Profesionál

Belmondův možná nejdrsnější film, u kterého člověk i tuší že to tentokráte nemusí dopadnout dobře. Jinak o policistu Rosena (Robert Hossein) bych si neopřel ani kolo a nejraději bych mu plivnul do tváře! Až tak byla jeho role záporáka přesvědčivá. Každopádně pro Belmonda jasná první liga, velmi vážný film s geniální hudbou. 90% (10.03.2008)

Ve státním zájmu mu svěřili velkou věc. Odkrouhnout jistého nepohodlného diktátora. Jenže politická situace se mění jako počasí a francouzský tajný agent Joss Beaumont a jeho úkol se stali z hospodářských důvodů nevhodnými. V trestaneckém táboře kdesi v Africe ale Beaumont nehodlá vláčet kameny věčně, stejně jako nechat své bývalé kolegy bez odplaty. Belmondo je pro mě osobně tentokrát velmi snesitelný (ve vážných rolích ho mám ostatně raději), navíc má solidního protivníka s tváří Roberta Hosseina a slušného spolubojovníka v podobě scénáře. Nezapomenutelné je pochopitelně i hudební téma italské legendy Ennia Morriconeho!! (24.06.2013)

I když pominu ten nádherně emotivní příběh s neuvěřitelně gradujícím finále, i když pominu ten osudový střet dvou můžů, i když pominu nezapomenutelnou hudbu Ennia Morriconneho, i když pominu fakt, že ve skutečnosti dva velcí kamarádi Jean - Paul Belmondo a Robert Hossein zde zahráli takovým způsobem, že jim oběma jednou v nebíčku za tohle mistrovské představení naleje šáníčko bůh osobně, pořád mám dalších 136.549 důvodů proč tomuhle filmu dávám pět hvězdiček, protože přesně 136.549 políček na filmovém pásku má snímek Profesionál................................................ne kecám, já nevím kolik má tenhle film políček na celuloidu, ale pravdou zůstává, že ať má tenhle film políček kolik chce, já miluju každý z nich. (12.01.2010)

Belmondo v roli, která není ani trochu založená na humoru. Typický příběh, čerpající z romantické tradice. Hrdina sám (nebo s pomocí brzy uhynuvšího bubáka) čelí celému světu, a to téměř úspěšně. Happy end něčekat, ovšem filmová hudba mistra Morriconeho je jeden z nejlepších počinů, jaké jsem kdy v tomto oboru zaregistroval. Ozývá se mi v prostoru mezi ušima často v okamžicích, kdy bych to zrovna nečekal. Nedávno takto spustil můj soukromý mozkový audiostroj v momentě, kdy jsem v tescu složitě předjížděl zpomalenou babku mezi regály se zeleninou....A hned z toho byl zážitek naplněný adrenalinem, orámovaný posmutnělou atmosférou úpadku lidských bytostí, zdůrazněno pošmourným stropním osvětlením. Možná jsem tak trošku narušený? Huhl (04.05.2012)

Osmdesátky jsou neúprosné, ta doba je příznačná pro určitý styl, jakým se psaly a točily akční filmy a přestože Profesionál je více kriminálka než akční, duch doby se mu nevyhnul a nesmazatelně ho poznamenal. Belmondova postava je něco jako James Bond, neporazitelný, cool a v obličeji dle aktuálního rozpoložení filmu střídá nasranost a úsměv. Bohužel díky úvodním hromským upozorněním, jak chytrý bude a jak všechny rozmetá, což se taky do puntíku stalo, jsem nebyl schopen jeho cestu prožívat, stotožnit se s ním, nebo mu aspoň fandit. S tím je spojen zmiňovaný zásah osmdesátek - zatímco filmy Schwarzennegera a Staloneho jsou (také) jednoduché až hloupé, jsou přesto zábavné, lehké a člověk se může stoprocentně na hlavní postavu upnout. Belmondo se mi prostě nelíbí, scénář je slabý, dialogy naprosto duté, sofistikovanost profesionálova plánu se projeví asi jen ve dvou momentech (průměrní bezdomovci a závěr, který je asi tak jediný světlý bod snímku). Co dál? Emoce nula, místy jsem se užíral nudou a myslím, že při odkazu na Leoneho westerny se chudák mistr obracel v hrobě... 5/10 (27.02.2010)