Mission: Impossible - Národ grázlů

Ne že by mi srdéčko nezaplesalo samou radostí nad Rebeccou Ferguson i veškerou tou přehledně nasnímanou, nápaditou, přepáleným CGI nezatíženou a různorodou akcí (především pasáž na motorkách je v tomto ohledu naprosté blaho), ale to co je na tom to vůbec nejlepší (krom Rebeccy Ferguson samozřejmě) je především závěrečná minimalistická osobní londýnská třetina, kdy se to definitivně překlopí v klasický špionážní snímek britského střihu, kde se skvěle napsané postavy (nejen na poměry akčního blockbusteru) přechcávají skrze dialogy „já vím, že ty víš a ty víš, že já vím“ na letišti, v místnosti či na zahrádce restaurace a zcela se to obejde bez jakékoli akce. A funguje to, protože to není ani trochu blbé, ctí se přitom zákonitosti žánru a McQuarrie dává naplno vzpomenout, jak si před dvaceti lety scenáristicky vystačil s jednou místností a jedním vyprávějícím mrzákem. Je z toho vidět, že mu šlo v první řadě především o postavy a děj a až v té druhé o akci a pozlátko; což je u letního popcorňáku, kterým to ve výsledku vlastně vůbec není, věc nevídaná. (07.08.2015)

Kompromis mezi De Palmovým prvním a Abramsovým třetím dílem, ovšem pozor, slovo kompromis tentokrát není nijak pejorativní. Ani náhodou. Christopher McQuarrie má talentu na rozdávání, protože po Jacku Reacherovi se potvrdilo, že krom scenáristy je i výborný režisér, a pátá Mission: Impossible nabízí velmi nápaditou a poctivou akci (už jen ta dechberoucí část v opeře je lepší než celý Ghost Protocol), krásně staroškolský špionský příběh plný zvratů všeho druhu a výborně napsané postavy (například z Benjiho v podání Simona Pegga se konečně stal plnohodnotný člen týmu a není to jen šašek pro zasmání, Ilsa v podání Rebeccy Fergusson to zase na všechny strany hraje tak krásně, že ji máme stále rádi, ačkoliv absolutně netušíme, oč jí jde). Toma Cruise v hlavní roli asi vážně nezbývá než obdivovat, ale víte, kdo mě z herců překvapil nejvíce? Jeremy Renner! Ještě nikdy mi nebyl tak sympatický, a to tady vlastně hraje obyčejnou kancelářskou krysu. Ano, ano, opět za to vděčí scénáři. Takže já tleskám a budu rád, když nemožnou misi č. 6 podnikne stejný tvůrčí tým. (08.08.2015)

Nejlepší díl Mission: Impossible? Dost možná. Každopádně potvrzení velmi pozitivního kurzu ve vývoji série, která čím dál tím jasněji nachází svou tvář. Klasický mix akce, napínání a nadhledu se definitivně proměňuje v luxusní týmovku, jíž sice šéfuje Ethan Hunt, ale ohromně si užíváte souhru všech jejich členů. Christopher McQuarrie si každopádně udržel typické znaky svého rukopisu, takže si můžete vychutnat oldschoolovější pojetí blockbusteru, s jasnou návazností na staré bondovky i sedmdesátkové špionážní thrillery, výborně napsaný scénář, který šikovně hledá (i nachází) ikonické a velmi stylové momenty, a audiovizuálně prvotřídní podání. Scéna v opeře je určitě jednou z nejlepších sekvencí roku (a vztyčeným prostředníčkem Quantum of Solace), akce pod vodou fantastická, honičky s motorkami strhující. Výborná podívaná a parádní letní akční thriller. (30.07.2015)

Od Birdova ultra high-tech moderního špionážního filmu k stále modernímu, stále používajícímu high-tech, ale přitom mnohem klidnějšímu a zemitějšímu pokračování. Se zajímavě napsaným scénářem, který dává důraz možná víc na slovní souboje či potyčky než na ty ruční, má hezké oldschool špionážní základy a dokáže předat i akční scény jaksi realističtěji, ale přitom stále s podobným faktorem stylovosti (Maroko). Ale přesto jsem si z nějakého důvodu užil toho Birda napoprvé víc. Zajímavé ale bylo, jak moc Rogue Nation mělo a přitom i nemělo blízko k Bondovi. A ano, Rebeccu Ferguson obsazovat do podobných rolí víc, víc! (06.10.2015)

// První mise, ve které Ethan dostává rovnocenného soupeře. První mise, ve které akce a kamera vynikají nad filmovou konkurencí (honička, opera). První mise, ve které jsem pocítil příběh pouze jako nástroj pro import atrakcí. První mise, která nutí přemýšlet nad sérií jako celkem. Je to krásný, naleštěný a silný stroj. Jenom zevnitř už začíná mírně rezivět - dokud se ale člověk nedívá pod kapotu, je to skvělý zážitek. Doslova pak řadím přesně mezi trojku (5*) a čtyřku (3*) - "Go Rogue." Edit:// druhé zhlédnutí a zvedám na 9/10, má to jednoznačně nejlepší filmovou honičku od druhého Matrixu a nejosobnější závěr od... ani nevím. Je to jiné než trojka, ale přesto si to našlo způsob, jak se vedle ní zařadit do čela celé série. (30.07.2015)