Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nesmělému filmaři Jasonovi (Alain Chabat) se může splnit sen. Bohatý producent Bob Marshall souhlasí, že zafinancuje jeho hororový film. S jedinou podmínkou: Jason má 48 hodin na to, aby objevil nejlepší výkřik v historii filmu. Jeho hledání se však postupně mění v noční můru... Osobitý režisér Quentin Dupieux naplnil Realitu absurdním humorem, snovými pasážemi i hudbou Philipa Glasse. Do české distribuce film vybrala stovka filmových nadšenců v rámci projektu Scope100. (Aerofilms)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (96)

Frajer42 

všechny recenze uživatele

Takový ten obyčejný snímek, kde se každá scéna nejenže odehrává v jiném čase, ale také v jiné dimenzi a snad i jiném Vesmíru. Kromě absolutní mozkové devastace jsem si povšiml snad jediné myšlenky. Mám za to, že se autor pokoušel diváctvu předat zprávu o tom, jak mohou z neustálého sledování televize zmagořit a přestat být schopní rozlišovat realitu od fikce, a to velice vtipnou formou. Bezprostředně po zhlédnutí jsem si ovšem nebyl jistý ani tím, jak se jmenuji, takže co já mohu asi tak vědět. Nedoporučuji tento snímek sledovat v podroušeném stavu. Nechci ani pomyslet, co by vám snímek udělal v hlavě za bordel, kdybyste svůj mozek povzbudili nějakou psychotropní látkou. Totálně originální a maximálně šílená podívaná podpořená geniálním hudebním motivem asi o 3 tónech. ()

honajz2 

všechny recenze uživatele

V celém filmu se prolíná realita, sny a filmový svět. Jenže ona ta realita a sny ve skutečnosti jsou jedním a tím samým - a to tím filmem. A náš život je vlastně taky složen z reality a snů, což nutí k zamyšlení, jestli taky jenom nejsme filmové postavy, které zatím jednají podle scénáře a to, že náš svět vlastně je i není skutečný, si neuvědomujeme. Zní to jako blábol, to si určete sami, ale staví na tom nejedna konspirační teorie a pokud jí Dupieux věří, tak asi máme jasno. Taky tady ale je možnost, že si Dupieux chtěl z diváků udělat prdel a natočil mindfuck bez nějakého vysvětlení, hlavně ať si nad tím diváci lámou hlavu a vymýšlejí jednu bizarní teorii za druhou. Tahle varianta by mi ale vadila, jelikož se tam rýsovali myšlenky o tom, že člověk z častého sledování televize totálně zblbne a o tom, že dnešní diváci chtějí od filmů akci, obyčejnou popkornovou zábavu, ale už vůbec nechtějí nad těmi filmy přemýšlet. Každopádně, Dupieux ve svých filmech má jisté paralely (snad je to správné slovo) mezi filmem a reakcí diváka na něj, aspoň mi to tak z těch dvou co jsem od něj viděl připadá. Ať je to jak je to, sice ten film má poutavou atmosféru, záhada ohledně modré kazety zaujme a ta hudba, co tam hraje neustále dokola, je podmanivá, ale i tak úvodních 20 minut je strašně nudných a celkový dojem na víc jak 3* fakt nemám, byť je to zajímavé. ()

Reklama

pytlik... 

všechny recenze uživatele

Myslím, že ona proslulá vyrážka, o které se ve filmu tolik mluví, vyrazila směrem dovnitř do hlavy nejen jedné z vedlejších postav, ale v podstatě všem, kteří se na tomhle veledíle podíleli. Režiséra evidentně postihla tvůrčí krize, tak ji vyřešil osvědčeným způsobem po vzoru maxipsa Fíka - zfilmoval svoje zmatený sny. Kdyby je alespoň vyložil podle Frojda, že jako každej sen je splněný přání a zároveň má sexuální základ, tak by to mohlo bejt možná zajímavý, ale takhle? Jedinou pochvalu ode mě získává producent Bob, neboť jak ten mohl zbohatnout, když produkoval takový filmy, který jsou ve snímku naznačeny, tak to je fakt umění. ()

dubinak 

všechny recenze uživatele

Réalité bude asi o fous divácky vděčnější, než třeba Lynch, na jehož filmy potřebuju tak dva doktoráty z věd, které neexistují. V tomto francouzském případě možná najdete ještě nějaké náznaky toho, že možná víte, co se děje a nepřipadáte si tak ztraceni. To ale neznamená, že nejste. Pracuje se tu s několika liniemi, bůhví jestli jsou reálné nebo snové a Dupieux je docela blízko tomu, aby jste si o něm řekl, že diváka umí zmást dokonale. Smůlou ale je, že konkrétně ve mně nezanechal jakýsi jiný další dimenziální pocit, který by mě nutil zabývat se tímto scénářem více než pár chvil a třeba se pokoušet rozluštit alespoň jeden motiv, který jsem v tom našla. Tunel do hlavy mi to zkrátka třeba jako Lynchova starší díla nevyvrtalo, protože se o obdobný mindfuck jen tak otírá na povrchu. Snahu ale cením a třeba dostaneme od Dupieuxe ještě něco mimozemštějšího. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Quentin Dupieux je pre mňa jednou veľkou záhadou. Ten chlapík snáď prišiel z mesiaca alebo neviem odkiaľ. Nech je ako chce, isté je, že jeho filmy vždy sršia originalitou, premysleným nápadom a svojráznym humorom na báze absurdity jednotlivých situácií, ktorý dokáže prísť aj tam, kde ho vôbec nečakáte. Opäť raz ako je u tohto režiséra zvykom je ťažko písať o obsahu, je to skrátka geniálne vymyslené a prepracované dielo, mnohovrstevné, kde jedna realita je pohltená druhou a to všetko je obalené ešte do ďalšej reality. Dokonalý, nelineárny, nerozlúštiteľný, avšak inteligentný mišung, ktorý dokáže zamotať hlavu, a to teda poriadne. Navyše som sa aj z chuti zasmial. Jasný plný zásah, pre mňa zatiaľ to najlepšie od Dupieuxa. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (1)

  • V jednej scéne môžete jasne vidieť, že sa v kine premieta neexistujúci film Rubber 2. Jeho predchodcu Rubber natočil režisér snímku Quentin Dupieux v roku 2010. (powda)

Reklama

Reklama