Žít a zemřít v L.A.

Začátek s teroristou na střeše mrakodrapu vypadal jak z nejblbějšího akčního Béčka. Pak následuje ta nejprofláknutější story, co je v těchto filmech o policajtech k vidění. Jeden policajt má odejít do penze, ale při vyšetřování posledního případu ho zabijou. A jeho parťák si dá pár piv a rozhodne se, že se pomstí. Už jsem si pomalu řikal, co to bude za sračku, ale postupně z toho vylezla docela zajímavá záležitost. Přišla konečně nějaká akce, honičky (pěšky i v autech) a zejména ve druhý polovině pak různý překvapivý zvraty v ději. A v závěru Friedkin přišel s něčim, co jsem opravdu nečekal. 75% (30.08.2020)

Chytře vymyšlená kriminálka, která Friedkina zastihla v okamžiku dočasného návratu staré formy. Příběh začíná jako přímočará cesta umanutého poldy za vyřízením starých účtů, jenže vývoj situací ukáže, že ne všechno se dá naplánovat, a i když má člověk schopnosti a žádné zábrany, život si všechno zařídí podle sebe. V hlavní roli září William Petersen, který svedl s ďábelským Williamem Dafoem vyrovnaný souboj jak co se týče zápletky, tak v herecké rovině. Film přišel trochu pozdě, protože tak kruté žánrovky už pomalu vycházely z módy, ale atmosféra těží z perfektní osmdesátkové hudby, takže na tom nejspíš vydělal. (10.11.2023)

Zločin a jeho vyšetřování je hra chyb. Kdo jich udělá míň, vyhraje.. Dvojice nepříliš bystrých agentů na stopě zručného padělatele bankovek s prezidentem Andrew Jacksonem. Postavy škemrající o ambivalenci, střelba, honičky v autech, sex, násilí a genius loci políbený hudební stopou britské kapely Wang Chung. Friedkinův stylový neo-noir mi svou neučesaností, divokostí a dějovou roztříštěností lehce připomněl jistý seriál o kníratém komisaři z německého Duisburgu. Akorát u Schimiho nikoho nestříleli brokovnicí do ksichtu.. (05.09.2019)

Rázné. Stejně jako se legendární znělka Wang Chung při úvodních titulcích pomalu noří s vycházejícím sluncem nad L.A., aby pak agresivními beaty udeřila na divákovy smysly, i celý Friedkinův snímek neustále přináší do pomalu plynoucího neo-noir příběhu překvapivé zvraty a návaly estetické brutality, aby nakonec došel do naprosto nihilistického finále. Tedy vše, co mám rád. Žít a zemřít v L. A. znamená ryzí osmdesátky a zároveň pamětihodný thriller se stylem jako žádný jiný. Můj nejoblíbenější Friedkin. A film, který bych si rád někdy dal na velkém plátně s pokud možno nejkvalitnějším zvukem. (08.11.2019)

Fajn herci, súčasného kalibru ešte v mladučkom prevedení, kôpka peňazí, pár gramov drog, falošné peniaze a scenár je na svete. Kiežby bol výsledok taký dobrý ako sa z mojej prvej vety zdá. Ale nestačí to všetko len zmiešať, treba vedieť presný recept a nie tam tie ingrediencie len tak bezhlavo hádzať. A nebyť možnosti zrýchleného pretáčania (samozrejme nie cez skvelú autonaháňačku), asi by bol výsledok ešte nižší. 60%. (12.03.2008)