Dvojník

Nemůžu se vyhnout srovnáním s Enemy, jde o podobnou hru s divákem, jen Dvojník je víc neuvěřitelný, Enemy se pořád drželo v mezi, kde všechno dávalo smysl, na to Dvojník z vysoka kašle a dělá si s postavou a s divákem co chce, je mu úplně jedno co dává smysl a co ne, vlastně jsem ten film totálně nepochopil, nebo pochopil, ale tolik věcí mi tam nedává smysl, že to je prostě nereálný, musím pak někde najít oficiální vyjádření režiséra, nebo najít jiné teorie. Pokud si Simon sám vytvořil Jamese ve své hlavě, proč ho všichni viděli? Proč bylo všechno tak reálný, všechny ty konverzace, hromada momentů, kde to prostě jen na halušky svést nejde, fakt ten film nepobírám, ale nebyl tam čas na nudu, dost mě to bavilo, sice se mi přeškvařila hlava, ale musím to vidět znova. Ale pořád si myslím, že Enemy je lepší film než Dvojník, co se obsazení i příběhu týče. (16.06.2014)

Veľmi zvláštnym spôsobom spracovaný snímok, posiaty "divnými", občas úsmevnými, dialógmi. Nie, že by mi mimoriadne nesadol, ale proste - nesadol. Napriek tomu, že mi je Eisenberg sympatický, pričom opäť hrá úlohu tak trošku rozpačitého "mládenca", ktorá mu zrejme sedí najviac, v tomto filme ma nijak extra nezaujal. Každopádne, od objavenia dvojníka film "mierne" nabral na obrátkach. Aj keď je "Double" pomerne originálny počin, bohužiaľ, vzhľadom k tomu, že som ho viac prezýval, ako registroval, na viac ako dve ★ to proste nebude. (04.11.2014)

Snímek zřejmě vzbudí dost protichůdné reakce a tak to má v tomto případě asi být. Ono totiž adaptovat klasickou (a navíc ruskou) literaturu je v dnešní době hodně nevděčné. Myslím, že Ayoade to pojal hodně svérázně a z mého pohledu nejlépe, jak mohl. Atmosféra je správně hutná a depresivní a vůbec nevadí, že připomíná Kafku, Orwella, případně Gilliama, protože Ayoade si z nich bere to nejlepší a funkčně to skládá dohromady. Zpočátku rozehrává hodně zajímavou hru, která se Dostojevského novelou inspiruje jen volně, což v tomto případě překvapivě nevadí. Je zajímavé sledovat, jak skvěle Ayoade pracuje s motivem zrcadla, který je klíčový i pro předlohu. Sázka na Eisenberga se mu vyplatila, protože oba charaktery odlišil naprosto bravurně a bez zaváhání a nemá problém přejít okamžitě z jednoho do druhého. Ostatní, ač vynikající, jsou tu víceméně do počtu, ale dotvářejí celkovou atmosféru. Je pravda, že s přibývajícimi minutami se Ayoade začíná uchylovat k přílišné doslovnosti a jako by nevěděl, jak to celé zakončit. Nakonec to udělá uspokojivě, i když ne úplně jistě a možná mohl v tomto případě zůstat věrný předloze. Nicméně myslím, že Dvojník je zdařilým převedením nadčasového tématu do současnosti a svým přístupem se snaží zachovat kouzlo i atmosféru Dostojevského novely, což se po většinu času daří. 70% (09.04.2014)

Chutná cinefilná jednohubka, to sa musí nechať. Je to taký mix medzi snímkami Dead Ringers, Enemy (2013) a Beyond the Black Rainbow. Obraz nie je až tak extrémne surrealistický,samozrejme pre bežných, priemerných, divákov je to nepozeratelné ale videl som už viac "neuchopiteľnejšie" snímky, zato v príbehu je plno symbolických narážok na sociálne nažívanie, interpersonálnu komunikáciu a rôznorodosť ľudských charakterov. Má to zaujímavá 80´s look. Nie je to totálny mindfuck ako Beyond the Black Rainbow ale aj tento kúsok má nesmierne zaujímavé "future" vybavenia osemdesiatych rokov. Samozrejme nesmiem zabudnúť dodať, že ide o negatívny pohľad na post-industrializáciu. 4,5* (05.01.2015)

Jsem sice znechucen první 40 minutovkou, protože jsem uvažoval o vypnutí, opravdu jsem umíral a nesnesl jsem pohled na nesympatického Eisenberga a po chvíli jsem jej viděl hned dvakrát, ale naštěstí po příchodu na scénu jeho dvojníka, film nabral úplně jiné obrátky a o zábavu až do konce bylo postaráno. Představoval bych si jiný konec, ale přesto mírná spokojenost. Kreativita se tvůrcům upřít nemůže. 65% (26.06.2014)