Star Wars: Vzestup Skywalkera

Som sa bavil. Alebo kieho. Je to nabité dejom, akciou, cool SW momentami. Veď viete, svetelné meče, Millenium Falcon, starecké cameá, abramsovské ftípky a iné oné, ktoré potešia, ak ste nastavení sa potešiť, nielen zvracať nenávisť. Síce som asi hodinu netušil, prečo lietajú kade-tade a hľadajú hento-tamto, bolo to ako posledné diely Harryho Pottera (teda stupídne a občas nudné), ale potom sa to nejako spojilo a vysvetlilo a nasledovalo skoro hodinové finále, ktoré sa mi zdalo dosť parádne a intenzívne. (20.12.2019)

S koncem ságy je na místě vzpomenout si na člověka, kterým to celé začalo a který je umně jen sem tam připomínán, aby se neřeklo - viz nostalgická promo videa perfektně vysoustružená disneyáckým marketingovým týmem, aby utvářela dojem, že sága teď konečně patří fanouškům a fanoušci ji uzavírají pro fanoušky (takže je tam Lucas maximálně jen v jednom záběru). Je úchvatné, jak se korporaci podařilo během několika let od nákupu Lucasfilmu od této značky odstřihnout George Lucase, který před tím byl s franšízou vždy zmiňovaný jedním dechem. Lucas přitom byl nejen stvořitel, ale také zlomyslný bůh, který si s filmy dělá, co jemu se zachce, a ignoruje modlitby fanatických adorátorů svého díla. Tato vzdálená vzpomínka působí dnes osvěžujícím dojmem, když naopak žijeme v éře, kdy mnohdy marketingové kampaně a celé PR produktu bývají důležitější, mocnější a příznačně také i nákladnější než samotné blockbustery, které propagují, a kdy filmy samotné vznikají podle PR plánů a ne na základě nějaké vize či ambice. Jak paradoxní, že ono důmyslně konstruované navrácení ságy fanouškům a navíc evidentní podřízení se jejich vkusu dalo vzniknout nejzapomenutelnějšímu a unisono nejkritizovanějšímu filmu celé série. Jestliže vrcholem série pořád zůstává (v rámci celé ságy silně atypická) pátá epizoda se svou bravurní vyprávěcí strukturou, která perfektně střídá prostředí a postavy, aby se nikdy nezadrhla, pak devítka po vzoru svých hyperpřískoků uhání, aby do mamutí stopáže napěchovala co nejvíc prvků. Ovšem výsledný efekt je jen barevná šmouha, ze které v momentě doznění závěrečných titulků nezbude nic. Matně si vybavuju, že devítka anulovala vše (zdánlivě) novátorské a svěží z předchozího dílu a nahradila to nonstop fanservisem, ze kterého je dokonce i hardcore fanouškům blivno. Ale zase o málokterém filmu platí, že ho musíte vidět v kině, protože to postupné vytrácení davového nadšení a nevěřícné výkřiky i výbuchy zoufalého smíchu nikde jinde nedostanete. Osobně jsem si stanovil, že požaduju, aby v zakončení ságy byli porgové, ewoci, jawové a gungani, takže jsem s filmem ze 75% spokojený. (22.12.2019)

Hovno Palpatín! Předaleké galaxie týrají daleko horší zkurvysyni - ničitel vkusů a zabiják inteligence Darth Dyzny, následován svým nejvěrnějším pohůnkem, popkornovým dávičem Jebbou Abramsem, který znovu bezskrupulózně anihiloval celou světlou stranu, minule tak pracně osvobozenou panem Džonsnem. Po jeho opětovném řádění zbyl sice nádherně udělaný, ovšem kýčovitý eintopfpový pičoid pro postižené mozkomorem, narychlo pomletý z tlejících zbytků hvězdoválečné kafilérie a zakončený mimořádně odpornou heavyendovou swingrspárty všech zúčastněných intergaylaktických zrůd včetně nejslizštější džedájky všech časoprostorů, kde kamera uhnula jen těsně předtím, než Smělmír Brandorád ošukal Džabuhuta. A i tu předehru by neměli vidět snad ani retardované děti. Tupá recyklace šrotu, imperiální bakeliti, co z metru netrefí stojící stodolu, furtdokolové oživování dříve pozitivně mrtvých kosmických bubuhlav, ostře zařezaná tanga ke všemu odhodlaných správňáckých hrdinů s otravně patetickými samaritánskými komplexy, čili počítám, že jestli se nestane zázrak, příští díl přifrčí věčnému odboji na pomoc Spájdrgej a Kapitán Homokokot. Nejvyšší čas získat plány všepohlcujícího Dyznyho Korporátu smrti a vybombardovat mu reaktor! Temná strana zvítězila, není čas na milosrdenství. (19.12.2019)

