Podtrženo, sečteno!

To, co od tohoto filmu můžeme čekat, Zidi nesporně nabízí. Jde však ještě dál: nabízí totiž nepoměrně více. Vlídný sarkasmus, jemný, v podstatě laskavý humor, připomínající větřík, čechrající vodní hladinu hřebínky nežně pěnících vlnek, to je film, v němž rozverně hravé přechází jakoby náhodou do až tragicky lidského. Hra na špionáž najednou asociuuje Al Kaidu, ocelová neprůstřelnost francouzských zpravodajců je náhle překvapivě křehká a zranitelná. Po tomto přelivu vlnky, měnící se ve vlnu, děj zase utichá. Partnerské hrátky skutečné lásky, v níž není nikdy nic dost lidské, se zklidňují. Řeka děje po překonání peřejí vyúsťuje do laskavého, mírného konce. Je to tedy i není lehký film. V každém případě se jedná o mistrovské dílko lehkého žánru, které si více než zdárně tyká s "velkým" uměním hraného filmu. Zásluhou nejen režisérovou, ale i hereckého obsazení. Zjišťujeme, že nadčasový dialog nemusí zvonit krví, hroucením, stresem, agonií. Že se může snést i s běžným lidským životem, který je nesamozřejmý svou čítankovou samozřejmostí. (06.05.2011)

Nemůžu si pomoct, ale narozdíl od nejmenované stejně >nejapné< remejkové hollywoodštiny je tenhle film navíc ještě méně zábavný. Takže vlastně ta mr. C. exhibice se svalovcem Arním a krásnou J.L.C. vychází ve své odechovosti d.m.s.n. o fous líp. To je podtrženo sečteno pravdivá lež...! (;-) . . . Uvěřitelná je tahle taškařice opravdu >neuvěřitelně< (hm), takže každému co jeho jest, každopádně v tomhle případě tedy jsou ty tři hvězdičky opravdu jen s velkou tolerancí - snad jen díky původnímu námětu a originalitě pointy. Film jako takový by si je zasloužil myslím jen od velkého fandíka frantíckého humoru... A to jsem se opravdu těšil! - - - P.S. A ne že nedělat remaky! - - - - - (Poprvé viděno 29.9.2009 na dvd, komentář zde jako čtvrtý - 30.12.2009) (30.12.2009)

Tak ono je to z Francie, točí to Claude Zidi a já očekávám parádní komedii a přitom dostanu ještě lepší dobrodružnou skoro krimošku. Thierry Lhermitte je výbornej herec, škoda, že ho neznám tolik z dřívějších filmů. Každopádně se na něj suprově koukalo, protože bylo vidět, jak to jeho role má naprosto v pohodě v merku. Miou - Miou, ta byla pro změnu neskutečně rozkošná a celé to do sebe naprosto perfektně zapadalo. Být ve filmu krapet víc humoru, neváhal bych s plným počtem. (25.12.2010)

"Tahle kára je naprogramovaná odvézt ženskou rovnou do postele." Být tajným agentem a má znuděná manželka by začala podléhat rafinovaným svodům prodavače aut, syn by jezdil motorkou za školu a babička by si začala románek s dědou ze sousedství, tak použiju veškerou sledovací techniku na svou rodinu a světový terorismus bude muset chvilku počkat. Rodina je zkrátka nade vše a o manželku, která umí suverénně zkosit čtyři nepřátele odhozeným samopalem, stojí za to se poprat. Mě prostě agent Voisin bavil a to, že o tři roky později nabral třicet kilo svalové hmoty a začal mluvit rakouskou američtinou, můj zážitek z originálu nijak nezmenšuje. (07.12.2016)

Kdo neumí stárnout, musí padnout.. Tajům špionážního řemesla příliš nerozumím a v poslední třetině jsem tu už v rozsáhlé sérii zvratů přestával mít jasno tom, kolik z dění znamená pro naše hrdiny reálné nebezpečí a kolik tvoří jen sofistikovaná hra zinscenována Francisem pro napínavé dobrodružství pro znuděnou manželku, příp. zinscenování Francisovým šéfem pro ještě větší zpestření života svého agenta s problémy v rodině. V tomto ohledu se přiznám, že jsem čekal velkolepější finále a ještě překvapivější pointu (SPOILER: ...a říkal si, zda tvůrci nezapojí do té hry v odhalení pozadí událostí i další členy rodiny, třeba syna Juliena, který je spočátku výraznou postavou a pak se náhle vytratí z děje... KONEC ****), ale jinak jsem byl velice spokojen a film mi bez jediného pocitu znudění utekl velice rychle a svižně. Zjišťuji, že tyto pozdější „temné“ dobrodružné komedie jako Prohnilí či Spolek darebáků mě od Claudea Zidiho baví snad ještě víc, než režisérova raná tvorba ve znamení Bažantů a spol. (kde jsem sice více obdivoval Zidiho hravé nápady, ale vzhledem k časté absenci souvislejšího příběhu se mi ten jeho styl až na výjimky nejednou omrzel ještě v polovině filmu) a vypadá to, že tady byl ještě Zidi pořád ve vrcholné formě. Ač děj překypuje napětím i akcí, pravidelně dochází k zábavným odlehčením, někdy směrem až k jemné parodii (třeba když Thierry Lermitte neodkladně jedná v akci se samopalem s pohádkovým pláštěm na sobě :)) a možná až na dvě, tři drsnější scény se mi to zároveň sledovalo pohodově. K mému překvapení mě tu úplně nejvíc bavil Eddy Mitchell, ač mám pocit, že jisté charisma a vtip mu dodával především Ladislav Frej v dabingu. [85%] (17.11.2022)