Cartouche

Bandité mají krásné a vášnivé Claudie, ale souží se pro chladné katolické maloměšťačky. Tento typ "romatických" příběhů opanoval evropská kina mezi válkami (Jean Gabin jako Pepe le Moko je snad nejslavnější), protože byl milován maloměšťačkami žijící v manželstvích bez lásky a pro peníze. Cartouche už částečně opouští tu teatrální předválečnou tragiku vztahu "maloměšťačka a vůdce podsvětí", a narušuje jí komedií a akcí, ovšem na dvouhodinový film je to pořád málo. A vůbec je tu genderová nevyváženost: my slušní maloměšťaci toužíme zase po krásných a vášnivých Claudiích, ale pro nás se romantické slaďárny netočí. (21.01.2016)

Nastanou nám chladné noci. Něco ještě podnikneme a pak skončíme, jak určí osud... Těchto francouzských historických velkofilmů, z nichž se řada těšila obrovské oblibě i u nás, jsem neviděl dosud mnoho a tak neumím posoudit, nakolik může Cartouche spomezi nich vyčnívat, zda byl v něčem přelomový nebo naopak v mnoha směrech (jak tady píšou někteří) spíše jen kopíroval dřívější úspěšné kostýmní veselohry. Pro mě je důležité, že jsem viděl podmanivý film s bohatou výpravou a výborným hereckým obsazením, který mě od začátku dokázal vedle toho upoutávat hlavní postavou neochvejně rázného zbojníka, přesto ctícího morální čest, stejně tak znamenitou porcí dobrodružství, napětí a humoru. Také vím, že mi v druhé polovině Cartouche začal již chvílemi připadat mírně vleklý a že jsem po dvounásobně silném vyvrcholení s působivou temnější atmosférou naopak trochu zalitoval náhlého konce a toho, že se Philippe de Broca se svým tvůrčím týmem neodhodlal pokračovat v příběhu Cartouche dál a navzdory odlehčenému stylu nezakončil svůj film přeci jen dle vzoru antické tragedie onou popravou... i když chápu, že v roce 1962 diváci na něco podobného nemuseli být v komedii připraveni. Přesto jsem velmi rád tuto klasiku s mladým živelným Belmondem a krásnou Claudií zhlédl a po uzemňujícím závěrečném dovětku se přikláním ve svém hodnocení k 4. hvězdičce. [70%] (23.10.2021)

Absolutně nepřipouštím o svém hodnocení žádnou polemiku. Film obsahuje spousty životních prioirit každýho správnýho kluka: 1. V životě jde hlavně o ženy. 2. Život je zábava a jedno velký dobrodružství. 3. Když přijde problém? No a ...zase odejde . 4. Před nikým není třeba se hrbit ! 5. I ten největší frajer se dokáže zamilovat. Philippe de Broca má dobrodružství v krvi. A herci ? Proti Jean-Paul Belmondovi jsme všichni jen bezvýznamný sračky. Claudia Cardinale by zase mohla ve filmu třeba jen stát a ja bych jí dal snad všechny herecký ceny, pro ten její pohled, pro ty její krásný hnědý oči a když se usměje a ještě zatančí, tak z ledů v Antarktidě je jen teploučka vodička. Jedno z nejkrásnějších a nejzábavnějších dobrodužství, které se mě navždy uložilo do srdce. (24.08.2007)

Louis Dominique Bourguignon. Už za svého života slavný lapka, co užíval života plnými doušky, lásku rozdával do všech společenských vrstev a v sedmadvaceti skončil tam, kde nevyhnutelně směřoval - zapleten v kole. De Broca oživil jeho legendu poetikou, nadhledem a humorem, do hlavní role sladkého ničemy obsadil galského Errola Flynna a Georges Delerue přispěl pompézní hudební složkou. Snad jen posledních deset minut (osvobození, kočár) bylo laděno na vážnější notu a možná je i škoda, že se režisér neodhodlal vsunout takových momentů do filmu víc. A nyní mě omluvte, odjíždím na hloubkovou inspekci do Ústavu panen.. (05.05.2010)

Cartouche já můžu vždy a všude. Pro mě je to tutovka. Akorát nevím, jestli jsem s distributorem sledoval stejný film. Co se tady píše v obsahu, je docela mimo. Robin Hood jako vzor hlavního hrdiny - kde to vzali? Stává se vůdcem pařížských zlodějů s pomocí své milenky Venuše - to je nesmysl, vůdcem se stává sám. Má to být navíc v předvečer francouzské revoluce - to by musel být pěkně dlouhý předvečer. Lidové povstání? Kde? A šlechtična ho přece do pasti nevlákala. Hrůza. V Cartouchovi najdeme vše, co máme na historických dobrodružných filmech té doby rádi, ale narozdíl od přece jen poněkud staromódního a škrobeného Jeana Maraise, je nám to předloženo v modernějším, dynamičtějším balení. Inu, Belmondo. A navíc v bezchybném spojení s Claudií Cardinale. A ten smutný konec jinak veselého filmu nám může být líto, ale na druhou stranu cítíme, že to film zase o něco zvedlo. Vynikající původní dabing pak korunuje celkový zážitek. (05.05.2010)