Temný případ

Asi jsem jediný, ale pro mne největší seriálové zklamání snad za 10 let. Tady se další Chernobyl, Mindhunter, Queens Gambit a Money Heist fakt nekoná. Už dlouho jsem neviděl tak přehypovaný seriál. Možná kdybych seriál zhlédl v roce 2014, tak bych hodnotil jinak, ale takový Mindhunter/Night Stalker po stránce Krimi je kvalitativně úplně někde jinde. ( Dokonce i francouzské krimi z téhož roku Případ SK1 je daleko intenzivnější). Jediné, co se zde dá pochválit je Matthew McConaughey a Woody Harrelson, kteří si odehráli své a řemeslo je také na vysoké úrovni, ale stačí to? Mně teda ne. Nejvíc šokující je snad fakt, že za celý seriál proběhne jen jedna vražda a představení vraha je 20 minut před koncem a to je u Krimi žánru neodpustitelné. (Paradoxně tam kde seriál končí, měl začínat). Člověk doufá v rituální okultní vraždy, které by přidali na temnotě, syrovosti, nepříjemnosti a místo toho se řeší klasicky rodinné vztahy, kdo s kým spí, vývoj postav a podobné záležitosti, které mě absolutně nezajímaly. Za celých 8 hodin jedinou zapamatovatelnou scénou jsou kozy od Daddario a to je bohužel ostudné. Ve výsledku i vyšetřování a sbírání důkazů zde hraje třetí housle ( většinu času se seriál odehrává na stanici, v autě či v něčí posteli) a jestli deštivé počasí příjde někomu temnější než rozříznuté mrtvoly, tak žiju v jiném světě. O pomalém a nezáživném tempu nemluvě. Jako drama bych byl ochotný jít i na 7, ale po stránce Krimi/Thriller je to u mě tak na 4. takže kompromis někde mezi 5. (05.04.2021)

Než žánrová revolta je to spíše chirurgicky přesná analýza, která klasickou detektivku ředí metafyzickým přesahem a zručně vodí diváka za nos; což úspěšně platí pro devadesátý pátý rok, události nového milénia už jedou na zažitých principech. Mí praví detektivové i nadále plavou proti proudu baltimorské špíny. (28.03.2014)

Po atmosferickém intru nás tvůrci okamžitě vtáhnou do špinavého světa vražd. Rukopis Caryho Fukunagy (Sin Nombre, Jana Eyrová) je v pilotním dílu značně čitelný a dotváří hutnou atmosféru. Pomalé tempo seriálu svědčí a obě herecké hvězdy bravurně rozehrávají své party. Woody Harrelson v roli vesnického balíka sice zatím lehce zaostává za filozofujícím depresivním podivínem Matthewa McConaugheyho, ale to je dáno i tím, že McConaughey, momentálně se nacházející ve své životní herecké formě, dostal o trochu vděčnější roli. Pilot - 90% 2. díl za mnou a už se dostavila těžká závislost. Já chci víc! --- A je vymalováno, po osmi dílech je nejlepší letošní seriál u konce, ale diskuze o něm se budou vést ještě hodně dlouho. Kdo by čekal, že tahle vymazlená depresivní záležitost spojí všechny seriálové konspirátory, kteří si budou týdny lámat hlavu i nad těmi nejmenšími detaily, které jim tvůrci naservírovali, aby tak diváka zcela vtáhli do dění. Po osm dílů jsme spekulovali, hráli si na detektivy, ale i přesto není True Detective jen o řešení velkého a temného případu. Psychologie postav je dalším velkým lákadlem. Především pak postava Rusta Cohlea v podání famózního Matthewa McConaugheyho (který letos k tomu Oscarovi prostě musí přidat i Emmy a Zlatý glóbus). Takhle brilantně napsanou a parádně zahranou postavu nenajdete asi v žádném jiném seriálu či filmu. 1. série - 100% "Time is a flat circle." --- Po skvělé první sérii přišlo velké zklamání. Po celou druhou řadu mi byly postavy v podstatě ukradené, navíc se zejména ke konci chovaly dost nelogicky. Řeči o tom, že srovnávat tyto dvě série je nesmysl, neberu, pořád to píše stejný člověk a má to stejný název. Jiný příběh a nové postavy na tomto faktu nic nezmění. Zatímco u první řady měly všechny ty monology i dialogy skutečnou hloubku, tady si na nějakou hlubokomyslnost jen hrají a jsou to jen prázdné kecy. Herci mě až na Colina Farrella nikterak neoslnili, celé mi to připadalo nudné, předvídatelné a navíc neoriginální. Kdo tvrdí opak, moc toho nakoukáno asi nemá. Po tom nudném průběhu mi hlava nebere, k čemu bylo potřeba tak dlouhé finále, které mi už bohužel místy připadalo k smíchu. 2. série - 60% (15.01.2014)

Velmi dobrá kriminálka s dvojicí skvělých herců a k nezaplacení ponurou atmosférou. Líbilo se mi, jak si tvůrci vyhráli s nejrůznějšími detaily, jako třeba se stárnutím obou hrdinů (ačkoliv Harrelsonovo "mladé" tupé bylo tedy jako pěst na oko, ještě horší než jeho akcent, který zase byl jako pěst na ucho) a jak se jim i napřeskáčku vyprávěný příběh nakonec podařilo poskládat. Na můj vkus ovšem v Temném případu chybělo nějaké překvapení. Nechtěl jsem hned šokující pointu, ale stejně by nějaké to "No to jsem nečekal!" neškodilo. "Dřív byla jenom tma. Podle mýho světlo vyhrává." (26.08.2015)

Masterpiece. Opravdu jsem přesvědčenej, že tohle je naprostý mistrovský dílo. Inspirace Sedm a všechna akademické scenáristické poučky jsou převedeny v mistrovsky rozepsanou látku, kdy je radost sledovat nejen vytrvalou konfrontaci dvou protichůdných charakterů, ale i to, jak je jejich rozdílné posedlosti vedou po téže dráze vstříc zatracení i rozhřešení. Dokonale využité kulisy Louisiany, jíž po téhle sérii asi nestoupne turistický ruch, a samozřejmě oba urputně hrající tahouni. Hlavně je tu ale cítit geniální ruka režiséra, jenž dokonale ví, kdy nasadit zpomalovačku, kdy dlouhý záběr, kdy boží oko a kdy intimní pohled přes záda - s každou scénou pracuje precizně, během pár vteřin dokáže vtisknout dané pasáži kýžené vyznění, náladu, další významy. Fakt masterpiece. (02.09.2014)