Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jeden z najpôsobivejších filmov svetovej kinematografie 80-tych rokov. Režisér Wim Wenders zasadil dej tohto svojho najznámejšieho a najúspešnejšieho diela do vtedy ešte múrom rozdeleného Berlína. Mesta, ktorého oddelené časti spájalo pod zemou metro a nad ňou nebo. Osou jeho originálnej filmovej eseje je príbeh dvoch novodobých anjelov, z ktorých Damiel sa vzdá večnosti kvôli cirkusovej trapézistke Marion a stáva sa človekom. Wendersovi a Handkeho anjeli však nezodpovedajú celkom zaužívaným predstavám - i preto ich obľúbeným miestom nie je kostol, ale berlínska knižnica, kde sa koncentrujú ľudstvom vytvorené duchovné hodnoty. O šesť rokov neskôr sa Wenders k filmu vrátil vo voľnom pokračovaní Tak ďaleko, tak blízko! a v USA vznikol až príliš hollywoodsky remake Mesto anjelov z Nicolasom Cageom. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

Trailer 3

Recenze (339)

H34D 

všechny recenze uživatele

Velice zvláštní, filozoficky laděný film vyprávěný více myšlenkami, než slovy. Andělé si jen poletují po městě a poslouchají lidské vyprávění, čtou lidské myšlenky a vnímají lidské prožívání (mimochodem pro jejich perspektivu je použit velmi pěkný kamerový filtr). Touží být lidmi. Snímek je velmi poetický, lyrický, transcendentální, ale časem se začne opakovat a divák si najednou uvědomí, že je to vše velmi efektní, ale chce to posun dál, neboli pointu - ta samozřejmě přijde, jenže když se tak stane, poetičnost a kouzlo "Křídel touhy" začne mizet. Láska ve filmu není vůbec prožitá, je nepůsobivá a chladná. Po tak příjemné první polovině je cca poslední půlhodina spíše zklamáním a nudou. 6/10 ()

Chrustyn 

všechny recenze uživatele

Jeden z andělů, který "poletuje" nad Německem a poslouchá myšlenky různých lidí se zamiluje do artistky jednoho místního cirkusu. Může to znít jako německá verze "Města andělů", který se tímto filmem jistě inspiroval ale v tomto případě se nejedná o komerční romanci amerického střihu ale o dost pomalý a monology přecpaný film, kde mě zaujal hlavně Bruno Ganz, kterého jsem do té doby měl jen jako Hitlera. I přes extrémně pomalé tempo film dokáže zaujmout jak herci tak i vizuální stránkou střídající černobílou (čí spíše hnědobílou) kameru, která zprostředkovává pohled očima andělů, tak i barevnou z pohledu lidí. ()

Reklama

Philippa 

všechny recenze uživatele

13.6.08...Zvláštní ,že o filmech tohoto typu nemůžu nic moc napsat přesto ,že jsem naprosto přeplněná krásou. Chápu ,že tenhle "málomluvný" film není pro každého... Já jsem spíše samotářský typ, často zahloubaný do sebe a miluji ticho. Myslím ,že anděl se mě už dotkl ....8.12.08...film jsem dnes viděla v rámci FK. Má druhá projekce a první v kině. Dnes mě film neskutečně bolel.... ()

Socrates 

všechny recenze uživatele

Mein Gott, to ale byla nuda! Můj oblíbenec Wenders mě tentokrát div neuspal - prvních 100 minut čtení hlubokejch myšlenek jednoho většího berlínskýho zoufalce než druhýho mi dneska prostě nějak nesedlo. Nebudu nic předstírat, kdyby se to v závěru nezačalo trochu hejbat, odpadnul bych. Ještě mě občas z letargie vytrhla zajímavá kamera, když už nezabíraly ani vsuvky s Cavem, ale jinak zlatej Cage s Meg Ryan pro nenáročný! I ten konec měli lepší. Tohle šlo úplně mimo mě. (Jo a taky jsem se musel celkem divit, jak je možný, že mají tam nahoře tak mizerný dentisty. Damiel měl příšerně udělanej umělej chrup a u anděla mi takový věci opravdu vadí.) ()

Radek99 

všechny recenze uživatele

Estetizovaná metafyzika. To, co je metafyzické, může být i krásné...stačí jen nastavit ten správný úhel pohledu... Wim Wenders zasadil děj svého filmu do města, odkud kdysi povstali démoni a nyní tu spolu s lidmi žijí andělé... Úžasně poetizovaný filmový prostor a čas. Meditativní černobílý snímek na hranici teologického surreálna. Metafyzická věčnost a živé německé velkoměsto. Jiná rychlost času nejen filmového, ale i pozemského. Snímek, při jehož percepci je nutno zpomalit na rychlost Wendersovy filmové řeči. Filmová (mírně filosofující) meditace... Osvobozující divácký zážitek. Wendersovo filmové opus magnum. Možná nejpoetičtější snímek dějin západní kinematografie... ()

Galerie (27)

Zajímavosti (27)

  • „V najranejšej verzii, ktorú som scenáristovi Peterovi Handkeovi rozprával, bola postava starého archanjela žijúceho v knižnici. Peter nevedel, čo si s tou ideou počať, ale nad jeho písacím stolom visela reprodukcia Rembrandtovho Homéra: sediaci starý muž, ktorý hovorí - ale s kým? Pôvodne hovorí Homér na Rembradtovom obraze s jedným žiakom, ale obraz bol rozrezaný na dve polovice a rozprávač bol úplne oddelený od svojho poslucháča, takže teraz hovoril o samote. Peter mal ten obraz veľmi rád a pretvoril moju ideu archanjela na večného básnika. Teraz som zasa nevedel ja, ako mám Homéra integrovať do scenára. Konečne sme prišli na to, že Homér žije v knižnici a že Petrove dialógy sú jeho vnútorným hlasom. Curt Bois (Homer) nebol ani anjelom, ani človekom, ale oboma súčasne, pretože je taký starý ako kinematografia," poznamenal k postave Homéra Wenders. (Kristusazapad)
  • Celosvětová premiéra filmu proběhla 17. května 1987 na filmovém festivalu v Cannes. (ČSFD)

Související novinky

Kina ovládne němčina, startuje DAS FILMFEST

Kina ovládne němčina, startuje DAS FILMFEST

14.10.2019

3 země – 4 města – 7 kin – 8 programových sekcí – 20 hostů - 50 celovečerních filmů a další 4 bloky krátkých filmů. Tento týden startuje festival DAS FILMFEST a již po čtrnácté nabídne divákům… (více)

Reklama

Reklama