Strážci Galaxie

Barevný Marvelovský koktejl, který jede na podobně bláznivě vlně jako třeba Thor: Ragnarok. Strážci galaxie jsou vydařeným příspěvkem do subžánru "Marvel on Drugs." Já osobně mám radši vážnější Marvel, ale občas se podívat na nějaký podobný úlet není na škodu. Například po Infinity War to člověku rozhodně zvedne náladu:) Navíc retro soundtrack a výskyt walkmana v blockbusteru to je pro mě jak dělané. Zalíbil se mi Rocket Raccoon, i když jsem nečekala, že tak miloučký mýval bude takový výbušný drsný sprosťák. A samozřejmě Peter Quill je elitní týpek :D "Parta pitomců, co stojej v kroužku.", "Víte, já věřím, že nikdo není stoprocentní pičus." (27.05.2018)

Hodně ošklivá režie, opravdu velmi. Ale to by byl poslední problém. Čekal jsem jednu z nejlepších marvelovek, ale nedostal jsem ji především kvůli strašně epizodickému scénáři, který je nápaditý jako osmnáctý díl šesté série Xeny. Jenže Zoe Saldana není Lucy Lawless. Fakt mě nezajímá mávání mi před očima retrem a důmyslnou metašpatností, je to prostě napsáno a zrežírováno dost mizerně a především to je nuda. A nevím, kde je "nuda" pádnější argument než u komiksárny. (19.11.2014)

„Jsi pro mě zklamáním, sestřičko. Ze všech sourozenců jsem tě nenáviděla nejmíň.“ Navzdory (nejen) zdejším velmi slušným referencím jsem měl spíš (hodně) nízká očekávání, produktům Marvel Studios se (až na pár výjimek) vyhýbám obloukem. Avšak už po scéně s „tanečkem“ mi něco říkalo, že sledování tohoto filmu pro mě nejspíš nebude utrpením. A nebylo. Komentování technické stránky víceméně přeskočím-kvalita + parádní hudba navozující pohodovou atmosféru a shazující některé přespříliš vážné scény. Se zdejším sci-fi světem a jeho pravidly jsem neměl vážnější problémy, něco mi sedlo více, jiné zas méně, některé odkazy opravdu potěšily (kupříkladu díky vysačce ALFa jsem si hlavní postavu ihned oblíbil). Hlavním postavám jsem fandil tak, jak je pro pohlcení dějem potřeba (i když někdy si divákovy sympatie získávaly poněkud podbízivým způsobem), ale je nutno dodat, že s přehledem nejlepší postavou byl Yondu Udonta, tedy nikdo ze Strážců, jak by jistě bylo záhodno. Vůbec nejzajímavější na filmu pro mě ovšem bylo odlehčování a humor. Nadhled snímku mi pomáhal přežít takřka bez úhony nemálo patosových, přespříliš dojímavých (a také několik romantických) scén, některé z nich sice vyzněly přesně tak, jak to nesnáším (spolu s klišoidním vyzdvihováním „opravdových“ hodnot), ale mnoho se podařilo se ctí zahrát do autu a ještě k tomu pobavit (určitou míru práce s divákovým očekáváním rozhodně oceňuju). A jak už jsem předeslal, nechyběl humor. Pravda, někdy trochu jednodušší a infantilnější, přesto dobře fungující a vtipnými hláškami diváka zásobující (jistě mohl být jejich výskyt ještě častější, ale zasmál jsem se i tak dost). A vzhledem k tomu, že hodnocení s různými aspekty filmu střídavě kolísá mezi 3/4*, právě ta komediální stránka filmu „zachraňuje“ vyšší variantu. „Řekl, že je sice sráč. Ale prý není, cituji, úplnej zmrd.“ – „Věříte mu?“ – „Věřím, že nikdo není úplný zmrd, madam.“ (07.12.2014)

Ten film je v každém jednotlivém detailu dokonalý. Vrhli nás do svého univerza než bys řekl turboblaster, ukázali sympatické postavy, originální, vtipné... Je to napínavé, nenudí, nápadité a vlastně i docela humorné. Přesto jsem jaksi nedošel k nirváně - a to tenhle žánr miluji ze všeho nejvíce. První dojem z filmu (ještě to radši prubnu jednou na BR) byl zkrátka slabý. Všichni tam byli vyzrálí, do jednoho přes třicet let, nikde žádný ušatý juvenil, žádný ušatý homoupír, žádný ušatý panic, ale přesto byl snímek pro děcka, pro mládež - ať nežeru. Šmankote a to mi dost vadilo. Záporák, ten s tím špenátem na ksichtě, byl trapný debil, další záporák Benicio Del Toro byl jedno velké WTF apod. Vím, že to měla být komedie, takové veselé dobrodružství z vesmíru, bez vážnosti, ale ani to nemůžu říct. Že bych se jako chichotal až do konce... ne, ne, kdepak. Chybělo tomu jisté mysterium, hloubka, drsné hlášky, drsnost, všude samá drsnost, zápach, chlast, bitky, krev a tři prdele pořádného chlapského humoru. Zbylo jen hebké pozlátko, které asi zaujme jen a pouze ty juvenily. Ostatně osazenstvo kina a upoutávka na Pošťák Pet: The Movie mi mohlo být dobrou nápovědou. Zas jsem si připadal jak Kulínský na generálce. (02.09.2014)

Děj filmu se veze na vlně tradičního komiksového klišé. Takže tu máme zavilého záporáka, který chce vyhladit galaxii a máme tu partu gerojů, kteří se mu v tom snaží zabránit. Jenže všudypřítomný sebeshazovačný humor posouvá tuhle báchorku o level zábavnosti výše, stejně jako parta sympatických hrdinů, kteří každý z nich nabrali kýbl charismatu navíc a jejich osudy vás zajímají. James Gunn dobře zužitkoval své tromácké začátky, takže ty nahláškované bizarní a ještě bizarnější postavičky ukočíroval s přehledem a humor nepůsobí trapně a křečovitě. A řekněte sami, lze nemilovat film, ve kterém hlavní hrdina pro záchranu svého milovaného prehistorického walkmana je ochoten nasadit holý život? Sám jsem kdysi, před dlouhými lety, coby chudý student koupil za poslední našetřené peníze svého prvního walkmana a byl šťastný jako blecha, takže pocitům Chrise Pratta dobře rozumím :o) A nemusel to být nutně dárek od mámy. (13.08.2014)