Hellboy: Královna krve

Je to krvave (skoro tolik glory killu jako v Doomovi), s divnym humorem, zvlastnim uspechanym pribehem, kde se hrozne rychle skace mezi atrakcemi, aniz by se tam rozvadely nejake vztahy postav, celkem fajn herci a tak hrozne edgy a cool jak opilej pubertalni panic v autobuse mestsky hromadny dopravy. Ale me to bavilo, narozdil od vetsiny kinosalu... (12.04.2019)

Nechat padesátimilionový velkofilm napsat celovečerně debutujícím scenáristou a předpokládat, že to pak bude v režii béčkařského řezníka z Anglie „nějak“ fungovat, je opravdu ignorantská kalkulace a dobře producentům tak, že film propadl. Ač zde zřejmě byly snahy se fanouškům komiksové předlohy zavděčit, Cosbyho scénář pro dvouhodinový film absolutně nefunguje a působí jako přeplácaný a nesoudržný paskvil, kde ploché postavy mezi sebou nemají pražádnou chemii, nejsou z nich cítit žádné emoce, ba i jejich motivace ve všem je naprosto mělká nebo rovnou zcela nahodilá. Hellboy působí jako počítačová hra, kde skáčete z lokace na lokaci, abyste pokaždé dostali klíč, který vás posune někam dál v povrchním (a zdánlivě nepotřebném) ději. A k tomu hromada, ale opravdu nechutně velká hromada digitálního bordelu. Ale když dám stranou i ta nejzákladnější očekávání, co od každého filmového média mám (jinými slovy vypnu mozek), zkrátka mě to jako diváka absolutně nebavilo. Já vlastně po těch dvou hodinách nepřišel na to, čím mě tenhle otřesný neúspěch měl zaujmout. (17.09.2019)

Del Torova vize mi sedla mnohem více. Tenhle Hellboy se sice snaží čerpat více z knih, je krvavější a sprostý, ale chybí mi tady ta fantastická poetika. Tady se vyloženě plýtvá nestvůrami a postavami, jen aby se zde mihly a neznalé to mate. Harbourův Hellboy je mnohem ohyzdnější, ve stylu vágusáckého metalisty kříženého s čertem. Akce je drsná, špinavá ale plná hravosti a nápadů. Nestvůry jsou opravdu démonické. Baba Jaga je tak hnusná až mi z toho bylo špatně. Dvouleté dceři se ale líbila... (31.10.2021)

Ježžžyššš, tady ale zase teplo! Ale i tak mi to nedalo a vyděšeným cupitavým padešátem, s prdelí panicky přitlačenou ke zdi si to odhodlaně razím kohortou zdejších rozumbradických bukvoidů, abych vám s nasazením řitního věnce sdělil, že i nový Helboj je, vyjádřeno sofistikovanou filmově teoretickou heteroterminologií, totálně popiči. Nemá to sice nacipoetiku pana Býkovského a Přístav není až tak hustý jako Salvatore, ovšem syrově pekelné vize z řetězu utrženého britského řezníka s přístupností pro dospělé patology (KONEČNĚ!!!), navíc dokonale nasvícené, takže žádné negrodémonské rejdy za bezměsíčných nocí, jakož i nahláškovaný, svižný a celistvý podklad jako vystřižený z gotické učebnice apokalyptické démonologie s VY-NI-KA-JÍ-CÍM bylinným přesahem (Baba Jaga) a parádní hudba, mohou nezabavit pouze zženštilého rektoprospektora, mířícího do kina na korektní, anemickou, kýčovitě patetickou, pseudovýchovnou furtdokolovou sračku o oelasťákovaných létajících homokládech. A paxe tu těmi procenty řiť! (04.05.2019)

Velmi zvláštní film. Nový Hellboy působí jako pátý díl série s odkazy na předchozí dobrodružství, ačkoliv nenavazuje na del Tora a ony události jsme tedy neměli kde vidět. Je pak zajímavé, že kvalitu určují vlastně věci mimo tento film - kdyby ony předchozí čtyři filmy existovaly, byl by pravděpodobně zážitek mnohem "smysluplnější" a nepřišlo by nám na tom nic divného. V mnoha ohledech jde každopádně o milé překvapení vzhledem k tomu, že se o tom mluví jako o nejhorším blockbusteru roku - přitom mě to docela zaujalo. Není to bezchybný, není vytříbený ani precizní film, ale má pár zajímavých nápadů. (28.07.2019)