Tapped Out

Holohlavá a zlem prolezlá hora masa zavraždila kloučkovi rodiče. Klouček povyrostl, zjistil, co znamená slovo "karate" a vlezl do MMA ringu se zlounem, aby mu dal přes papuli. Dementní béčkový příběh, který byl na vrcholu sil někdy na přelomu osmdesátek a devadesátek, by jakž takž fungoval, kdyby na místě kloučka stál Van Damme nebo Dolph Lundgren. Jenže když proti zabijáckému testosteronovému peklu vzdoruje o půl metráku lehčí floutek s vizáží neúspěšného kandidáta do Twilight komparsu, neuvěříte tomu ani na vteřinu. Co na tom, že onoho kluka hraje pětinásobný světový šampion v karate - výsledkem je pořád jen postradatelné fighterské béčko, zachraňované přítomností zápasnických profíků. (13.08.2014)

Příběhově neskutečně kýčovitá sračka, která pracuje výhradně s obšlehnutými motivy provařených žánrovek typu Karate Kid nebo krvavž Sport. Jen tu není šikmooký dědula, ale toho v plné míře nahrazuje Michael Biehn, který vypouští moudra o tom, že učení o mlácení lidí po držce není jen o mlácení lidí po držce. Navíc hlavní hrdina je nesympatické kopyto, kterému se nedá moc fandit. Krzysztof Soszynski v roli záporáka byl sice mazlík, ale ani on to příliš nezachraňoval. Vzhledem k tomu, že bylo jasné, jak to celé dopadne, měl jsem to sto chutí vypnout ještě před závěrečným bitkováním, ale díky bohům jsem to neudělal. Jakmile se totiž vlezlo do klece, začal úplně jiný film a některé souboje nedaly vydechnout. Tady bylo fakt vidět, že s nimi pracovali profíci, takže i ústřední vyžle vypadalo, že fakt něco umí. Jo, závěrečný střet působil už kvůli proporcím obou zápasníků celkem komicky, ale i ten stál nakonec za to. Za závěrečnou cca půlhodinu to za to celkem stálo. 60% (04.12.2015)

Chalan narazí po 7 rokoch na dementa, ktorý mu zavraždil rodičov. Ten je teraz obľúbeným bojovníkom v miestnej MMA Fight Cage a tak sa nepríliš skúsený mlaďas rozhodne zúčastniť turnaja, aby sa prepracoval až k nemu a vykonal svoju pomstu. Normálne som si pri tom spomenul na starý dobrý Karate Tiger a podobné „coming of age“ bojovky, ktoré v 80´s – 90´s leteli, ale na um samozrejme príde aj novší, značne obľúbený Never Back Down, atd.. Na mladého bukvičiaka si síce treba chvíľu zvykať, no našťastie to má svižné tempo, dej sa nezdržuje so zbytočnosťami, Biehn ako charizmatický mentor v pohode ťahá neagresívne scénky a tie bitkárske sú zase zaujímavé vďaka nepríjemnému záporákovi (ten mi zase vystupovaním mierne pripomenul kultového Tong Poa z Van Dammovho Kickboxera). Takže nakoniec prekvapivo fajn. (18.06.2014)

Hoci je Kanaďan Cody Hackman päťnásobným svetovým šampiónom v karate, jeho fyzické parametre nie sú žiadna sláva a keď stál v oktagone proti bývalému profesionálnemu UFC fighterovi Krzysztofovi Soszynskemu, spomenul som si na scény z Hobbita, v ktorých trpasličí princ Thorin Pavéza v boji čelil ozrutnému Azogovi z Morie. Shawovo víťazstvo na turnaji MMA, ktorému predchádzala letmá trojtýždňová príprava ako aj systém samotného turnaja, v rámci ktorého po troch zápasoch rozbitý a vyčerpaný borec v absolútnom finále nastúpi proti o tri čísla väčšiemu kolohnátovi, ktorý si dovtedy dopriaval šlofíka v publiku sú uveriteľné asi tak ako Jožko Vajda v pozícii seriálového lámača ženských sŕdc. (19.03.2018)

Klišé. Ale plní to svůj účel, film baví, má vysoké tempo a dobře se na postavy dívá. Souboje jsou přehledné, sice kolikrát viděné, ale zaujmou a to je si myslím důležité. A aj přes ten stereotypní příběh jsem se náramně bavil, kolikrát se to totiž vyvíjelo tak, jak bych nečekal. Hudba je naprosto skvělá a v hlavní roli je sympaťák, kterému se nedá nefandit a jeho chování je racionální, záporná postava je skutečně slizká a plní to co má. Takže sice kolikrát rozkopaný příběh a někde už souboje byli viděny, ale královsky jsem se bavil a o to mi šlo. 10/10 (02.07.2014)