Pád

I přes lehce nenávykový začátek mě děj seriálu postupně zaháčkoval, takže jsem se od něj nemohl odtrhnout, zejména druhá řada byla přímo špičkovou záležitostí. Tvůrci dokázali vytvořit skvělé napětí i temnou, tíživou atmosféru, většina hereckých výkonů byla vynikající, obzvlášť bych vyzvedl Gillian Anderson a Johna Lynche a já jsem se díky tomu výborně bavil. Je vidět, že si kvalitně napsaný scénář bohatě vystačí s jediným vrahem, aniž by se zmlsaný divák nudil. Obával jsem se jen příliš optimistického závěru, naštěstí k žádné podobné katastrofě nedošlo, takže jsem mohl být naprosto spokojen. (23.03.2017)

První série bylo takové zahřívací kolo, které mě celkem dost bavilo. Druhá mě bavila moc. Hlavně proto, že v tomto seriálu jsou lidé, nikoliv nadpřirozené bytosti bez základních lidských potřeb, lidé se svými chybami, touhami i dokonalostmi. Nakonec i ten chladnokrevný zabiják je milující táta, což zde překvapivě nevyznívá jako klišé. Bravurní herecké výkony jsou velkými pomocníky při budování podmanivé atmosféry. (22.02.2015)

Nemálo ambiciózní projekt, který se snaží jak o psychologický rozbor, tak i o hutnou atmosféru v komorním prostředí. První se mu většinou daří - skvěle zahraná ústřední dvojice (a snad ještě lepší mladá Katie) spolu se zajímavou premisou sériového vraha od vedle seriál s přehledem protáhne i těmi spornějšími pasážemi. A těch je bohužel až příliš. Nejen, že zbytek hereckého osazenstva je až na pár výjimek otřesný a vyloženě ruší, samotná výsledná podoba The Fall až příliš silně zavání televizní produkcí. Jednou za čas se tak podaří vytvořit vynikající scénu, perfektní záběr, a kvůli nim se seriál rozhodně vyplatí sledovat, jenže na každý takový úspěch připadá hned několik momentů, se které sálá bezradnost, jak vlastně odvyprávět tolik informací a pocitů. Celý seriál toho totiž chce říct mnohem víc, než dokázala omezená zásoba působivých nápadů obsáhnout, a tak se v každé epizodě najdou dva nebo tři pamětihodné momenty, jenže zbytek je kvůli tomu jen utahanou a atmosféru pozbývající vatou. To se pak podepisuje na obou zatím odvysílaných sériích, kdy je na každé znát jasný tvůrčí záměr, jenže na ty scény, které postavy opravdu někam posouvají, náleží hromada nicneříkajícího a oproti těm kvalitním částem nijak zajímavého balastu, jenž jen natahuje jinak prostý děj do zbytečně přemrštěné délky. Konec druhé řady nakonec ani nemá žádný lákavý příslib do budoucna, a autoři se budou muset setsakra vytáhnout, aby u něj ještě někoho udrželi. The Fall tak jednoznačně pokulhává za silnější konkurencí - v žánru atmosférických psychothrillerů se např. Hannibalovi nepřibližuje ani na dohled, a v malých kriminálkách zakládajících si na duchu místa zase těžce nestíhá všem možným Zločinům a jejich mladším bratříčkům. (20.12.2014)

Tak tohle jako jó! Výborná televizní minisérie, jejíž největší klad vidím v tom faktu, že vás, narozdíl od většiny americké produkce, citově nevydírá, naopak, vsází na civilní pojetí, detektivové nejsou žádní novodobí Sherlockové, kteří dokáží vraha odhadnout podle postavení hvězd na nebi, ale skládají dílek po dílku tohoto ďábelského puzzle. A samotný vrah (výborný Jamie Dornan) je potom chybující člověk, kterého jeho neovladatelné tužby vedou směr peklo. Pro mě osobně je i velkým kladem prostředí, Irsko, to je prostě moje. A nakonec ještě musím zmínit jméno Gillian Anderson, která už jako Dana Scully v Aktech X dokazovala, že jí role "dámy v obleku" vážně sedí, zde je takřka dokonalá a při každém jejím proslovu jí doslova (no doslova asi ne :-) visím na rtech. Víc není co dodat, DaViD'82 to napsal úplně přesně. Aneb nikdy nevíte, jestli kolem vás zrovna neprošel nějaký sériový vrah... Seriálová událost roku. (02.08.2013)

Jste sami, procházíte se svým ztichlým bytem, vaříte si čaj a pomalu se poroučíte do svojí ložnice, když v tom ucítíte podivné mrazení v zátylku. Skoro jako byste i slyšeli vrzání podlahy. Je tam někdo? Pozoruje vás? Bylo to tu už mockrát. Detektivní hra na kočku a na myš, ve které nejsou role vždycky jasně dané, souboj myslí a nekončící vzájemná fascinace. Omamná policejní expertka Stella Gibson a charismatický sériový vrah Paul Spector jsou oním párem v The Fall, a i přes ohrané téma se jim bez problémů daří udržet pozornost diváka od první minuty. The Fall totiž funguje a zaujímá na mnoha úrovních. Gillian Anderson postavě chladně jednající Stelly propůjčuje neobyčejnou komplexnost a hloubku. Stella toho sice moc nenamluví, jedním pohledem či gestem ovšem dokáže zprostředkovat celou škálu emocí a reakcí, a dává tak divákovi tušit, že za chladným exteriérem se skrývá vysoce komplikovaná osobnost. Jamie Dornan v roli Paula ovšem nijak nezaostává, a jakýkoliv jeho čin, ať už z jeho rodinného či pracovního života, nebo z jeho zrůdných volnočasových aktivit, takřka hypnotizuje, a téměř mu propůjčuje sympatie. Precizní kinematografie jenom podtrhuje komplexní psychologický rozbor obou protivníků, ať už v motivu opakujících se prostřihů na podobnosti jejich konání, nebo v dlouhých záběrech vykreslujících jejich samotu a osamění. Dopad Paulova jednání na vedlejší postavy (Katie, Sally Ann, Rose, Jim Burns) nezpomaluje, naopak dodává potřebnou opravdovost. Seriál navíc svým nenuceným feministickým vyzněním jakoby mimochodem poskytuje důležitý a stále aktuální společenský komentář. Právě díky všem obrovským plusům pak o to víc zamrzí, že pečlivě budovanou psychologii a atmosféru reálného a realistického světa především ve druhé (a sem tam i ve třetí) sérii dolů sráží absurdní náhody a za vlasy přitažené situace, které jsou jako vystřižené z kterékoliv odpolední kriminálky. Nejenom, že ty situace frustrují a ruší, ony zanechávají hořkou, a především trvalou pachuť za jinak vynikajícím seriálem. 80% (28.07.2019)