Velký blondýn s černou botou

Byl nenápadný večer, na ČT24 udělali sólokapra a do přímého přenosu se dostal Pierre Richard. Jeho vyprávění o filmech ve Francii, o jeho minulosti, o Vladimirovi Cosmovi a tom, jak má velice rád naši zemi, čemuž přispívá i fakt, že sám potvrdil, že nejlépe se mu hrálo divadlo před českým publikem, mě upřímně neuvěřitelně dojalo. Mluvil o České republice s nádherným zápalem. Mluvil o tom, že Češi jeho humoru rozumí, že si toho nesmírně váží, a že minimálně toto máme s Francouzi podobné. Po skončení se mi Pierre Richard vyšplhal na top žebříček francouzských herců a já neváhal a hned na to si pustil jeho jeden z nejslavnějších filmů. Líbilo se mi, jak tohle vlastně není typická komedie, ale kombinuje kriminálku a komedii tak, že si z kriminálky vybrala to nejlepší, ale pořád si z ní dokáže udělat neskutečnou legraci. Ihned, jak Pierre přišel na scénu jsem se nepřestal smát a udrželo mě to až do konce filmu. Velký blondýn se tak pro mě stává jedním z dalších francouzských filmů, které si rád v budoucnu zopakuju. (09.04.2012)

Velký blondýn je v podstatě klasickým špionážním filmem s pár komickými prvky. Plukovník Milan se snaží sesadit šéfa tajné služby Toulouse a ten na něj nastraží obyčejného hudebníka v podání Pierra Richarda, který nemá o ničem tušení. Milan rozjíždí špionážní mašinérii se vším všudy a popravdě je to celkem nuda a ani šaškující Richard to moc nezachraňuje. Až posledních skvělých 20 minut s likvidujícími se agenty, mizejícími mrtvolami a šílejícím kamarádem Mauricem to vytáhne na 4 hvězdy. (10.08.2013)

Pierre Richard je mi svým projevem naprosto cizí a ježí se mi z něj srst, podobně jako třeba z Dustina Hoffmana, ale musím přiznat, že Velký Blondýn je film natolik poutavý že i když na něj náhodou narazím při přepínání programů, vždycky se u něj zastavím aspoň na deset minut:) Jako velký fanda bondovek a špionážních filmů vůbec dávám přednost části druhé... (13.08.2005)

Fajn zápletka, která tak nějak zajistí, že se k téhle špionážní komedii dá vrátit klidně i v dnešní době. Nesmělí, nepraktičtí, roztržití. Takoví byli hrdinové, které ve svých filmech ztvárnil Pierre Richard. A vždy samozřejmě blázniví. S Richardem u nás vyrůstaly celé generace a jeho filmy byly symbolem jakési svobody. Svižné, nápadité, roztomilé. (10.09.2019)

Nadčasová komedie o manipulaci s lidmi. Kdo ví kolika lidem děláme maňásky, ani o tom nevíme, a ještě to s úsměvem trpíme. Pierra Richarda jako by se to netýkalo. Dál proplouvá životem s lehkostí tygra a grácií leoparda. Nerozhodí ho ani válka zpravodajských služeb, v jejíž středu se ocitne. Jeho bezelstnost je natolik odzbrojující, že nemá šanci ani top agentka. Gagy jsou pak jen kořením, z nichž ten nejúžasnější je svádění Christiny hrou na dudy. No není možné ho nemilovat? (15.06.2014)