Francouzská spojka

Jednoduše koncipovaná krimi klasika kojakovského outfitu o jednom podprahovém sdělení hnědého Lincolnu.. Friedkin tradičně syrový, přímočarý, skvěle udržuje tempo i v prostřední části plné sledovaček (ta v metru je opravdu absurdní), navrch přidává honičku s nadzemkou v ryze belmondovském stylu, při které Jimmy "Pepek" Doyle zdemoluje polovinu aut v New Yorku a vše utne strohé finále s ukázkou omezené funkce ochrnuté ruky zákona. Nemohu si pomoci, ale Hackman mi do role vznětlivého rasisty s odznakem příliš nesednul, což potvrzují i jeho problémy s povahou role při natáčení a já mu snad pořádně uvěřil jen toho úvodního Santa Clause.. (08.11.2010)

Realistický neo-noirový thriller, na kterém lze výborně zkoumat evropské vlivy na Nový Hollywood. Stejně jako Godard v U konce s dechem nebo Costa-Gavras v Z (dva filmy zmíněné v režisérově audiokomentáři), také Friedkin uplatňuje dokumentárně veristický styl. Kamera budí dojem, že nezná trajektorii postav a musí spontánně reagovat na to, co se před ní odehrává. Vzdálenost kamery od postav a její pozice někdy věrně kopíruje způsob, jakým jsou tajně sledované podezřelé osoby (scéna v autobazaru). Mnohé scény jsou snímány z ruky a pouze s přirozeným osvětlením. Většina z nich se natáčela s kontaktním zvukem v reálných lokacích, často přímo na ulicích za plného provozu (což částečně platí i pro slavnou sebevražednou honičku) a bez zvláštního povolení. Věrnost reálným událostem, z nichž film vychází, šla tak daleko, že tvůrci použili skutečný heroin (a ve filmu ukazují tehdy používaný test jeho kvality) nebo policejní autodílnu, ve které se běžně demontovaly podezřelé vozy. K věrohodnosti přispívá také rozvolněná struktura vyprávění - čekací a sledovací prodlevy mezi akcí a reakcí jsou mnohem delší, než je zvykem v konvenčních kriminálkách, úspěch může záležet na náhodě, nebo se taky nikdy nemusí dostavit (tyhle prvky si o mnoho let později přisvojil srovnatelně realistický seriál The Wire). Výsledkem je procedurální dokudrama napěchované autentickou energií, díky níž vzniká dojem téměř fyzické časoprostorové blízkosti. Sázka na syrovost přitom nijak neumenšuje symbolické kvality vyprávění, které v souladu s dobovou skepsí není postavené na zřetelné opozici absolutního dobra a zla. Doyle možná má obdivuhodné detektivní instinkty, ale také je to frustrovaný rasistický zmetek, který si štvavým honem za zločinci kompenzuje, že zatímco on s kelímkem hnědé břečky mrzne na ulici, mocní sedí v teple a pohodlí luxusní restaurace. Nedostižitelný Charnier je oproti tomu uhlazený, zdvořilý a rozvážný a jeho chladná racionalita v něčem předznamenává nástup nového typu zloduchů, kteří jsou jen o trochu chamtivější než společnost, ve které žijí. Nestačí tedy, aby dobro bylo stejně nekompromisní jako zlo. Musí být ještě horší. Žádný film nevyjadřuje lépe oxymorón "špatné dobro". 85% Zajímavé komentáře: Visáč, rochelka (09.01.2006)

TOP 70's krimi s nepřekonatelným Hackmanem v jeho životní roli. Kromě prvotřídního stylu a řemesla (viz strhující legendární autohonička) mě na tom vždy nejvíc fascinovala ta mistrná polarizace dvou ústředních postav - urputný hrubiánský polda vs. šarmantní kultivovaný padouch (výtečný Fernando Rey). Závěr geniální. 100 % (25.01.2020)

Zajímala mě ta mnohými oslavovaná honička, která je fajn. Ale daleko více mě dostala ta nesmírně autentická atmosféra ulic 70. let a na tehdejší dobu zcela netradiční a vlastně dost nadčasová roztěkaná ruční kamera, která i klidnější scény dělá více dynamickými. Což je fajn, protože ono to vlastně zas až tak moc akční není. Bohužel i tenhle film trpí neduhem typickým mnohdy pro starší kinematografii - slabá prokreslenost postav, jejich motivů a s tím související celková nepřehlednost. Naštěstí je tu zápletka natolik banální, že si to nakonec sedne. (15.11.2022)

Ve své době velmi vyhledávaný snímek. Mě však moc nesedl a pět hvězd nedám. Mimo jiná ocenění získal i tyto skalpy:Kansas City Film Critics Circle Awards - herec (G. Hackman), film. Writers Guild of America - adaptovaný dramatický scénář. National Board of Review - herec (G. Hackman). New York Film Critics Circle Awards - herec (G. Hackman) (18.03.2013)