Fantomas

Louis de Funés povýšil z četníka na komisaře a tentokrát se snaží zatnout tipec své Nemesis, obávanému Fantomasovi. Bylo humorné sledovat, jak se nešikovná policie snaží dostat protřelého superzločince na lopatky v sérii bláznivých příhod. Vedle komické linie oceňuji práci s maskami a provedení akčních scén, které jsou na svou dobu uvěřitelně zahrané. (29.12.2019)

Kdepak jste ty lidi sebrali? V blázinci?! Fantomas - celá série je naprostý kult a moje neodmyslitelná láska, již od útlého dětství. Každý díl má skvělou zápletku a je plný pamětihodných, humorných i akčních scén. V prvním díle je ještě Louis de Funés trochu upozaděn, za neméně skvělým Jeanem Maraisem, ovšem od snímku Fantomas se zlobí, přebírá otěže pevně do svých rukou a nepovolí je až do závěrečných titulků posledního filmu série ze Skotska. Klasika, která nikdy, NIKDY nezestárne. (15.12.2013)

Filmová série, jejíž kvalita má vzestupnou tendenci, což se hned tak nevidí. Tenhle první díl ještě není to pravé ořechové, protože za hlavní hvězdu je zde Jean Marais, vystupující v několikaroli. To se ukázalo jako chybný tah, protože Marais neprojevil potřebnou schopnost nadsázky a postava novináře Fandora, která má být zřejmě sympatická, je velmi špatně napsaná (za což Marais samozřejmě nemůže). O naivní Mylene Demongeteové platí totéž. André Hunnebelle obsazoval systematicky, snad do všech svých předchozích filmů, Louise DeFunés. Vždycky šlo o malé postavy, ale tady udělal výjimku, což se mu vymstilo. Diváky prostě nemůže pobavit Marais, když se v tomtéž filmu, v roli stejného rozsahu, vyskytuje všemi milovaný Louis. V dalších dvou dílech už je vše napraveno, J. M. odstaven na druhou kolej, ale jednička je přece jen tak trochu těžkopádná. 60% (11.04.2003)

Fantomase jsem dlouho obcházel, až se mi připletl do cesty náhodou díky uvedení na ČT2 během pobytu na dovolené. Tušil jsem, že akční a dobrodružné fantasy nebude mým šálkem kávy i přesto, že je to skloubené s komedií. Byť úpřimně, komedii z toho dělá více méně jen komické pojetí jediné postavy komisaře Jouvea. Jednoduchý brakový a v rámci tohoto zpracování ani nijak extra napínavý děj pozvedá pro mě z dobového průměru plného rutiny jedině nezapomenutelný Funès v této postavě, některé scény s ním (např. výslech se žranicí nebo „uvolněte příjezd, rychle!“) byly skutečně fantastické, jenomže jeden herec ve vedlejší roli nedokáže zachránit průměrný film. Když si navíc vzpomenu, že ve Francii v roce 1964 natočil Henri Verneuil 100 000 dolarů na slunci, Philippe de Broca Muže z Ria a John Frankenheimer Vlak, na rozdíl od jiných komentujících nedokážu být ve Fantomasovi nadšen ani z automobilových honiček a jiných akčních scén, jejichž pojetí ve jménu četných zadních projekců a studiových triků oproti zmíněným souputníkům zcela neobstojí a připomíná spíše předchozí dekádu. No nic, tak jako jsem před časem udělil filmu o superhrdinovi Supermanovi tu třetí hvězdičku pouze díky ústřednímu záporáku v podání Gene Hackmana, tak filmu o „superpadouchovi“ Fantomasovi jí pro změnu dávám ústřednímu klaďasi – komisaři v podání Louise de Funèse. Víc není opravdu za co a budu doufat, že si pro mě Fantomas za trest v noci nepřijde. :o) [55%] (20.07.2021)

Můj věčný favorit na poli zábavy, slovní přestřelky Marais-Funés mi budou poškozovat brániční svaly ještě hodně dlouho. Pouze u toho Maraisova avantgardního řízení z kopce a zpátečkou si občas říkám "slabota, chlapče, slabota," protože mě kdysi otec povozil v plném provozu po ledě, mezi ostatními beznadějně kličkujícími auty a v otáčkách tempem tři sta šedesát stupňů za dvě vteřiny, takže to, že jsme posledních zhruba šedesát metrů letěli už jen pozadu a já jsem pohledem do zpětného zrcátka navigovala výkřiky typu "doleva, doleva, to je moc doleva, doprava, teď to mastíme na tirák, doleva," než jsme se konečně zarazili o svodidla, byla docela úlevná změna. Když jsme kupodivu bez úhony dorazili na místo určení, byli jsme uvítáni slovy: "To je dneska hrůza, co? Představte si, že jsme udělali ráno na dálnici hodiny!" Podívali jsme se po sobě a beze slov se shodli, že nemá cenu něco říkat. Z toho všeho vyplývá, že já a můj rodič jsme akčnější dvojka než Marais a Demongeotová - kdo by to byl řekl... (18.11.2007)