Reklama

Reklama

Nervy drásající jízda dvou náklaďáků džunglí. Americký režisér William Friedkin (nar. 1935) se rázem prosadil realistickým kriminálním snímkem Francouzská spojka – Štvanice (1971) a své postavení předního tvůrce potvrdil mimořádně úspěšnou adaptací bestselleru Williama Petera Blattyho Vymítač ďábla (1973). Oba tituly patřily k velkým komerčním trhákům a Friedkin hledal látku, která by podobným způsobem naplnila kina. Získal souhlas francouzského režiséra Henri-Georgese Clouzota a rozhodl se znovu natočit jeho mistrovské dílo Mzda strachu, vycházející ze stejnojmenného románu Georgese Arnauda. K výrobě logisticky nesmírně náročného filmu, s exteriéry v Dominikánské republice, Mexiku a dalších zemích, se spojila dvě hollywoodská studia Paramount a Universal. Friedkin zápasil s živly i s manažery studií a výsledný snímek se dostal do kin po několikaměsíčním vysilujícím natáčení až v červnu 1977. A tam Mzda strachu tvrdě narazila. Přišla totiž do distribuce jen pár týdnů po Star Wars a byla zcela pohlcena jejich fenomenálním diváckým úspěchem. Evropský distributor filmu ve snaze zachránit co se dá zkrátil film o třicet minut (v této zkomolené podobě se také v roce 1980 objevil v československých kinech). Nálepky propadáku se ale Mzda strachu nezbavila. Teprve po letech byla restaurována do původní dvouhodinové podoby, a tak ji také dnes mají možnost vidět televizní diváci. Nová verze samozřejmě nedosahuje kvalit Clouzotova originálu, ale příběh čtyř zoufalých řidičů, vezoucích nitroglycerín na dvou náklaďácích, ani v této podobě nenechává diváka vydechnout. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (160)

sud 

všechny recenze uživatele

Začátek je sice důležitý, ale dosti zdlouhavý, ovšem jakmile se děj přesídlí do Jižní Ameriky, chvílemi ani nebudete dýchat. Scéna na chatrném mostě za deště vešla do dějin filmu jako jeden z největších nerváků. Film plný oleje, šmíru, smradu z výfuků, nehostinné džungle a zpocených zad. Skvělý Bruno Cremer. Remake, který není svému předobrazu nic dlužen. 80%. ()

Martin741 

všechny recenze uživatele

Pch, nedajte sa vysmiat, ze pribeh o soferoch nakladakov v akejsi dzungli nenecha divaka vydychnut a stale sa nieco deje! No tak deje sa tam toho uplne minimum, len odznie kopa prazdnych kecov onicom, a exteriery to tiez nedokazali zachranit. Plus v strede nastupila priserna nuda a vatovo plane plky. Jo a prepadak ostane stale prepadakom, na tom nic nezmeni ani tych X rokov, co uplynulo od natocenia - a pre mna ostava stale najlepsim prepadakom Obcan kane. Precenovane dielo, asi ako Cymynova Nebeska Brana : 20 % ()

Reklama

dobytek 

všechny recenze uživatele

Tady musim po letech trochu upravit recenzi a hodnocení. Jsou filmy, který prostě zestárnou, a pak jsou filmy, kam patří i Mzda strachu, který naopak zrajou jako víno. A já jsem si postupem času tenhle film úplně zamiloval a viděl jsem ho už opravdu hodněkrát a to včetně tý kratší verze určený do kin. Ta se asi o trochu víc podobá originálu z roku 1953 a má taky něco do sebe. Je tam třeba navíc scéna s jízdou přes roletu nebo brod přes nějakou říčku, ale o postavách se dozvíte úplný minimum jenom z nějakejch pár flashbacků. Navíc nutno dodat, že třeba tu jízdu přes roletu nebo brodící scénu Clouzot natočil teda mnohem působivěji. Ale zase v normální verzi to vypadá, že celejch těch 218 mil jeli vyloženě krokem, takže by to museli jét tak 14 dní. V tý kino verzi je vidět, že tam byly i rychlý úseky. Největší slabina kino verze spočívá v tom, že končí tim, že Roy Scheider prostě odletí vrtulníkem pryč a padnou titulky doprovázený jazzovou hudbou, která do tý džungle taky moc nepasuje. Člověk z toho má asi podobnej pocit jako z happy endu u Blade runnera. Jinak jsem čet i knižní předlohu a ta se mi moc nelíbila. Možná i kvůli blbýmu překladu. Jsou tam různý technický výrazy a překladatel asi moc nevěděl, o co se jedná, tak to přeložil poněkud otrocky. Naopak název knihy je přeloženej jako Mzda za strach, což asi dává větší smysl než Mzda strachu. Co se týče nejrůznějších teorií, jak by to dopadlo, kdyby hlavní roli hrál Steve McQueen místo Roye Scheidera, tak já si myslim, že by to asi filmu spíš uškodilo. Roy Scheider je civilní, uvěřitelnej, rozhodně nepůsobí nijak supermansky, že by vám bylo hned od začátku jasný, že on ten náklad prostě doveze. Tohle by u McQueena asi nefungovalo. Zdatně sekunduje můj velkej oblíbenec Bruno Cremer, ale ani další dva členové posádek nezůstali jen tak do počtu. Člověk pak i pochopí, proč chtěl Friedkin tak moc obsadit Rabala i do Francouzský spojky. A samozřejmě nemůžu zapomenout taky na soundtrack od Tangerine dream. Divim se, proč tenhle film neměl v době vzniku úspěch. Pro mě je to určitě nejlepší Friedkinův film. 90% ()

