Stopy

Mělo to potenciál být o dost lepší. Nejvíc mi vadí. že Robyn většinu filmu vypadá, jako by tu cestu úplně v pohodě zvládala, čemuž se mi nechce věřit. Jo, v poslední čtvrtině je znát, že už to sotva zvládá a že je to na ni moc, ale jinak se tváří, jako by to byl obyčejný výlet, žádná extra námaha, celkem i pohoda... Nevím, jestli tohle je ten hlavní důvod pro to, že mi ten film nepřipadal silný, protože on mi ten film fakt silný nepřišel. Čekal jsem, že většinu času půjde sama se zvířaty, jenže on za ní pořád jezdí fotograf, co tu její cestu dokumentuje, a těch náhodných setkání s obyvateli pouště (aboriginci, postarší pár farmářů) je tu málo. Rád bych jich tu viděl víc, jelikož to patří mezi to nejlepší z toho, co ve filmu je. Vadí mi i první čtvrtina, kterou jsem musel přetrpět, abych se dočkal toho, že vůbec vyrazí na tu cestu. Jakousi poetiku to má, pár záběrů na přírodu je přímo úchvatných, ale i tak si myslím, že to mohlo být poetičtější. Dívat se na to dá, pár scén je fakt dobrých (u mě vede návštěva toho starého páru na farmě) a závěr je fascinující, ale i tak to na víc než na průměr fakt nevidím. Taková Divočina mě bavila víc. 3* (09.06.2019)

Tracks je krásný film, jehož síla spočívá v jednoduchosti a umanutosti, která tu skutečnou Robyn Davidsonovou před téměř čtyřiceti lety opravdu dohnala do cíle poutě dlouhé tisíce kilometrů. Mia Wasikowska je dokonalým převtělením Robyn, diváka dokáže do děje vtáhnout, aniž by se uchylovala k laciným hereckým trikům a ždímala ze sebe v okamžicích zoufalství krokodýlí slzy, a navíc se na ní krásně dívá. Adam Driver tady opět potvrzuje, jak dobrý je herec, když v několika minutách na plátně dokonale vyváží Robyninu odhodlanost svým vlezle sympatickým fotografem. No a úchvatná kamera dodá snímku chvílemi až meditativní rozměr. Takže nečekejte o nic víc, než jen filmové zpracování putování napříč australskou pouští s pár velbloudy. Ale nečekete také o nic míň. (17.08.2014)

Pouštní samotu vyhledávali eremité, lidé nábožensky exhaltovaní. Samota za pochodu je věcí nomádů. Kde je však mez mezi potřebou "být sám" a "něco dokázat"? U spisovatelky Robyn Davidsonové k tomu zřejmě přistupuje i snaha "něco zažít a pak to využít". Byť by to byl jen trénink Mii Wasikowské v ovládání velbloudů. Film mi konvenoval i jako cestopisný už tím, že nepopisoval noční život šelem, ani tajný život broučků, ale na zemi se díval jako na takovou, bez jakékoli taxonomie nebo hodnocení. "Život v Austrálii je těžký / stejně za vozem jako pěšky." (28.05.2020)

Povedený film, který prostě a jednoduše odvypráví příběh Robyn. Nic víc, nic míň. Nečekejte žádné scénaristické zápletky a napětí zvyšující pasáže. Trochu mě mrzí způsob, jakým je film pojatý, samotná cesta je vyobrazena záběry stereotypních úkonů, což jistě musela být ale bylo by zajímavé se dozvědět více o praktické stránce věcí. Myslím, že kdyby bylo ukázané co vlastně všechno musela mít na cestě, jak si rozdělávala oheň, jak to bylo s vodou a jídlem, bylo by to celkově o dost zajímavější než opakující se záběry na u ohně sedící Robyn, probouzející se Robyn a Robyn která opouští tábořiště a vyráží na cestu. Ale jinak nemám filmu co vytknout. Mia Wasikowska byla skvělá.----"Some nomads are at home everywhere. Others are at home nowhere, and I was one of those." - Robyn Davidson---- (28.08.2018)

Není to Útěk do divočiny, není to ani Pouť. Je to ale další přenádhernými scenériemi obohacená dobrodružná podívaná s tím správným melancholickým hudebním podtextem, který pohladí na duši, ale více ve vás nezanechá. Samotná Mia Wasikowska je tou herečkou, jejíž hraní vydržíte během těch svižných dvou hodin, avšak rozhodně není člověkem, kterého obličej i řeči byste si museli dopřávat denně. (27.08.2017)