Režie:
Piotr MularukHudba:
Jan P. MuchowHrají:
Jakub Gierszał, Jakub Kamieński, Krzysztof Skonieczny, Katarzyna Figura, Helena Sujecka, Karolina Chapko, Tomasz Kot, Tomasz Schuchardt, Kazimierz Mazur (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Začínají devadesátá léta, život v polsko-německém pohraničí se však po pádu železné opony zatím nijak zvlášť nezměnil. Dvacátníka Zygu (talentovaný Jakub Gierszał) už nebaví dívat se na módní výstřelky a západní vymoženosti jen v barevných časopisech. Spolu s kamarády se rozhodne rozzářit život v ospalém šedém městečku a sobě i jeho obyvatelům trochu přilepšit. Západoněmecké obchody přetékající zbožím jsou pro mladíky přece jen příliš velkým lákadlem... Piotr Mularuk se ve svém působivém dramatu, v němž nechybí akce, inspiroval situací, jež po rozpadu sovětského bloku panovala v polsko-německém pohraničí a svého času plnila titulní strany polských novin. Debutující režisér film zručně protkal westernovými motivy, odkazujícími mimo jiné ke slavnému snímku Delmera Davese z roku 1957 Cesta za záchranou, který Zyga zasněně sleduje v poloprázdném místním kině. (MFF Karlovy Vary)
(více)Videa (1)
Recenze (61)
Už dlouho mě žádný film tak nenadchnul jako Yuma. Jakmile skončil, hned bych si dala nášup. Mimo to, že byl vtipný, k zamyšlení o lásce, životních hodnotách, přátelství a snad všem, co si člověk může představit, se mi vybavily i nápisy v německých obchodech. Nápisy v češtině, že obchod je střežen kamerami, krádež je zločin a trestá se tak, všechny ty, při kterých jsem se styděla a říkala si, že nemáme za hranicemi moc hezkou vizitku. Po shlédutí tohoto neuvěřitelného filmu a vyslechutí ještě méně uvěřitelných, ale prý zaručeně pravdivých historek z úst režiséra, se budu stydět o něco méně. ()
Nejtvrdší filmovej knockout roku. Během sledování filmu jsem si ani nevím proč, vybovaval Zjizvenou tvář, Tenkrát v Americe, atd, ale tyhle kousky působí proti Yumě jako večerníček pro přecitlivě dětičky. Tohle byl hrozně blízkej, sýrovej, reálně nekompromisní dokonalej direkt. Jasně filmu by se mohly vytknout chybky, pro mě ta největší spočívala v tom, že nebylo ukázano co potkalo Poláky v německým kriminálu, podle ksichtů to nevypadalo na mlátičku čili......no prostě zbytečně otevřený na fantazii. Největší filmařský průser byla bitka mezi Rusáky a Poláky, jako ona byla boží, kdo kdy zažil v hospodě, na díze nebo jinde bandu na bandu dá mně za pravdu, ale proč si kurva drát kameraman nestoupnul do rohu aby měl celou místnost v záběru jaj do boha taková škoda, ale i tak hodně dobrý. Herecky to bylo na modrý z nebe a ta atmosféra z filmu musí každýho, kdo zažil osmdesátky a pak devadesátky velkolepě olíznout. Tohle není film, ale hodně drsná jízda životem.Polskej majstrštyk z vynikající závěrečnou hudbou a polskou písni uprostřed filmů aspirující na nejsilnější filmovej zážitek roku. ()
,,Ty jsi nikdy nic neukradl, ty to bereš Němcům! ´´ . Docela zajímavý počin. Nejsem schopen posoudit na kolik film reflektoval skutečnost, lze předpokládat že dosti... Prudký pád do svobody řešil každý po svém a často velmi svérázně. Leckde se tím přelomem a začátkem ,,podnikání'' začala psát čára života dnešních stále vlivných kmotrů a politiků. Na filmu jsem velmi oceňoval to zpracování devadesátých let. Člověk by nepoznal, že se to točilo před 4 lety. Stále s větší hrůzou si uvědomuji v čem jsme žili. Dnes filmaři těžko shání ulice s otřískanými baráky, tehdy to byl běžný standard. Šeď, hnus, stejně jako život v totalitě. V údivu jsem zíral, jak si hoši kradli nejen pro sebe, ale i pro ostatní a jak tím posléze pozvedli ,,region''. Na tom kradení není nic neuvěřitelného, vzpomínám na ty ostudné v čeština psané cedulky na vstupních dveřích od německých obchodů v pohraničí, že ,,Češi přistiženi při krádeži budou vydáni policii´´. Asi to nebyl jen sport Poláků. Věřím, že si i tehdy šly po krku různé mafie, které si vzájemně lezly do zelí. Ten konec filmu byl ale pro mne až moc neuvěřitelný. Je to škoda, jinak bych šel o hvězdu výš. Chválím hudbu Honzy Muchowa! Dávám tři áftršejvy Ouldšpajz! * * * ()
vizuálne a výpravne veľmi pekné - dokonca až tak, že sa to k téme, miestu a času nehodí... a celkovo mi to prišlo také nekonzistentné a povrchné. nadšený nepreskúmanou témou, za ktorú prihadzujem jednu a pol hviezdičky (lebo to je to najlepšie a najsilnejšie v tomto filme) režisér urobil defilé dobových špecifík a reálií, no nejak sa nebojím o dej, nejdem s charakterom a tým pádom aj ten koniec, veľmi rýchly a taký "nijaký" mi tam prišiel ako jediné možné východisko uzavretia niečoho, čoho uzavretie a koniec ma vôbec nezaujíma, preto to môže prísť tak náhle, rýchlo a nechať ma hlbšie nezasiahnutým. pritom však téma začiatku 90.rokov celkovo a v pohraničnej oblasti so západom DETTO je veľmi potentná, zaujímavá, doteraz sa o tom veľmi málo napísalo, natočilo a teda tu mali autori v rukách kvalitný kus mramoru, z ktorého mohli urobiť antickú sochu - no oni z neho napokon vykresali iba kolekciu malých gýčoých sošiek sloníkov a anjelikov... tak mi to prišlo... ()
Tohle byl celkem syrovej úkaz toho, jak chudí vidláci ke jmění přišli a jak jim to vlezlo na mozek. A protože se chodí se džbánem tak dlouho pro vodu, až se ucho utrhne, nemůže to přece skončit jen tak nablýskaně. Je pravda, že ta doba byla šílená a vidina nových adidasek dělala s lidma divy. Musím přiznat, že jsem si ze začátku říkal "bože, na co se to dívám?!", ale pak se z toho vyklubal super film, kterej si myslím, že sdělil přesně to, co měl. Vzestup a pád se vším všudy... ()
Galerie (41)
Zajímavosti (2)
- Natáčení probíhalo z velké části v Ostravě a Karviné. Podle tvůrců totiž právě tato dvě města velmi připomínají Německo před dvaceti lety. A také v polských městech Varšava, Krosno Odrzanskie, Cieszyn, nebo německém Frankfurtu nad Odrou. (Terva)
- V snímke môžeme nájsť odkazy na viaceré známe snímky, ako napríklad na film Krstný otec (1972), western 3:10 to Yuma (1957) či Winnetou III (1965). (MikaelSVK)
Reklama