Cartouche

Další ze skvělých hlavních párů francouzské klasiky (CC je neskonale krásná a přirozená a Belmondo je zkrátka... Belmondo, ten rozverný, sršící Belmondo), těch kostýmních starých filmů s neohroženým hlavním hrdinou, na které se dá dívat znova a znova. Náboj, šarm, krásné obrázky, podmanivá hudba. Ráda se propadám do těch prosluněných vyhřátých peřin a nechám se objímat tím, co mám ráda a tak dobře to znám. V těchto případech mi ani dabing nevadí. (07.07.2012)

Mladý Jean-Paul Belmondo, krásná Claudia Cardinale, beze sporu velice zajímavý Jean Rochefort, moc se mi líbil, on i jeho filmová postava, a statný Jess Hahn, byl skvělý, v dobrodružném příběhu o králi pařížského podsvětí.. Viděla jsem tento snímek již před lety, nicméně ten závěr mi tak vyrazil dech, že jsem nebyla s to hodnotit.. Dnes vnímám tenhle film o poznání vlídněji, lépe mu rozumím a se zalíbením sleduji proměny hlavní postavy, z bídy k bohatství, od bohatství k rozmařilosti, od rozmařilosti k tragédii, až po smutné prohlédnutí.. Svou životní cestu přesto nezměnil, chtěl žít naplno a brát vše, co mu život nabídl, či co si od něj chtěl vzít.. Carpe diem.. (19.01.2021)

Taková poměrně jalová, nevtipná historka bez charakteru o lupiči který chtěl mít stále víc, až jednoho dne zjistil, že o to nejlepší, co měl, přišel. Ale už bylo holt pozdě. Když to třeba srovnám s obdobným Černým Tulipánem... tak se tady vlastně Belmondo ani moc nepřevedl a jeho postava mi byla krajně nesympatická, nemůžu si pomoct, takový namyšlen, sebestředný hajzlík - čím mi jako divákovi měl imponovat? Dobrý komentář od mortak (27.04.2019)

Dostat místo vyznamenání vstupenku do 1. linie, to fakt jde. Kdo by neodolat :-) Je osvěžující vidět Belmonda jako „mladíčka“, tady bych mu tu jeho svůdnost i žrala. Ovšem na rozdíl od Claudie. Ona je opravdu krásná, ale vyrukovat s větou: „Jmenuju se Venuše a je mi dvacet.“, to trochu přepískli (měla sice jen 24, ale působí mnohem starší). A naopak Belmondo ve svých 29 na mě působil mladším dojmem a nemohla jsem se zbavit pocitu, že je Třískovi přece jen podobný. Téma „Nezabíjet a okrádat jen šlechtu“ tady už bylo, takže takovej francouzskej Jánošík. Navíc v podání akčního Belmonda, kterej od nikud najednou vyskočí oknem, střílí na něj z metru a nikdo ho netrefí. No, Belmondo, no. Je to prostě king. A jeho kamarád Hezoun (no jestli je opravdu hezoun, o tom by se dalo polemizovat, každopádně kus chlapa to je) vyrve holýma rukama trám ze zdi. Jejich komunikace ale výborná: „Já měl takovou macatou, ta měla oči… - Každá má oči.“ Vojáci neumí jezdit na koni bez sedla. Jméno Lojzík je opravdu ryze francouzské. Kdyby mě někdo vypaloval cejch na čelo tak budu řvát jak tur. A spoustu dalších podivností. Navíc JPB je pěknej hajzlík, protože má doma krásnou Venuši a touží po té, která na něj křičí: „Zbabělče, ničemo!“, hérečka jedna, a pak pro jistotu omdlí. Ale jinak to byl celkem dobrej film. (05.05.2010)

Další Belmondův zbytečný film. Sociální báchorka pro nenáročné publikum. Cartouche by mě možná zaujal a bavil mě v sedmi, nanejvýš osmi letech, dnes jsem už moc starý na to, abych se díval na bezduchý příběh, naivní bojové scény a nelogičnosti ve scénáři. Francouzský film pro mě znamená úplně něco jiného, než předvádí Belmondo v de Brocovi. (30.10.2016)