Únos

,,…ALE MĚLI BYSTE VĚDĚT, ŽE UDĚLÁME VŠE, ABYCHOM DOSTALI NAŠÍ POSÁDKU DOMŮ, JAK RYCHLE TO JEN BUDE MOŽNÉ.“… /// Zdokumentovaná historie jednoho únosu. Není třeba ukazovat, kterak loď byla přepadena. Cílem tohohle filmu není ohromit akcí nebo snad hrdinstvím. Jde mu o to, tak nějak rozumně ukázat všem, co a jak se kde (zřejmě?) vodehrává. Větší pozornost nakonec získává strategie vyjednávání, protože – nebudem si chlapci nic nalhávat – voni ti kluci vopálení nejsou žádní Ajnštajni. I proto celkem stačí, aby správnou atmosféru na lodi dokázal udělat vychrtlík s nábojem v nábojový komoře. Je to spíš takový drama dvou chlápků, kterým jde o životy. Jen každýmu trochu jinak. Fajn příběh, ale 4* nedám. A ne proto, že bych chtěl někomu radit, jak se má chovat, když se potká s cigošema z NVCG. Těch chytrejch je tady už dost. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Chystám se se starou vyrazit do Indickýho oceánu. (Lodí vole! Starou lodí…) 2.) Zajímá mě, kde se Somálci učej anglicky. 3.) Thx za titule ,,Bac“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (03.09.2013)

Už Bojem a Honem (spoluscenárista) Lindholm prokázal potenciál. A Únos mi to jen potvrdil. V Dánsku dobře situovaný, distingovaný profesionální vyjednavač kontraktů, jehož ovšem tentokrát čeká vyjednávání týkající se nejen peněz, a na druhé straně světa obyčejný kuchař těšící se na návrat domů, na který ale nemusí dojít…Úvodní přepadení možná působí chaoticky, zároveň však velmi autenticky. Únosci začnou vyvíjet pomalu sílící psychologický nátlak a vyjednávači v Dánsku jsou neustále na tenkém ledě. Dochází ke střetu 2 odlišných světů, z nichž se divák dokáže naladit na oba. Navíc, vše působí civilně a uvěřitelně, není tu prostor na falešné hrdinství (žádná tupá „hollywoodština“ s heroickou posádkou, která ozbrojené věznitele s klidem vyřídí). Dobře to demonstruje i nesmyslná ztráta, jež připomene, jak hloupé je někdy lpět na věcech. Následující emocionální dopad je pak silný, protože i po skončení v divákovi zůstává pachuť zmaru a ztráty. Pomalejší tempo a komornější atmosféra jsou jen ku prospěchu, dávám slabší plný počet. (26.07.2020)

Velmi působivé. Filmů, které se nespoléhají na efektní prvoplánové šokující zvraty, vyhýbají se nucenému ždímání emocí za každou cenu a hlavně ctí inteligenci svého diváka je jako šafránu a měly by se vyvažovat zlatem. Dánská rekonstrukce jednoho únosu se soustředí na dvě linie příběhu, jedna se zaměřuje na psychologickou válku vyjednávání a druhá zas na samotnou situaci na lodi, kde sledujeme, hlavně z pohledu kuchaře, soužití rukojmích s piráty, jejich strach, vyčerpanost, ale i malé záblesky uvolnění, jako třeba scéna s rybařením. Celé je to pojato nesmírně realisticky, skoro dokumentární formou, nevzpomínám si, že by nastala situace, kdy bych si pro sebe pomyslela, že tak je to nepravděpodobné. A přece přes to všechno jsem byla napjatá, dojatá a smutná. Protože bez ohledu na to, zda to skončilo happy endem nebo ne, následky už ve všech aktérech příběhu zůstanou napořád. (02.10.2013)

Paul Greengrass je u Kapitána Phillipse hodně autentický, ale pořád je ten vliv Hollywoodu strašně znát. Únos je totiž v rámci autenticity o něčem úplně jiném a to především díky skandinávskému přístupu k vážným tématům. Film vlastně nijak nebuduje atmosféru ani děj. Vše nastaví v prvních minutách a pak už jenom počítá dny, kdy je velká rybářská loď unesena somálskými piráty a Vy jakožto nezávislý pozorovatel sledujete dění jak na lodi, tak u kulatého stolu, kde majitelé firmy bádají, kolik by jim mohli dát peněz, aby rybáře propustili zpět k rodinám. A nevím, co pro mě bylo horší. Nervy jsem měl z obojího. Ve výsledku jsem hodně dumal, proč nedát pět hvězd, a nakonec možná proto, že filmu chybí trošku víc emocí. Vše je hrozně chladné, včetně samotných podnikatelů a především samotného závěru. Film ale věcně ukazuje rozdíly mezi oligarchy a námi, běžnými smrtelníky. A pak ať mi někdo vysvětluje, že je na tomto světě něco správně… (06.10.2020)

Opět výtečný Malling, kterému toho frajera s ocelovými nervy žeru od samého začátku. Lindholm pouze potvrzuje svoji pozici současné scenáristické špičky, ve své první samostatné režijní práci dokazuje kvality i na tomto poli. Lindholm skvěle buduje napětí, k dosažení tísnivé atmosféry nepotřebuje zneužívat divákovy nejnižší pudy a tudíž mu nenabízí akční scény. Lindholm točí protipól všech možných akčních snímků, tam, kde ony končí, on začíná. Neukazuje, jak teče krev, ale proč teče. (19.02.2022)