Ruut 

všechny recenze uživatele

Zajímavý film, který znamenal Friedkinův konec svou rozmáchlostí a touhou být všim. první polovina nedrží pohromadě. Vůbec si neudělám vztah k hlavním postavám. Druhá je zajímavá samotnou výpravou s trhavinou. Skvělý vizuál, úžasně zachycená špína Jižní/Střední Ameriky a nesmyslné ego režiséra. Cesta přes most ještě o level víc fascinující než Herzogův parník skrze hory. ()

classic 

všechny recenze uživatele

Na 100% 3 najlepší film Williama Friedkina,po Francúzska spojka,Vyháňač diabla,t.j roky 1971,73 prichádza REMAKE Le salaire de la peur z roku 1953 režiséra Henri-Georges Clouzot,ktorého originál som nevidel,ale pohľad Friedkina a Roya Scheidera ako hlavného herca,jeho postava Juan Dominguez má veľký prúser doma v Jersey,a tak sa rozhodne odtiaľ zdekovať do Strednej Ameriky,kde sa mu naskytne „lukratívny JOB”,T.J musí len previesť Nitroglycerín v nákladiaku terénom,pri ktorom sa zapotí,ale nebude sám,budú štyria,dvaja a dvaja v dvoch autách v EXTRÉMNEJ DŽUNGLI,a ja vážení som skoro ani nedýchal pri výbornom ZVUKU,ktorý čoraz viac ‚spríjemní dianie...’ Roya si automaticky spájam s JAWS,kde si zahral BRODYHO,ale čo viem tento talentovaný herec bol k dispozícii aj v ALL THAT JAZZ,v ktorom predviedol historicko-životný výkon,pozoruhodný ACTOR! Ostatných parťákov nepoznám,ale zaujal ma isto herec AMIDOU,ktorý sa vynikajúco vyznal vo výbušninách... Tento počin má neuveriteľnú atmosféru,kameru,sugestívnu réžiu a všetko mi pripadalo príliš reálne,skutočné so zvukom,bez ktorého by neexistovala žiadna šanca na takýto intenzívny po celý čas trvajúci EXPERIENCE!!!! ()

Galerie (45)

Zajímavosti (16)

  • Společnost CIC vystřihla prakticky celý úvod filmu a pak také dosti temný závěr, a v této podobě ho pustila do kin. VHS a DVD verze takto poznamenány nejsou, ale z nepochopitelných důvodů v nich zase chybí dvě scény, z nichž je jedna klíčová - protože na rozdíl od předchozí verze už existovaly jiné způsoby zpracování nitroglycerinu, pomohl si Friedkinův štáb tím, že skladiště s "novým" nitroglycerinem je vykradeno. A proto se musí pro ten zapomenutý v boudě uprostřed džungle. Podobně v delší verzi chybí i scéna s přejezdem "rolety". (Robbi)
  • Režisér William Friedkin prohlásil, že nikdy neviděl žádný svůj film po jeho dokončení. Pouze snímek Mzda strachu viděl dokonce několikrát. (Terva)
  • Na filmovém festivalu v Benátkách roku 2013 režisér William Friedkin prohlásil, že začal snímek pomalu digitalizovat, aby mohl jít znovu na DVD pro dnešního diváka. V roce 2014 bylo Blu-ray vydání uvedeno na trh. (Terva)

Reklama

Reklama