Pro fanouška všechno a ještě víc. Bohužel. JJ Abrams vytvořil beztvarý a bezvýrazný mix (mišmaš:)) a určitě si to uvědomoval dávno před premiérou. Ty interview zpětně musely být peklo... Episoda 9 se snaží vrátit příběh do původních kolejí (rytíři, Hvězda smrti, ...), ale zapomíná mít vlastní identitu. Dojemné momenty bohužel (kromě jedné "smrti", co se nestane) nefungují. Zbytečná Leia a její naroubované scény, vystřižená Oracle, patrné zásahy do příběhu na poslední chvíli a další a další. Už dlouho mi nebylo u filmu tak smutno, ne kvůli tématu, ale pro tu cestu, kterou se šlo a kam se došlo... do temného místa a doufat, že po úvodní znělce skočil mozek diváka do popcornu a nehodlá vylézt. Líbí se mi razantní krok do příběhu s Císařem, samotný Palpatin mi vůbec nevadí, temné scény také ne, ale všechno okolo je balast, kdy se postavy začínají chovat naprosto odlišně oproti 7 a dokonce i 8 dílu (Hux, Kylo, Rey, atd.). Tempo příběhu je vražedné a současně zastavované vsuvkami a novými postavami, které mají dvouminutovou životnost. Vždy jsem na SW miloval velkolepost až opulentnost téhle space-opery s přesahem mimo film a momenty, které chci vidět znovu. Tady takový moment v tomhle díle není. A to kdyby mi někdo řekl po (zpětně perfektně matoucích) trailerech, tak bych mu nevěřil. A mimochodem, všechno a všichni jsou tu hrozně OP! PS: 2* jsou trochu provokace, ale chci dát najevo, kam třetí trilogie došla... PPS: Lucas možná nebyl dokonalý, ale měl vizi a tu převedl uceleně na plátno, tady vize nebyla a je to cítit, za mě je tahle trilogie ve výsledku obrovská chyba Disneyho a jsem zvědav, co se bude dít se značkou dále, první pokus totiž nevyšel... PPPS: pro ty, kteří třeba SW nesledují do detailu, tak tahle episoda je další recyklace tisíců nápadů, které byly dříve zavrženy a tady se objevují, samotné jejich využití špatné není, ale načasování a rozhodnutí o tom, je dát v takovém množství sem, je problém a výrazně filmu ubližuje. Navíc jak JJ v mnoha interview říká, Rian Johnson mu ukázal, jak se dá riskovat a být odvážný ve světě SW, bohužel sám už musel vědět, že RJ měl svůj pohled a nebral příliš ohledy a JJ je brát musí a tak se bude chtít zalíbit všem a přitom doufat, že to fanouškovské pomrkávání bude kuprospěchu věci... pro fanouška totiž všechno... (19.12.2019)

Zhruba do půli stopáže výborná, svižná pohádka, která dávala smysl a sem tam nabídla i nějaký osvěžující vtip. Bez ironie pohoda. Ale od momentu vyjevení původu Rey se z toho jak mávnutím kouzelného proutku stala příšerně hloupá, bizarní, klišovitá, bezradná pitomost, kterou by krásně zparodovaly Monty Python, kdyby ještě fungovaly. Trpěl jsem jako zvíře, schovával hlavu do dlaní a celou druhou půlku počítal minuty do konce. Při Finnově „Cítím to.“ jsem dostal záchvat smíchu, ale ne radostný, nýbrž zoufalý, nevěřícný, z toho co vidím a slyším. Nevěřím, že ten všudypřítomný patos v závěru má na svědomí tak šikovný člověk, jako Abrams, nejel třeba náhle na dovolenou a nevzal to místo něho Emmerich? Úplně vidím tu brainstormovou poradu pohlavárů Disneyho, jak se sejdou kolem stolu, a v panice vymýšlejí, jak to nejlépe zfouknout, aby se neopakovaly bídné tržby osmého dílu (mimochodem výborného, za tím si pořád stojím). Ten nabídl odvážnou odbočku, vzal to po svém a bohužel narazil. Takže Disney to srabácky celé znegoval, postavil na hlavu, nesmyslně zakomponoval staré motivy a postavy a jeho výsledkem je ten pověstný eintopf, co uvařily pejsek s kočičkou, po kterém bolí bříško. A ani živočišné uhlí vám nepomůže. (21.12.2019)