Tapped Out

Holohlavá a zlem prolezlá hora masa zavraždila kloučkovi rodiče. Klouček povyrostl, zjistil, co znamená slovo "karate" a vlezl do MMA ringu se zlounem, aby mu dal přes papuli. Dementní béčkový příběh, který byl na vrcholu sil někdy na přelomu osmdesátek a devadesátek, by jakž takž fungoval, kdyby na místě kloučka stál Van Damme nebo Dolph Lundgren. Jenže když proti zabijáckému testosteronovému peklu vzdoruje o půl metráku lehčí floutek s vizáží neúspěšného kandidáta do Twilight komparsu, neuvěříte tomu ani na vteřinu. Co na tom, že onoho kluka hraje pětinásobný světový šampion v karate - výsledkem je pořád jen postradatelné fighterské béčko, zachraňované přítomností zápasnických profíků. (13.08.2014)

Dáááámy a pááánové, vítejte na velkém finále ultimátně ultimativního turnaje ve smíšeném bojovém neumětelství a válení tuda bez rozdílu vah. Máte-li také Místo Mozku Atrapu, jste tu dnes večer naprosto správně. Ale dost řečí, pojďme k našim dnešním brutálně brutálním borcům a borečkům. Po mé pravici stávající žampión, sto devadesát pět obřích centimetrů, čistých sto deset kilo pokérovaného svalstva, deset let mlácení, kroucení a páčení otyloňů v kleci, devět set devadesát devět zápasů, devět set devadesát devět KáÓ, třicet dva mrtvých, čtyřicet ochrnutých, padesát dva kvadruplegiků, deset slintajících huhňalů, mimořádně charakterově pokřivený a mentálně zaostalý, všemi fanoušky obdivovaný - Vy-pa-tla-nýýýýý Skinhééééd! Pod mou levicí urputný vyzyvatel, sto padesát nedomrlých centimetrů, třicet kilo kosterních pozůstatků i s botama, pokročilá skolióza, xicht nesympatický tak, že byste mu do něj nejraději zasadili řepu, jednou strašlivě zmlátil portorikánského vozíčkáře, v deseti dělal rok karate, v šestnácti absolvoval čtrnáct dní vytíraní hajzlů v dóžu a plné tři týdny sedlehů u Majkla Bína, který chtěl asi na stará kolena zkusit komedii v kimonu, pomstychtivý, odhodlaný, fyzikou pohrdající a naprostý správňák - Ka-ra-téééé Kokóóóót! No, snad ani nechtějte vědět, jak to nakonec dopadlo, potrhali byste si smíchy stehy tak jako já! (02.08.2014)

Dalsi pripad kedy sa tvorcom s minimom penazi podarilo natocit pozeratelny film. Najviac sa mi na tychto filmoch páči tá evidentna snaha vsetkych zucastnenych natocit nieco zmysluplne a aspon trochu kvalitne. Je to uplny opak Seagala a niektorych dalsich vyhasnutych hviezd, ktore vo svojich novych filmoch na to evidentne kaslu. (10.08.2014)

Klišé. Ale plní to svůj účel, film baví, má vysoké tempo a dobře se na postavy dívá. Souboje jsou přehledné, sice kolikrát viděné, ale zaujmou a to je si myslím důležité. A aj přes ten stereotypní příběh jsem se náramně bavil, kolikrát se to totiž vyvíjelo tak, jak bych nečekal. Hudba je naprosto skvělá a v hlavní roli je sympaťák, kterému se nedá nefandit a jeho chování je racionální, záporná postava je skutečně slizká a plní to co má. Takže sice kolikrát rozkopaný příběh a někde už souboje byli viděny, ale královsky jsem se bavil a o to mi šlo. 10/10 (02.07.2014)

Chalan narazí po 7 rokoch na dementa, ktorý mu zavraždil rodičov. Ten je teraz obľúbeným bojovníkom v miestnej MMA Fight Cage a tak sa nepríliš skúsený mlaďas rozhodne zúčastniť turnaja, aby sa prepracoval až k nemu a vykonal svoju pomstu. Normálne som si pri tom spomenul na starý dobrý Karate Tiger a podobné „coming of age“ bojovky, ktoré v 80´s – 90´s leteli, ale na um samozrejme príde aj novší, značne obľúbený Never Back Down, atd.. Na mladého bukvičiaka si síce treba chvíľu zvykať, no našťastie to má svižné tempo, dej sa nezdržuje so zbytočnosťami, Biehn ako charizmatický mentor v pohode ťahá neagresívne scénky a tie bitkárske sú zase zaujímavé vďaka nepríjemnému záporákovi (ten mi zase vystupovaním mierne pripomenul kultového Tong Poa z Van Dammovho Kickboxera). Takže nakoniec prekvapivo fajn. (18.06.2014)