Star Wars: Vzestup Skywalkera

To nejhorší, co se mi může stát u filmu, na který jsem se tolik těšila je, když si v průběhu filmu řeknu "sakra, mě to vlastně ale vůbec nezajímá" a přesně tohle jsem si řekla už asi po půlhodině. Bylo mi úplně jedno, kam se celý příběh posune, nebo kam dojdou postavy, ten scénář je totiž strašně plochý. Vůbec neví, jak pečovat o postavy a je to první Star Wars film, kde se totálně vytratila jakákoliv osudovost (jo, pořád si myslím, že epizoda VIII je dobrý film). Vůbec jsem tady navíc nepoznala J. J. Abramse, vždyť on vždycky ví, co je to tah na branku a je to mistr epických a velkolepých momentů, tady však nic takového není, filmu chybí šťáva a nenašla jsem jeden jediný moment, který bych si chtěla pustit znovu. Hrozně mě mrzí, že finále takto velkolepé ságy je tak průměrný film. (21.12.2019)

Já jsem z toho docela špatný... Rozpačitý... Mám opravdu rád epizody 7 i 8, ale tahle mě napoprvé zklamala. Napodruhé, když už člověk ví, do čeho jde, je sice o něco lepší, ale pořád to není tak dobrý film, jaký by si sága na závěr zasloužila. V Síla se probouzí jsem si moc oblíbil všechny nové postavy, v Posledním z Jediů se nějak (a celkem slibně) vyvinuly, ale ve Vzestupu Skywalkera mě skoro nezajímaly, ten film se mi zdá hrozně ukvapený a ačkoliv znám ze světa Star Wars víc než těch devět hlavních filmů, nemám rád způsob vyprávění "když to a to neznáš z knih nebo komiksů, nestěžuj si, že jsi zmatený" - už Darth Maul v Solovi byl na hraně. Je samosebou pěkné vidět, že filmaři myslí i na ty nejoddanější fanoušky, ale občas se mi zdálo, že myslí jen na ně a příběh je pořád hodně otevřený, nedopovězený... A když dopovězený, tak stylem Cimrmanova vichru z hor. Hodně dobrých scén tam je, ale z mého pohledu i hodně "To jako vážně?" momentů, z nichž některé určitě vyvolal tlak otravných hejtrů, kterému filmaři podlehli, a některé bohužel předčasný odchod Carrie FIsher. Výhradu nemám snad jen k hudbě Johna Williamse a k 3PO a Chewiemu, kteří mě jako jediní dokázali vážně dojmout. (19.12.2019)

Na sérii Star Wars je zajímavé to, že mě samostatně vůbec nebaví, ale pokud výjde spin off ( Solo) či seriál (Mandalorian), tak jsem vyloženě nadšený, což je poměrně zvláštní. Opět mě to vůbec nebavilo, postavy mě nezajímaly, akce se mi nelíbila ani ty praktické efekty, takže jsem klasicky trpěl a prožíval dvou hodinové martýrium. Příběh**, Akce**, Humor*, Násilí>Ne, Zábavnost*, Hudba***, Vizuál***, Atmosféra**, Napětí*. 2/10. (19.03.2020)

Nezpochybnitelná rychlodráha, kdy se skáče po celém vesmíru takovou rychlostí, že se ani nestíhám nikde jen zastavit, kochat a nasát atmosféru nového či staronového místa. Zároveň to ale přirozeně znamená, že se téměř dvě a půl hodiny střílí, bojuje nebo vysvětluje a já nemám šanci vydechnout. A to, co se dozvídám mezi jednotlivými skoky na mě naštěstí funguje. Pro Reylo mám slabost od samého začátku, takže rozvoj jejich vztahu i schopností polykám s navijákem a chtěl bych i víc, ostatní jsou více než kdy jindy pro tuhle dvojici pouhými přihrávači, ale naštěstí opravdu vtipnými a nápaditými, zejména Poe, protože Isaaca tahle poloha očividně strašně baví. Nejvíc jsem se bál návratu starého známého záporáka, kterého už v celé sáze bylo dost, naštěstí jeho přítomnost dává smysl s provázáním směrem k nové generaci hrdinů a ve finále člověk vidí, že vzhledem k jeho účasti jde více než do tuhého a že když se plán nepovede, bude to konec všeho. A že občas něco vyjde dějově až příliš příhodně, rychle nebo hlavním charakterům pomůže náhoda (Síla)? To už tak někdy v pohádkách bývá a Hvězdné války byly pohádkou s princeznami, rytíři a meči už před více než čtyřiceti lety a mrzí mě, že právě ti, kteří sami sebe na rozdíl ode mne nazývají pravověrnými fanoušky, na tuhle krásnou skutečnost zapomněli. Snílek J. J. Abrams má paměť naštěstí o poznání lepší. (23.12.2019)

V IMAXu to byla pecka. Vesmírní spektákl roku, s našlapaným tempem, užasnými (digi)lokacemi, delikátně rozlítanou kamerou a nostalgií, podpořenou nečekanými výstupy starých postav. U závěrečné konfrontace jsem cítili sílu takřka jako u finálního vzepření se Sauronovi. A konečně se mi zalíbila Daisy Ridley. Odhalování nových identit staronových postav mi moc smysl nedávalo, ale jelikož se nepamatuji co se přesně událo v předešlé epizodě, bylo mi to jedno (tuto trilogii nepovažuji za součást milovaných STAR WARS, je to pouze komerční parazitace). Druhá projekce na výrazně menším plátně, kde už nešlo nevnímat (ne)poctivost práce s divákem ve vyprávění smysluplného příběhu, mi ale dojem z filmu devalvovala. Je to jenom efektní horská jízda na jedno použití, lákadlo do nové SW sekce Disneylandu. (24.12.2019)