Profesionál

Velice oceňovaný snímek s Belmondem a ani se nedivím.... a hudba brilantia.....ps: Chi Mai.....naprosto skvělé...."M". Tajný agent francouzské tajné služby má zapomenout na dva roky starý pokyn nadřízených k likvidaci obávaného afrického diktátora, jenže jak může zapomenout, když ho oni nechali napospas jeho cíle a on chce pomstu.?!!! (19.07.2007)

Film o tajném agentovi francouzské vlády, zrazeném vlastní zemí, se řadí mezi nejznámější snímky Jeana-Paula Belmonda. Poté, co se Joss Beaumont vrací z Afriky do Francie, tak rozehrává hru na kočku a na myš, s vládou své rodné země. A je se na co dívat. Profesionál není jako typická Belmondovka. Je více akční, drsný, ale samozřejmě dojde i na tradiční hlášky a humor v podání hlavního hrdiny. Ennio Morricone je hudební Bůh - to ví každý, ale zde vytvořil jeden ze svých úplně nejlepších partů a hudba v tomto případě opět posouvá už tak kvalitní film do úplně jiné roviny. Ještě teď mi v hlavě zní ta nádherná mrazivá melodie, která se prolíná téměř celým snímkem. A ještě něco. Scéna, kdy se setká Beaumont s komisařem Rossenem je jako vystřižená z Leoneho westernů, tady jsem si skutečně pochutnal. Jeden z těch nesmrtelných francouzských filmů ze staré školy. (06.01.2011)

Konečně jsem se dostal k filmu, který osobně považuji za vrchol francouzských kriminálek. Nejen díky skvělé hudbě Ennia Moricconeho (skladba Maddalena), Bebelovi nebo režii, ale hlavně pro propracovaný scénář založený na výborné knize Smrt šelmy s jemnou kůží od Patricka Alexandera. Film je o člověku, který si stojí za svými rozhodnutími a jejich následky je ochoten nést jako muž, hrdě postaven očekávaje věcí příštích. Nebojí se přikročit k drsným řešením obtížných situací, ale neztrácí humor a schopnost podívat se na svět kriticky. To si zaslouží obdiv. (02.02.2006)

Profesionál je velice dobrá kriminálka, ale zároveň je názornou ukázkou toho, s čím mám u francouzských filmů často problém. Postavy se často chovají nejen nelogicky, ale i tak nějak v rozporu s jejich charakterem. Film třeba vůbec nedokázal věrohodně sdělit proč vlastně tolik Beaumont lpí na odstranění diktátora. Nebo proč prostě Roselliho neodělal už v bytě, když to měl v úmyslu? Ony politické hry v pozadí jsou načrtnuty jen velice povrchně a ve filmu je vůbec víc zcestných rozmáchlých gest, než logických činů. Morriconeho ústřední melodie je sice úžasná, ale na druhou stranu je také snad jediným a nadužívaným hudebním motivem, takže se brzy ohraje. Štěstím je, že film má Belmonda, který má takové charisma, které spoustu děr přezáplatuje alespoň při prvním shlédnutí. (10.11.2011)

Belmondo starý s obličejem posetým vráskama a prošedivělými vlasy je na začátku uplná zdrogovaná troska v zajetí nějakého afrického diktátora. pohled naprosto nevýdaný. Pak se z něj opět stane macho ničící vše co mu přijde do cesty a lovec žen aby opět šokoval ve velmi nebelmondovském závěru. Kdyby tohle byl jeho poslední film, tak by šlo o stejně kvalitní "rozlučku" jako udělal stallone s Rocky Balboa či Jackie Chan v New Police Story. Tleskám ti Jean-Paule za tu odvahu. (30.12.2008)