Star Wars: Vzestup Skywalkera

Snad si ani nevybavím jiný film, kde bych co pět minut byl nadšený a pak otrávený. Na každý dobrý nápad přijde scéna, která je na hraně debility. Jeden by skoro řekl, že si Abrams jen tak pro srandu vzal k ruce jako pomocného režiséra Uwe Bolla. Ale ve výsledku to splnilo svůj účel, je dobojováno a necítil jsem se nijak okradený nebo znechucený (ale je pravdou, že jsem nikdy nebyl extra fanda Star Wars). V mých očích každopádně bude Vzestup Skywalkera Dark Phoenixem Star Wars ságy - koncepčně naprosto nezvládnutý bordel s pár silnými momenty a celkem důstojným finále. Na číslo 9 cajk. (27.12.2019)

Tak se mi to v hlavě rozleželo a zůstávám u nejvyššího hodnocení. Dostala jsem všechno, co bych od nového dílu Star Wars čekala, nebyla narušena originální atmosféra a vlastně celý to sledování bylo příjemný. Chápu skalní fanoušky, že je rozčiluje, že jdou tvůrci hodně naproti divákovi a dělají tak legendu lépe čitelnou i pro ty, kteří k filmu přijdou jen náhodou. Ale není to tak trochu logický krok? O tom, jestli je správný nebo ne, můžeme debatovat. Za mě je to slabších 5* (18.12.2019)

Zhruba do půli stopáže výborná, svižná pohádka, která dávala smysl a sem tam nabídla i nějaký osvěžující vtip. Bez ironie pohoda. Ale od momentu vyjevení původu Rey se z toho jak mávnutím kouzelného proutku stala příšerně hloupá, bizarní, klišovitá, bezradná pitomost, kterou by krásně zparodovaly Monty Python, kdyby ještě fungovaly. Trpěl jsem jako zvíře, schovával hlavu do dlaní a celou druhou půlku počítal minuty do konce. Při Finnově „Cítím to.“ jsem dostal záchvat smíchu, ale ne radostný, nýbrž zoufalý, nevěřícný, z toho co vidím a slyším. Nevěřím, že ten všudypřítomný patos v závěru má na svědomí tak šikovný člověk, jako Abrams, nejel třeba náhle na dovolenou a nevzal to místo něho Emmerich? Úplně vidím tu brainstormovou poradu pohlavárů Disneyho, jak se sejdou kolem stolu, a v panice vymýšlejí, jak to nejlépe zfouknout, aby se neopakovaly bídné tržby osmého dílu (mimochodem výborného, za tím si pořád stojím). Ten nabídl odvážnou odbočku, vzal to po svém a bohužel narazil. Takže Disney to srabácky celé znegoval, postavil na hlavu, nesmyslně zakomponoval staré motivy a postavy a jeho výsledkem je ten pověstný eintopf, co uvařily pejsek s kočičkou, po kterém bolí bříško. A ani živočišné uhlí vám nepomůže. (21.12.2019)

C3PO králem komedie v nových zase trošku jiných Hvězdných válkách, od kterých jsem možná čekal lepší hektické finále ve stylu např. ST: Do Temnoty... a taky kratší epilog. Jenže zde me výtky končí. Jak totiž píši výše, tohle je u podobně drahých, akčních a pokaždé rádoby osudově epických blockbusterů poprvé, co mě na plátně neiritovaly neustálé gagy - od půlky filmu jsem se už vyloženě těšil, jakou ptákovinu vypustí zlatý robot ze své nevymáchané plechové huby příště. HUMOR je tedy protentokrát to, co mě na posledních SW bavilo nejvíce. A jakkoliv neadekvátně to možná vzhledem k látce zní, ze srdceryvného finále příběhů Rey, Fina, Poea a Rena si odnáším hlavně potrhanou bránici: narozdíl od všetečných haterů ovšem v dobrém slova smyslu! P.S. V IMAXu je před devátým Abramsovým dílem několikaminutová scéna z TENET, která svojí nepopsatelnou živelností zbořila sál, a všichni z ní byli totálně mimo ještě dlouho po úvodním logu LucasFilmu. Pecka. (18.12.2019)