Veronika se rozhodla zemřít

Popsání, proč to dál nešlo, samotný zoufalý akt, záchrana na poslední chvíli a krutá zpráva. Sny jsou dávno pryč, tik tak tik tak. Neoperabilní výduť na srdci, která se jednou protrhne. Úspěšná a zdánlivě spokojená (jinam velmi slušná) Sarah Michelle Gellar se tak ocitá v soukromé psychiatrické léčebně a divák si nepřeje, aby vyběhly titulky, které budou znamenat jediné. Nakonec si pro nás tvůrci přichystali několik překvapení, takže milovníci látek z pera Paula Coelha si přijdou na své. Milé drama o druhých šancích a záchraně jedné duše, kdy se konečně můžeme chovat tak, jak chceme a okolí to musí respektovat. Potěší umírněné herectví, rozumné tempo i délka. Neměl jsem žádná očekávání, o to víc jsem si výsledek užil. (04.09.2017)

Zhruba hodinu mě film moc bavil, už ten úvodní monolog hlavní hrdinky, který přesně pojemnoval její pocity a důvody pro onen čin, byl tak nádherně ukrutně pravdivý (jakkoliv si toto slovní spojení odporuje). Pak snímek pomalu začal ztrácet šťávu a hlavně se pozvolna ubíral jiným směrem než bych si asi přál. A od útěku to už byla taková pohádka, na kterou ne že bych věřit nechtěl, ale prostě nevěřím (alespoň, že Veronika neznala "pravdu", pak by se vědomě stala obětí klišé, o kterém mluvila v úvodu...na což ale nespíš časem stejně došlo). Původně jsem během filmu přemýšlel, že některé scény mi nepříjdou moc uvěřitelné vzhledem ke zdravotnímu stavu hlavní hrdinky, avšak závěr mi většinu těchto úvah vzal a zbyla jen divná scéna u klavíru (pro někoho možná magická či vzrušující) a nikým nepozorovaný únik. Velkým kladem snímku jsou kromě hudby a kamery herecké výkony Sarah Michelle Gellar a Davida Thewlise, no a v neposlední řadě dobře napsaná postava Veroniky (které jsem dost rozuměl). Za začátek bych dal z fleku 5*, ty se bohužel v průběhu vyprávění trošku rozmělnily a na konci z nich zbyly slabší 4* (netvrdím, že jsou zcela objektivní a řada hodnotících si 1* možná ubere, ale pro mě osobně tenhle film na průměr není). (09.12.2011)

Fúúú, kdyby si po tom úvodním tříminutovém monologu hlavní hrdinka prohnala hlavou kulku a film skončil, byl by to naprosto geniální kraťas. Ono to ale pokračuje dál s nějvětším (ale přežitelným) negativem - je to hrozně předvídatelné, čitelné a nepřekvapivé. Opravdu, nic, co se v tom filmu stalo mě nepřekvapilo a nedá se říci, že bych to nečekal. Mám filmy z blázinců rád, protože v nich vystupují netypičtí lidé, trochu odlišní od té masy, kterou potkáváte v běžném životě. A tady jsou lidi zajímaví. Do filmu jsem šel, aniž bych věděl, o co jde, hlavně proto, že jsem chtěl vidět "starší" Sarah Michelle Gellar (a zjistil jsem, že bych ji chtěl vídat ve filmech více, protože její starší verze mi sedí a je sympatická mnohem více, než její mladické role). Trochu mě mrzí, že byla ve filmu jediná, které scénář a příběh prakticky vůbec neumožnil hrát. Ona tam jen byla, jen jako velké obří zrcadlo, od nějž se odrážely ostatní postavy, v rámci možností a předložených témat zajímavé a herecky alespoň nějak průbojné. Ten konec mě vyloženě zprudil. (03.04.2017)

Má-li člověk pocit, že není všechno oukej, že víc kouká z okna a zírá na stromy, než sleduje sled událostí, přemýšlí víc, než je zdrávo a uzavírá se na záklopku, pak musí zákonitě přijít sesypání se. A nemusím bejt obrněnej transportér. Veronika byla setsakramentský tintítko a tíha svědomí tak heavy, že proskočila sama sebou a ocitla se v baráku s diagnózou Smrti, v žabkách, s klavírem a jedinou otázkou: Má to cenu? A já říkám, že má, protože určuje-li život náhoda, pak bylo úplně bombový, že mi hodil tenhle film do klína zrovinka v čase, kdy jsem to nejvíc potřeboval a solidně mi nafackoval. Jsem zvědavej, jak dlouho mi to vydrží :) Mazal tov! (18.09.2010)

Len na margo, Coelho je neuveriteľný týpek: dokáže napísať otravný shit (napr. Ako rieka, ktorá plynie) a zároveň majstrovské dielo (napr. Veronika). Veronika Decides to Die je jedna z mojich srdcových kníh. A teraz k veci... Z Coelhovej jazykovo jednoduchej, ale vnútorne nesmierne bohatej a silnej predlohy sa do filmu preniesla len tá jednoduchosť, strohosť, bohužiaľ to teraz myslím v tom negatívnom kontexte. Sarah M. Gellar herecky nemá na túto rolu, Jonathan Tucker zahral Edwarda tak, že som sa len pousmial, prípadne krútil hlavou. Scéna, keď Veronika ide spáchať samovraždu a pustí si "Everything in its right place od Radiohead (paradoxne ďalšia moja srdcovka!) je tak lacná ako celý film, a tak trochu ho aj definuje. Rovnaká popisnosť, strohosť a nevierohodnosť, ako (podľa mňa pri kľúčovom momente) pri prerode myslenia Veroniky. Emócie nikde, slabučké, povrchné, bez chuti a tvaru... (18.01.2010)