Batman

Matt Reeves a jeho temný neo-noir detektivní Batman!Doufal jsem, že nový Batman se okamžitě zařadí do top 10 filmů, které jsem kdy viděl a to se bohužel nestane, některé jednotlivosti mi úplně nesedly, ale to neznamená, že se nejedná o solidní film, který by každý měl v kině navštívit. Moc si totiž nedokážu představit vidět film doma a neusnout.Matt Reeves nás vtáhne do 3 hodinového špinavého a temného Gothamu, kterému zločin a korupce není cizí. Herecky velmi přesné. Pattinson v roli Batmana perfektní, Zoë Kravitz nejvíc sexy Catwoman vůbec, Jeffrey Wright v roli Gordona velmi solidní a Paul Dano jakožto záporák Riddler povedený ( byť místy mi přišlo, že dost přehrává, ale nic, co by rušilo). Pochválit je potřeba i Collina Farrela v roli Penguina, který i na malém prostoru dokázal zazářit taktéž. Atmosférou film opravdu připomíná Fincherovo Se7en a v pár scénách se mi vybavil i Saw ( za což nejspíš můžou hádanky) a jako detektivka je Batman velmi poctivý, crime investigation v nejlepší formě, ale trochu mě mrzí, že samotné akce se moc nedočkáme, vzhledem k tak dlouhé stopáži, to chtělo minimálně velkolepější finále ( krom pár přízemních fightů ve tmě, tu fakt nic wow bohužel z mé strany není), což se bohužel podepíše na tom, že na druhou projekci úplně spěchat nebudu. Chvála patří i hudbě, která je na správném místě a především kamera a technická stránka je na nejvyšší možné úrovni. Husí kůže nastala 2x a to při jednozáběrovém batmanovém vzletu a taky při nastartování Batmobilu ( byť ten tu byl využit překvapivě jen jednou!!).Ve výsledku ty 3 hodiny byly fajn, je zde spousta dobře a kvalitně odvedené práce v mnoha směrech, ale je to tak vyčerpávající, že ten zážitek není vynásoben euforii, jak jsem doufal.Možná při druhé projekci si film užiju ještě víc, možná ten zážitek musí dozrát, ale každopádně spokojenost převládá.Příběh 4/5, Akce 4/5, Humor 2/5, Násilí 3/5, Zábavnost 4/5 Hudba 5/5, Vizuál 5/5, Atmosféra 5/5, Napětí 3/5, Emoce 3/5, Herci 5/5. 8/10. (02.03.2022)

| 85% | Vizuálně podmanivá, neuvěřitelně atmosférická a neskutečně vtahující detektivka s Batmanem v hlavní roli. Pattinson, Wright a Ferrell to tady pro mě herecky hrozně moc táhli a parádně sedli do svěřených rolí, ale to co činí tenhle film téměř božským je především sebejistá režie Matta Reevese v kombinaci s lahodnou kamerou Greiga Frasera. Nebýt příběhově slabší druhé půle filmu a vyloženě anti-klimaktického finále, bylo by to klidně hned na poprvé na 5 hvězd. Takhle je to hlavně technicky brilantní příslib do budoucna, kdy se snad dočkáme i lépe gradujícího děje s větším emočním dopadem. Více v Geekec #53 | Speciál o Batmanovi. "Get out of here or that suit’s gonna be full of blood." "Mine or yours?" (17.03.2022)

Je to dobré, ale je toho moc. Samotná tříhodinová stopáž by nakonec nemusela být až takovým problémem, ale překotné tempo zahlcující diváka dunivým soundtrackem i spletitým příběhem zahrnujícím příliš velké množství postav postupem času začne být poněkud ubíjející. Materiálu bylo evidentně připraveno obrovské množství, a tak se nabízí smysluplná otázka, zdali by nebylo lepší některé linky vyřadit a nechat si je v rukávě na pokračování – pro které si konec beztak zcela jasně připravuje půdu. Každopádně je chvályhodné, že se Reeves vydal jiným směrem nežli předchozí komiksovky a svými tématy i stylem se nový Batman řadí k Nolanově trilogii či Jokerovi – což je ta téměř nejlepší společnost, v jaké se může nový film podle komiksu ocitnout. Spíš než k rozjuchaným marvelovkám má novinka blíž k temným detektivním thrillerům z devadesátek, díky čemuž si tohle nové uchopení pozornost rozhodně zaslouží. Více zde. (03.03.2022)

