To Kapitola 2

Nebyl bych tak příkrý v hodnocení, jako ostatní. Dospělé postavy byly relativně zajímavé, strach celkem silný, ovšem v určitém smyslu jsme téměř vše ze dvojky viděli v jedničce a mnohem lépe. Závěrečná konfrontace se zlem mi přišla odfláknutá a jednoduchá. Aspoň, že ty skoro tři hodiny rychle utekly. (23.09.2019)

V čem byla jednička mimo jiné fajn? Že nenadřazovala formu/technickou stránku postavám, které se svezly na úspěchu Stranger Things, aneb osmdesátky a chemie party dětí mají zelenou. Zároveň pracovala s charaktery, postavy tu nebyly jen coby fláky masa určené k porcování. A taky byla jednička pořádný komerční hit... Pološílený klaun Pennywise se vrací, aby se po 27 letech vypořádal s dospělými hrdiny z prvního dílu. Režisér Andy Muschietti přibral velká herecká jména (James McAvoy, Jessica Chastain), nicméně vnímat hrůzu dětských postav je daleko snazší než uvěřit pocitům dospěláků. A ač je casting opět fajn (plus znovu bezchybný výkon Billa Skarsgårda), tvůrci museli mezi jednotlivými představiteli přepínat, což uškodilo napětí a hlavně přiteklo tolik minut, až jsme se dostali k neuvěřitelným téměř třem hodinám. V prvním díle mi vadilo, že se klaun prostě objevil, vyděsil, mučil, zabíjel, a kolikrát jsme „nevěděli“ proč, tady už souvislosti známe, což paradoxně snižuje napětí na nižší úroveň. Celkově to není špatné, ale množství nezajímavých scén, místy rušivé digitální triky a především strašidelná stopáž mnohé zašlapou. (30.10.2023)

Obrazotvorná klauniáda na druhou. Andy Muschietti se úctyhodně vyrovnal s rozsáhlou předlohou hororového génia a celé pokračování získalo patinu kvalitně znepokojivého díla. Koho film nepřesvědčil, ať obrací knižní listy do úmoru, kdo si potrpí na komplexní obrazotvornou fazonu režiséra, má jedinečnou možnost bezmála tři hodiny spoléhat se na svoje smysly a valit bulvy na valící se příval vizuálních kejklí a velkolepých scén. Konečně dostala Kingova adaptace patřičný rozpočet, tudíž může být proslulý spisovatel spokojen, že jeho děs i běs nesmrdí dolarem, jak tomu bývá v drtivé většině jeho děl převedených na filmový pás, nevyjímaje i ultralevný tv odpad To z roku 1990. Dospělá parta Klubu smolařů je naprosto unikátní a všichni hrají dokonale, načež se nezapomíná i na potřebnou interakci s jejich někdejšími dětskými verzemi. Oslabeni o Stanleyho, který volil dobrovolný odchod ze scény, se v dobré náladě vracejí do zapadákova Derry po 27 letech a Pennywise jim příslušně pěkně zatápí. Jessica Chastain a James McAvoy coby hlavní hvězdné posily, obrýlený Billl Hader obstarává vtipné sekvence, z tlouštíka Bena je náhle katalogový krasoň Jay Ryan, který se ze seriálových vod solidně uvedl i na filmovém poli, partu dohromady svolal Isaiah Mustafa a James Ransone nám příjemně dotváří kompletní partu. A všichni čelí Billovi Skarsgardovi, který volí četné permutace a zlověstné variace, smířen s tím, že ho bude na scéně méně. Ovšem zpoza závětří se k vražednému běsnění dostane i záporná figurka Henry Bowers, který záhy opouští brány psychiatrické kliniky po svých, sanitního vozu netřeba. V zásadě mně nijak nevadí filmy, co mají ke třem hodinám. Konkrétně tenhle dlouhý opus mně uběhl dost rychle. Měl dynamiku, nešetřilo se na hrůzných výjevech, CGI šílenostech, ač film nedisponuje ratingem R, má poměrně velké množství nepříjemných i halucinogenních scén a kvalitní technické zázemí přispívá k nevšednímu hororovému rauši. Režisér Andy Muschietti a spol. se vybičoval k pěknému výkonu. 10/10 (16.10.2019)

