Režie:
Terry GilliamScénář:
Pat RushinKamera:
Nicola PecoriniHudba:
George FentonHrají:
Christoph Waltz, Mélanie Thierry, Lucas Hedges, Matt Damon, Tilda Swinton, David Thewlis, Peter Stormare, Ben Whishaw, Sanjeev Bhaskar, Dana Rogoz (více)Obsahy(1)
Film se odehrává v typickém gilliamovském světě, sledovaném všudypřítomnými kamerami korporace známé jako Management. V tomto orwellovském univerzu žije hlavní hrdina Qohen Leth, který pracuje na vyřešení záhadného teorému (platného tvrzení), které určí jednou provždy, zda má život smysl (a co je tím smyslem). Leth žije izolovaný v polorozpadlém interiéru vyhořelé kaple. Jeho práci naruší dva rebelantští odchovanci Managementu, kteří mu pomohou při řešení onoho teorému. Z této návštěvy se však vyklube úmyslné spiknutí zorganizované samotným Managementem za účelem udržení kontroly nad Qohenovým pokrokem. Druhý z návštěvníků Bob sestrojí vnitro-prostorový skafandr pro virtuální realitu, který Qohena ponese na jeho cestě za setkáním s pravdou své vlastní duše, ve které leží odpovědi, po nichž on i Management touží. (Seth.c)
(více)Videa (6)
Recenze (151)
Bizarní světy Terry stále točit umí, horší je to s filmem. Když odmyslím všechny ty futuristické a technologické pičičmundy, jimiž jsou Gilliamovy filmy známé a vlastně už nepřekvapí (Spíše by mne dostal naprosto běžně podaným realistickým filmem.), je zde téma poněkud průhledné, profláknuté a pojaté vlastně velmi povrchně. Futuristická vize světa totiž skvěle odvádí pozornost od toho, jak se Gilliam vypořádává se vším, co ho tak nějak vnitřně se.re, ať jsou to zákazy čehokoliv na autobusových zastávkách nebo náboženství. Samotná výpověď je však podána stylem Blesku nebo rozhovoru důchodců u piva v Kauflandu. Všechny ty ornamenty jsou sice zajímavé, podobně jako u Tima Burtona, ale veskrze jen odvádějí pozornost od povrchního a laciného zboží, jež nemá svým obsahem již co sdělit. ()
Hodně rád bych ještě tu jednu hvězdu dal, protože to bylo úplně poprvé, kdy mi Gilliamův vizuál plně sednul a zajímal mě po celou stopáž (no... teoreticky podruhé, ale u Krále rybáře se to asi moc počítat nedá), jenže to bohužel není dostatečně promyšlené, hlavně co se celého toho světa týče, a ani ten námět není využitý naplno. Nápadů to má samozřejmě zase dost, ale opět se jimi Gilliam nechal až moc opájet a s obsahem bohužel nepracoval tak moc jak měl. No a taky zde kopíruje ze svých starších sci-fi, kterým je The Zero Theorem chtě nechtě prostě podobné - a hlavně závěr silně připomene Brazil. Jenže i tak mi to sedlo, nenudil jsem se u toho, byl jsem neustále zvědavý, kam se to celé bude vyvíjet a natočené i zahrané je to fakt dost slušně. I ten svět, ve kterém se to odehrává, je dost zajímavý a proto tolik zamrzí jeho nepropracovanost, protože přímo vybízel k rozvití hlubší zápletky i závěrečné myšlenky - hlavně ty všudypřítomné reklamy venku, kterým nelze utéct. Ty mě snad z celého filmu zaujaly nejvíc a přitom v něm bohužel neměly žádnou větší roli... Ale určitý přesah to má i tak, sice celkem jednoduchý, ale dobře vedený a v závěru i poměrně silně podaný. A za tenhle názor mě určitě bude spousta lidí chtít lynčovat, ale tohle bych si zopakoval radši, než právě Brazil. Neptejte se mě proč, sám to nevím, ale tady mi to podání sedlo prostě víc. Možná, až se mi to rozleží v hlavě, to tu rozliším a tu čtvrtou hvězdu přidám, ale zatím pro ni bohužel nenacházím důvod. A fakt mě to mrzí, protože Gilliam mi sedne skutečně jen výjimečně, jen je to prostě nedopracované a osudy vedlejších postav nejsou pořádně uzavřeny. Ale uvidím časem, tady to hodnocení mám fakt dost mezi. Silné 3* ()
Terry Gilliam v nejryzejší podobě. 12 opic jsem viděl, Brazil zatím ne a budu to muset napravit. Nechápu, proč je film v modré, i tady se jedná o hlubokomyslné hledání smyslu životu v papundeklové divné barevné sci-fi, ale uteklo mi to tak rychle, že jsem to ani nečekal. Malick u mě skončil, doufám, že Gilliam ještě něco natočí. ()
Záverečná "časť" z Terryho dysto scifi absúrdnej "trilógie" bola celkom podarená, chýbalo mi tam však pár vecí. Každopádne typický Gilliam, hoci nie v plnej sile. 80% Po Kafkovskom Brazil a paranoidno časovo slučkovom Twelve monkeys, prináša Terry Gilliam záverečné ohliadnutie sa za svetlou budúcnosťou v nemenej absúrdno paranoidnom príbehu o hľadaní duše a zmysle bytia, uprostred korporátnej spoločnosti. Rozkošná paródia na našu prítomnosť. Odkazy na Matrix potešili. 0 musí byť 100%. Jedine blázni sú normálny a jedine láska dáva veci dokopy. Chris Waltz znovu výborný. ()
V jednotlivostiach výborne poukazujúce na charakter spoločnosti, v akej sa ocitáme a do akej smerujeme. Ak sa pozriem okolo seba na ulici, v električke, v práci, tak mám pocit, že drvivá väčšina z nás túžobne očakáva telefonát, ktorý mu všetko objasní. Zároveň sami sledovaní, sledujeme sledovaných. Zmysel je, samozrejme, v nájdení prostého šťastia v náručí milovanej osoby. Lenže vplyvom pokrivenej práce, internetového sexu, snahy dobrať sa vyššieho zmyslu, informačnej a dezinformačnej explózie, kedy všetci tušia veľa, no nevedia (takmer) nič sa napriek tomu môže stať, že sa vo vysnenoom raji nakoniec aj tak ocitneme. Sami. ()
Galerie (51)
Photo © Elite Film
![The Zero Theorem - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/158/677/158677529_d1ebe9.jpg)
Zajímavosti (8)
- Film je podľa Terryho Gilliama záverečnou časťou takzvanej dystopickej satirickej trilógie. Predchádzajú jej snímky Brazil (1985) a Dvanásť opíc (1995). (PeterFLJilek)
Reklama