VARUJI PŘED SPOILERY. Nebudu vysvětlovat, proč mi Bruceův voice-over přišel nadbytečný až parodický, proč mi navzdory mé lásce k Paulu Danovi (a Barrymu Keoghanovi, stojí-li vůbec za zmínku, jako že nestojí) záporák přišel nedostatečný, proč mi vlastně celý příběh přišel takový nezajímavý, ačkoliv jsem ho se zájmem sledovala, a pouze poměřím film podle standardního ukazatele kvality detektivek: pokud při posouzení stejných vodítek dojdu k odpovědi dřív než hlavní postava, tak mi takový film/příběh nikdy nemůže vyrazit dech. Jak může Bruce dostat nápovědu "sirotek" a nezačít si okamžitě myslet, že další cíl je on sám? Dealbreaker. Zoë a Robert krásní, ale nejvíc se mi na celém filmu asi líbil Jeffrey Wright. Mám nejasné podezření že už se na to znova nepodívám. --- Haha, a ještě se mi zdálo, že tam slyším The Imperial March, a podle zajímavostí na IMDB tam jedna melodie začíná stejnýma notama. (22.04.2022)

Mému náctileté já, poslouchající Nirvanu (ok, víc NIN) a čtoucí Nietzscheho, by se THE BATMAN zamlouval o poznání víc. Mé dospělé já by kdykoliv před tímto neonoirem, který je subtilní stejně, jako je v titulcích vyveden jeho název (přes celé plátno), dalo přednost kterémukoliv z dost zjevných inspiračních zdrojů. Fincherovy, Polanského anebo Scottovy filmy mají něco, co ten Reevesův postrádá: znepokojují svou nejednoznačností. Nesměřují od tmy ke světlu s postavou žijící ve stínu (práci s nasvícením odvisle od tématu a vývoje protagonisty ale cením, wtz), nemají potřebu svou symboliku (světlo-tma-stín, modrá a červená barva odvislá od policejních světel) explicitně osvětlovat. A komplexní problematiku zkorumpovanosti a provázanosti jednotlivých institucí (policie, soudy, politika, média) nemají potřebu simplifikovat, protože nejsou omezeny mantinely komiksového originu a norem velkorozpočtové podívané. Zatímco Nolanovi zmiňované normy sloužily jako záminka k experimentování s výstavbou a montáží a Burtonovi k zabydlení vrstevnatého světa příběhu, obývaného jimi favorizovanými vyvrheli, Reeves po Opicích zase blafuje hloubku a brakuje lepší snímky a konvence. Ve velmi dobrém až výborném neonoiru, který po dvou hodinách z necelých tří definitivně přepne do šestákového melodramatu a komiksového sešitku, musí být paralelismy v životních osudech postav i v řešení předkamerového prostoru (Batman X Catwoman X Riddler), musí se v díle kladoucím důraz na prvky motivované s ohledem na skutečnost a prvky strhávající pozornost na sebe a médium objevovat nejomšelejší žánrové věci z omšelých (předvídatelná rodinná tajemství, záchrany na poslední chvíli atd.). Oceňuji koncept, oceňuji jeho uchopení (více styl než neobratné vyprávění s proměnlivým počtem ústředních postav: delší záběry, nízká hloubka ostrosti, spoléhání se na zdroje světla z předkamerového prostoru, provázání skrz výbornou hudbu chytře pracující s vývojem leitmotivů jednotlivých postav, vnitrozáběrová montáž mnohdy prostřednictvím nějakého prostředku oddělující postavy žijící ve vlastním omezeném mentálním vesmíru, neostrost odpovídající míře neinformovanosti jednotlivých aktérů atd.). Neoceňuji Reevesovu potřebu - spolu s Amadeem řečeno - srát mramor. (02.03.2022)