Jelikož jsem viděla To, Tamto, Ono, Tohleto a Tentononc, tak jsem musela vidět i tohle to. Teda...tohle TO: Kapitola 2 (ta posraná) . Jak mě první film nadchnul, až sem si jí chtěla v kině teatrálně vydrnkat, abych byla dokonale (u)spokojená, tak u pokračování jsem si jí chtěla teatrálně vydrnkat jen proto, abych ten film nějak přežila a měla alespoń nějakou pěknou vzpomínku. Jako na férovku - Já šla na horor. Dostala jsem horor pro desetiletý caparty, ne-li přímo rodinný film a jak mě nasrala už Annabelle 3, která se mocně držela zpátky, tak To mě dodělalo. Jako family movie to je fajn a pokud je Vám těch zmíněných deset, budete nadšení !! Já sice vypadám na 12, ale buddhožel pro mě jsem rapidně starší, takže sem jen lomila rukama a kopala nohama do sedačky přede mnou, proč jen, u Buddhy, zkurvili další mojí oblíbenou hororovou postavu. Klaun Pennywise je tak oficiálně přejmenován na PENISVAJS páč se celej film choval jako regulérní čurák a zatímco v jedničce děsil, tak tady byl k smíchu nebo spíš k pláči. Nemluvě o tom, že byl drtivou dobu digitální čímž se absolutně ztratilo kouzlo opravdovosti, co byla v jedničce. "Epický finále" byl tak nehoráznej digibordel, že sem si chvilku říkala jestli nejsem na nějakém nepovedeným dílu Avengers a očividně jsem nebyla sama, koho to sralo páč lidé začali hromadně odcházet z kina. Při "vyvrcholení" filmu. A ne, nebylo by to tím, že by finále bylo tak děsné, že by se báli a prchali, ono bylo tak DĚSNÉ že se loudali ven se slovy - To je taková píííčovina !! A víte co? Měli pravdu. Já na konci chytila regulérní záchvat smíchu když se PENISVAJS skoro rozbrečel a sama sebe sem se ptala, na čem rejža jel za matroš zvlášt, když jedničku natočil skvělou. U dvojky tak můžu pochválit max to, že herce vybrali fakt prvotřídně (tři byli svým dětským verzím opravdu hoodně podobní, vlastně čtyři, ale tak černoch stejně jako my, je každej stejnej) . Jo a mělo to hezký barvičky. Paráda. Možná ze mě jen mluví nasranost, že atmosféra, napětí a vše, co bylo v jedničce, je tady v prdeli, nebo jsem měla náběh na měsíčky, každopádně film mě tak nasral, že už to hovnocení, co mu dám, je na tuhle sračku pro děti až moc! (16.09.2019)

8/10. Jo, je to slabší jak první část, ale pořád je potřeba vnímat jako konkurenci především moderní horory, které se na tuhle předlouhlou, přesto smysluplně odvypávěnou a stále emocionálně silnou jízdu nechytají. Moc tomu všeobecnému zklamání nerozumím. Trefit znovu jackpot ani nešlo, už jen pro skutečnost, že kouzlo překvapení je fuč a karty jsou jasně rozdány. Druhá kapitola má menší neduhy v podobě repetitivní druhé třetiny a jemnému brnkání do klišé sfér, ale stále jde v rámci žánru o nádherně nasnímaný a efektně vypiplaný souboj několika (sympatických!) charakterů bojujíc proti vlastnímu strachu - a to v mnoha podobách. Zvládl to někdo v posledních letech líp? Nemyslím si. (09.09.2019)