Star Trek: Do neznáma

Dobré i špatné. Poslední extrémně natahovaná půlhodina tak strašně chce a vrší další a další atrakce, že se musíte začít ošívat trapnem. Zřejmě nějaká blockbusterová norma posledních let. Když už to má tak dobře napsané dialogy (Kostra je NEJLEPŠÍ), svůj unikátní queer moment (zřejmě jediná “demokratická” proklamace, kterou tu lze vzít s vážnou tváří) a člověk se sem tam i dost uchechtne, tak proč proboha musejí být všichni hrdinové nezranitelní, nesmrtelní a vůbec jak z tekutého železa. Chvílemi sem si připadal jak u vesmírné Bondovky na stereoidech. Na pravověrné trekkies slušná sabotáž. (18.08.2016)

Třetí díl novodobých Star Trek filmů je rozdílný od předešlých dvou dílů v tom, že daleko více klade důraz na posádku a humor na úkor samotného příběhu, který zjednodušuje na absolutní minimum. V průběhu filmu se tak jednoduše může stát, že Vás příběh ničím neuhrane na rozdíl od druhého dílu, ale zase se budete smát od začátku do konce. Třeba Simon Pegg si svojí postavu v tomto díle vysloveně užil. Ještě aby ne, když se podílel i na scénáři. A je to sakra vidět. Zasmějete se nejen u něj, ale i u celé řady jiných situací, které z posádky Enterprise dělají jednu z nejlepších part současných blockbusterů. Což je určitě dobře. Celá ta série se totiž díky tomu přiblížila samotnému seriálu a myslím si, že kdejaký Trekkie by tohle jistě mohl ocenit. Nejde totiž už jenom o navoněný digitál, ale i o pohodu v průběhu celého filmu. No a té jsem tady dostal opravdu požehnaně. (07.06.2017)

Tak se nám Stártrek vrátil z temnoty prdele, kam degenerativně pokroucenou posádku lodi Entršajs ve druhém díle poslal Džejdžej, aby z něj udělal nudný maglajz rodinných hovnot a otravnou kvintesenci kýčovitých existenciálních pouťových mouder pro hloupé náctileté ufony. Nyní je zase tím starým dobrým Stártrekem, jak ho mají mazlíčci rádi, jenž se již několik generací stará o hladký průběh mnohočetných milostných eskapád s pravačkou všem těm krásným a oduševnělým krutohustým nabíječům, neodolatelným proutníkům a sexuálním predátorům. Ahoj Dárkbobíku! Tento díl přinutil k warpovému „pohonu“ i mě. Prostě paráda, Šimone! Sympatičtí herci, dělající humory, hnusní emzáci, dělající bordel, hutný přímočarý děj, nonstop akce v okorvoucích kulisách, a i trocha toho překvapivě perverzního mezidruhového vzrušení, protože když se alžírská cigoška napatlá moukou a pokeruje si xicht, stává se natolik apelující, až má jeden chuť zasunout palivovou tyč do plasmového reaktoru. Totálně kůl je tu dokonce i uječené přednášení Bísty bojs, neposlouchatelné tak, že je během chvilky schopno zdecimovat jindy neporazitelnou mimozemskou invazní flotilu. A tak jediné, co mě opravdu velmi rozhodilo a znepokojilo, je ta reálná vize globální katastrofy pro celý známý vesmír. Přitom to začalo tak nevinně. Na poručíka Sula prostě dolehla osamělost dlouhých intergaylaktických letů, při kterých byl neustále obklopen spoustou vyzývavých fešáků v pestrobarevných elasťácích, až se z toho vydal na jih. Tudíž si už v roce 2392 řiťopichové mediálně otevřeně adoptují lostomiloušké ťamaské holčičky, aby z nich naprosto, ale naprosto přirozenou výchovou a vzorem dělali vysrkávačky škeblí. Nejhorší je, že už to začíná jiskřit i mezi velením. Kapitán Krk tu místy vypadá, že by s chutí požvýkal špičky boltců svému prvnímu důstojníkovi, a i jindy bezemoční Spok dává nepokrytě najevo, jak by nebyl proti zasunout prostředníček s prsteníčkem do svého velitele a vystřihnul mu tam předpisový vulkánský pozdrav. No armabeton!!! Že by Entrprájs z tohoto jinak skvělého Neznáma mířil opět na misi do prdele? Na Gaytrek: Deep throat 69 už do kina určitě nepůjdu. (20.08.2016)

Poslední Star Trek se nápadně začíná na první dojem podobat Star Wars. Spousta světů, roztodivných tvorů a vůní, panoramat měst a vesmírných korábů. Jenomže to, co je v Hvězdných Válkách ryzí invence a tvůrčí radost, je v novém dobrodružství posádky Enteprise spíše okopírováné odněkud a dosazené tak, aby to na oko vypadalo fantasticky, ale pod slupkou to tak slavné není. Hlavní děj ani nemá cenu komentovat. V podstatě není - pokud tedy nepočítám záporáka co chce zničit svět, resp. v tomto případě vesmír. Po skvělé úvodní akci a monstrózním galapředstavení bojové základny (trikaři rulez, kamera wtf ?) přichází úmorná půlhodina pachtění se na polopusté planetě v načernalých filtrech s jedinou cool pomalovanou holkou, která nakopává zadky všem kolem a ještě stíhá poslouchat muziku. Konec se vrací do warp módu a svede solidní bitvu, ve které prohrává s předchůdci jen o trochu, ale slabší je. Méně sevřený, méně dramatický a méně temný, zato roztomile rozpustilý se skvěle rozvrstvenými postavami a zdravou esencí humoru. (23.08.2016)

Třesoucí se kamera, sklouzávání k infantilitě, nezajímavé postavy (čest výjimkám jako doktor Bones), hromada samoúčelné akce (motorka, Beastie Boys zastavující mimozemský útok) a co je nejhorší, už ani pubertální fixace Jimba Tiberia Kirka na velitelské křeslo není to, co bývala.. Z roztomile naivní série plné humanistických ideálů udělali spotřební zboží, ke kterému není nejmenší důvod se vracet. Live long and prosper. Už platí jen to druhé a ještě k tomu v ekonomickém významu slova.. A mimochodem, hrozně mě fascinuje, jak se nyní úzkostlivě dbá na politickou korektnost a přitom je za tím tolik farizejství. Třeba v posádce Enterprise můžete být jakékoliv národnosti, náboženství a barvy pleti, můžete být registrovaný partner či suchopárný stalker s kastrolem na hlavě, ale pokud máte nad padesát, jste odepsaný.. (04.12.2017)