Eso es

"Abych Vám vysvětlil svůj úbor, pánové. To je stará francouzská tradice. Když strávíme večer s dámou my Francouzi, tak skončíme vždycky ve spodkách ve skříni. Tak abych neztrácel čas, oblékl jsem se do tohoto úboru už před večeří." Pane Cavalier, nelžete náhodou Gestapu? Že vy jste právě při útěku po napadení nadřazený rasy ukradl olympijskou pochodeň. Tak jak to bylo? ... Za mě to bylo nejzábavnější nahánění Židů v Německu, ze kterýho jsem si odnesl fintu, jak se za pomoci sirotka dostat sličný novinářce do postele. A samozřejmě: Mann? - Verboten!, Zola? - Verboten!, Brecht - Verboten!, Hemingway - Verboten!, Freud? - Verboten!, Hitler? - Verboten! (09.12.2017)

Ano, zdá se to nemožné...bláznivá komedie na tak vážné téma. Ale Gérard Oury a Jean Paul Belmondo? S přehledem to zvládli. Z dětství jsem si tento snímek pamatoval jako velkou legraci a u toho zůstalo. První část je fraškovitá a u druhé, i přes přítomnost "Hitlerovy sestry" vás nepříjemně mrazí v zádech. Film má příjemnou podobu road-movie a milou hudbu Vladimira Cosmy a la Uprchlíci...jo, ano, tohle můžu v každou denní i noční hodinu! (02.05.2003)

Humorný pohled na zatím nejtruchlivější události lidských dějin je o to vzácnější, je-li, byť vyhnán na ostří nože, uvěřitelný a navíc prodemokratický a humanistický. Belmondo svůj rejstřík božského darebáka doplnil o zcela nové tóny. Druhý takový film srovnatelný s tímto počinem je Vojnovičův, Menzelův a Svěrákův VOJÁK ČONKIN. Švejkovská nota oživá znovu a znovu. (04.01.2024)

Dobrodružná válečná komedie, která se sice drží zajetých kolejí (není těžké odhadnout, jakým směrem se bude příběh vyvíjet), ale díky několika velice vtipným nápadům a díky Belmondovu charismatu uteče, ani se nenadějete. K nejlepším momentům patří bezesporu nevědomé zavítání židovské rodinky do Hitlerova sídla, obdivuhodné jsou rovněž některé Belmondovy kaskadérské kousky, při nichž jistojistě nebyl suplován kaskadérem. Pokud vám nevadí další vykreslení Hitlera jako imbecilního šaška (vždyť je to komedie) a chcete se jenom bavit, pravděpodobně s tímto filmem, stejně jako já, nebudete mít žádný problém. 80% Apendix: Vím, že to víte, ale pro ty kteří si toho nevšimli – český název je vlastně voláním o pomoc: „es-o-es“. (14.11.2006)

Kdepak, styl Gérarda Oury mi prostě nevyhovuje. Dobrodružství protkané patosem, z toho se mi ježí chlupy. Speciálně v okamžicích kdy se rozezněl klavír, jenž dával scénám punc osudovosti, mě přiváděl do bleeextáze. A bohužel se tyto chvíle netýkaly sportu. Všechny pasáže s boxem, totiž byly zbytečné a ve filmu vlastně nemají žádné opodstatnění. Pokud by tvůrci našli jinou záminku, třeba že Jo jede na olympiádu jako divák a současně host Günthera, tak se mohlo krátit o dobrých deset minut. A že by to bylo zapotřebí. Ale ani to by nepomohlo, protože Oury spíchnul dohromady podivný paskvil. První třetina filmu byla v relativně seriózním duchu, druhá pak čistě v dobrodružném, kdy mi před očima naskakovaly pasáže honiček z Velkého flámu, nebo i z Velkého útěku, kde náckové naháněli Steva McQueena a jeho kumpány. Až poslední třetina nabídla slušný humor podle mého gusta, často na hraně parodie. Teoreticky, pokud bych měl potíže s krátkodobou pamětí, bych mohl být spokojený...v duchu: konec dobrý, všechno dobré. Ale ve mě ta rozmrzelost z té žánrové čalamády přetrvala a dokonce ji ty vtipné pasáže umocnily. Navíc ve mě vcelku zbytečně...je to jen film, rezonoval i odvoz medvíděte od matky, jen aby mohl Jo dát chlapci ponaučení. Je to blbost, ale demonstruje to mou nevoli, s jakou jsem film sledoval. Belmondo opět dostal možnost ukázat své fyzické herectví, což bylo v jeho dvaapadesáti letech obdivuhodné (ano, vím, Cruise je starší a taky zvládá), ale jinak neměl co hrát, resp. dialogy neměly žádnou sílu. Kdyby se nad hlavami postav objevovaly bubliny s krátkými větami, nic by se nestalo. Byl bych raději, kdyby tam ta prostřední, dobrodružná pasáž nebyla a Eso es by pokračovalo v duchu prvních minut. Tam by se totiž našlo mnoho podnětného a dobrého. Na malém prostoru Oury ukázal, že v roce 1936 nebyl svět tak černobílý, jak to vypadá dnes ve světle událostí poté. Nebyli všichni Němci vrahouni a zrůdy a je také potřeba říct, že sportovci skoro celého světa neváhali a promenádovali se s hailujícíma rukama po oválu, jakoby se nechumelilo. Jenže tudy se tvůrci neubírali. Takže za mě spíše zklamání. A to i přes tu parádní výpravu a kupu staré techniky, která mě vždy ve filmu potěší. (04.01.2023)