, ale potom vypukne prestrelka, ktorá trvá prakticky až do konca. Najviac na nej prekvapí, že je to viac kontaktná oldschool akcia než nejaké digitálne zázraky. Ubehne to ako voda, takže ani nevadí, ako veľmi je to predvídateľné a ako nešikovne sa tam miešajú vážne a humorné, takmer parodické polohy. Má to aj celkom solídnych zloduchov, ktorí sú rozhodne pravdepodobnejší než nejakí kórejskí rákosníci. Problém je teda hlavne v tom, že záchrancu prezidenta nehrá Gerard Butler a že tam po každom výstrele niekomu nevybuchne hlava. (10.07.2013)

Přijemný retro návrat do doby Smrtonosných pastí, Posledního skauta a snad i trochu Skály, či Přepadení v Pacifiku. Emmerich se nikterak nestydí za regresi do přelomu 80. a 90. let, v patosu a klišé si vysloveně rochní, což je někdy i přes patrnou nadsázku trošku otravné, ale těmito trivialitami nikdy nezastíní příjemně zamotaný scénář. Ač je expozice o pár minut delší než by se slušelo, akce se nakonec stihne naservírovat více než dost. Ke slovu se dostane i pár vtipných, či stylově cool momentů a celkově je vizuál rozhodně povedený. Příjemně překvapí, že i přes hektický střih jsou akční sekvence poměrně přehledné (viz fuj Elysium), ale možná bych i tak ocenil drobné zpomalení v několika místech - už jen proto, že v 80./90. letech se tak rychle nestříhalo. White House Down sice na špičku akčních filmů nedosahuje, ale protože si myslím, že kvalitních old school akčních filmů je vlastně docela málo, musím patřičně ocenit, když se jeden takový objeví... Byť s 20letým zpožděním :) 7/10 (05.09.2013)