85. Annual Academy Awards

Seth MacFarlane byla dobrá volba a jeho vtipy byly většinou i vtipné. Bohužel s přibývajícími minutami ho bylo čím dál méně a ty nejlepší okamžiky jsme měli za sebou poměrně záhy (maňáskový Flight, We saw your boobs, Méďa). Pak už získávaly převahu zbytečné pěvecké a muzikálové výstupy (pochopil bych ještě nominované písně, ale proč třeba Chicago?!), přestože bylo v minulých letech od těchto výstupů upouštěno kvůli tempu a stopáži. (25.02.2013)

Průměrné. Oscaři jedou dál podle šabony a nová tvář Seth macFarlane toho moc nezměnil a hlavně byl opravdu jen průměrným uvaděčem. Muzikály nemusím, Chicago je 10 let staré a zase tak zásadní film to nebyl, aby se o něm mluvilo víc než o teď nominovaných. Ale pár dobrých hlášek a scén tam bylo. Shirley Bassey! Pokud jde o ceny, tak se někdo zase jednou rozhodl, že tajná volba nemá smysl a oceníme všechno něčím, hezky dělením. Argo je dobrý film, ale není nejlepší. Django se mi strašně líbil, ale originální scénář to vlastně ani nebyl. Na druhou stranu herci se povedli geniálně, Argo si adaptovaný scénář zasloužilo, stejně jako Ang Lee režii. (27.02.2013)

Překvapivě prvotřídní. MacFarlane je přesně v takovém rozpoložení, aby cítil určitý respekt před hledištěm plným megahvězd a zároveň aby dokázal ty nejsledovanější pořádně ťafnout. Odvážně a až na dokonale trefnou přednostní píseň i zcela vkusně. Celý večer pak i přes klasickou tříhodinovku jede v překvapivě dravém tempu a i když se u nejdůležitějších kategorií tradičně začíná zdržovat nebo naopak na nesprávných místech spěchat, vyšel tenhle večer dokonale. Žádné video navíc, žádné protahované řeči na počest nominovaných, ale nadhled, humor a svým způsobem vlastně jedna velká muzikálová vzpomínka v čele s rozechvívajícími Bídníky. (27.02.2013)

Seth MacFarlane nasadil v úvodu překvapivě vysokou laťku - usměvavý, sympatický, důstojně vtipný a k tomu ještě excelentí zpěvák! Návštěva Teda byla téměř povinností, humorný vrchol večera byl zpodobněn písní "we saw your boobs", nicméně pak se začalo nějak spěchat a na další legrácky už nezbyl prostor... Vítězství Argu přeju, Tarantino si konečně také přišel na své (zaslouženě), Waltz to utáhl po druhé na variaci Hanse Landy (a že mi to vůbec, vůbec nevadí) a... Jen vyhlášení z rukou paní Obamové bylo hodně wtf. 7/10 (27.02.2013)

Academy Awards: The Musical určitě nesedly každému a i já bych vynechání některých písní přežila, nicméně v konečném důsledku jsem byla ráda za cokoliv, co dokázalo udržet Setha MacFarlana mimo pódium a dosah mikrofonu. Při jeho úvodní řeči jsem si jen říkala: "Prosím, můžete nám příští rok vrátit Hugha Jackmana?", při každém jeho opětovném příchodu na jeviště jsem už trpěla. A upřímně, když vás nebaví moderátor, co jiného můžete na předávání cen hodnotit? Hudební vystoupení? Okay, Adele se Skyfall, Barbra Streisand s Memories a obsazení Les Misérables s One Day More; na ty všechny se na YouTube s radostí podívám znovu. Poděkování? Daniela Day-Lewise přebírajícího sošku od Meryl Streep a žertujícího o Iron Lady si pustím také. A dál? Nevím. Mít to natočené a dívat se na to ze záznamu, minimálně polovinu ceremoniálu přeskočím, což by se mi třeba u takového předávání cen BAFTA nestalo. A co se příštího roku týká, prosím Akademii, aby zkusila trochu přehodnotit koncept. A aby dala mikrofon do ruky Billymu Crystalovi. Nebo Hughu Jackmanovi. Stephenu Fryovi. Ellen DeGeneres. Rickymu Gervaisovi. Víceméně komukoliv jen ne tomu pánovi, co tam stál včera. Poznámka: Předávání jsem sledovala v Británii, tudíž se k českému komentáři narozdíl od ostatních vyjadřovat nemůžu. (25.02.2013)