Cikán

Čekal jsem příběh o utlačovaných cikánech, ovšem dostal jsem (dalo by se říci, že naštěstí) svižnou kriminálku, kde cikánská otázka hraje až několikáté housle. Ze začátku působí trochu zmateně, dvě dějové linie se zdají být zcela o něčem jiném, ovšem v druhé polovině se navzájem protnou. A jak už to u většiny Francouzských krimifilmů bývá, většina filmu stojí na hercích. Alain Delon málomluvného drsňáka Cikána zahrál velice přesvědčivě, Annie Girardot přes nevelký prostor dokáže (nejen) díky svému zralému půvabu zaujmout, stejně tak i veteráni žánru Marcel Bozzuffi, Maurice Barrier či Renato Salvatori. Trochu pozapomenuté, přesto kvalitní kriminální drama s jemným sociálním podtextem (ale opravdu jemným) a nevtíravě silným závěrem. 85%. (05.05.2010)

Připouštím, že jsem tento snímek lehce nadhodnotila, váhala jsem mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami. Nakonec u mě zvítězilo hvězdiček pět. Již kvůli tomu, že mi, na rozdíl od mnoha jiných, vůbec nevadilo, že Cikán má modré oči. Delon hraje jak o život a já mu věřím každý nádech i výdech. A barva jeho očí mne během filmu fakt neinteresovala. A Giovanni je můj pan Autor. Zajímavé bylo i obsazení Meurisseho do role zloděje - gentlemana, takřka aristokrata, zkrátka přesně takového člověka, jakým Meurisse sám byl. Jen by mne zajímalo, zda neexistuje více českých dabingů (dabingforum uvádí jen jeden). Ten, který dělala v roce 1994 ČST, je výborný. (27.02.2012)

Uspávající (a mezi námi, slabý) začátek a hodně povedený doběh, u kterého nečekáte nic než špatný konec. Prostředí přívěsu mi připomínalo maringotku na Smíchově, kam Fešák Hubet s oblibou chodil na kafe. No a v netypické roli Annie Girardot, která ústy paní Galatíkové hned v první větě řekne "šoustat". Jen mi nesedělo, že téma filmu dělá z cikánů utiskované chudáky, kterým majoritní společnost dupe po zádech (naštěstí hlavní postava Cikán/Delon se jako hrdina rozhodně nechová a sympatie diváka si ničím nezaslouží), aniž by jediná "nespravedlnost" byla ve filmu ukázána. Být volným a svobodným člověkem neznamená přiživovat se na úkor druhých. (23.06.2013)

V dnešní době se kdejakej státem přeplacenej "profesionální humanista" snaží vysvětlovat bílé většině cikánskou mentalitu v neupřimné snaze získat image bojovníka proti rasismu. Těžko však můžu věřit a chápat cikánskou mentalitu z úst lidí, kteří svou image bojovníků proti rasismu rádi prodají za volitelné místo na kandidátce strany Zelených, nebo senátorský post. Opačná cesta je mě možná ještě odpornější. To třeba, když někdo usiluje o hlasy občanů této země a když je nezíská, jde za svými kamarádíčky v politice a cesta k ministerskýmu korytu je, jaký to div, volná ! A najednou slyšíme z úst člověka, který nikdy o soužití cikánů a bílých neřekl jediné slovo, jak ho problém soužití "bílé většiny" s cikány zajímá, zvláštní pane Kocábe, co ?? Jsem proto nesmírně rád, že existuje film, která se nesnaží vysvětlovat, který nezneužívá menšin pro vlastní bohatsví a kariéru a přesto dokáže velmi poutavou a napínavou formou ukázat cikánskou povahu v takových souvislostech, že si dokáže získat sympatie nejednoho gadži a za to vám patří moje velký uznání, pane Delone a pane Giovanni. (24.03.2009)

První Giovanniho film, který mě vůbec nezasáhl, emočně minul a prošel jaksi mimo mě... Filmařsky dostatečně kvalitní, herecky dobře ztvárněné (asi nejvíc se mi líbil Renato Salvatori v roli jednoho z grázlů), díky slušnému tempu a napětí povětšinou ani nenudící, na druhé straně nám Giovanni tentokrát oproti většině svých filmů naservíroval postavy „čistokrevních“ regulérních zločinců, u nichž jsem nepostřehl žádný pozitivní úmysl, žádnou spáchanou křivdu na nich, vůbec nic, co by mě přimělo jim trochu fandit, nalézt k nim kus soucitu a případný sociální rozměr zůstal nevýrazný. Oproti zločincům stojí od pohledu odporný komisař s bandou dalších slizkých poldů a prakticky není komu fandit, protože s výjimkou Annie Girardot, která coby hospodyně má ale málo prostoru a spíše méně výraznou postavu na odlehčení, se tady prohání samé nesympatické a slizké karikatury na obou stranách zákona. Jediným skutečně světlým momentem, který na mě dokázal hlouběji zapůsobit, bylo Cikánovo setkání s doktorem, který dle svých pevně vybudovaných zásad pomohl ošetřit raněného pacienta bez ohledu na pacientovu totožnost. Pokud to vezmu v rámci dobových evropských kriminálek, dokázal bych vidět Cikána v jistých ohledech i jako mírný nadprůměr, ale od Giovanniho mi přijde jako hodně slabý film, kterému víc než 3 hvězdičky dát už jen ve srovnání se zbylou tvorbou pana režiséra a scenáristy nedokážu. [65%] (15.11.2021)