Podivná barva slz tvého těla

Pokud nemůžete Edwige odpustit, že si na pár dní odskočila do Hostelu, je tenhle snímek právě pro vás. Sympatická tvůrčí dvojice Hélène Cattet a Bruno Forzani vytvořila výtvarně opojné dílo v secesních kulisách, kterým neskládají hold jen žánru giallo, ale zároveň i známé giallo queen. L'étrange couleur des larmes de ton corps je podobně uchvacující jako název. Poetický snímek plný mimořádných nápadů, čistých zvuků a tajemna. Vypravěčská struktura, kdy je veškeré dění zahrnuto jen do vnímání hlavní postavy a tím pádem eliminováno všechno „nepodstatné“ okecávání, je až hypnotizující. Jenže v rozpadu klasické vypravěčské struktury se nachází i největší kámen úrazu. Tohle osekání už tak dost jednoduchého děje nutně vede v jedno ze dvou vyústění – kratší stopáž nebo nutnost dění dofouknout. A Cattet s Forzanim si volí druhou možnost – protože měli spoustu pěkné hudby, ke které bylo potřeba vymyslet scény. Jsme tak nuceni sledovat natahování některých dějů, otravné cyklení a přidání zbytečných výjevů. (12.11.2014)

Muž vracajúci sa zo služobnej cesty nachádza prázdny byt. Jeho manželka zmizla bez stopy a on nemá žiadne informácie kde by sa mohla podieť. Zúfalí vybehne z domu a bezhlavo zvoní na každý obytný dom, ktorý stojí v jeho bezhlavom blúdení uličkami. Keď už sa konečne niekto cez mikrofón zvončeka ozve, je slovne odbitý aby nerušil. Prvá pozitívna reakcia prichádza od neznámej ženy bývajúcej v malom byte na siedmom poschodí. No kiež by radšej neprišla. Tomuto režisérovi som dal druhu šancu, nakoľko jeho artový umelecký snímok "Amer" na mňa nijak pozitívne z hľadiska hororových prvkom nezapôsobil. No a je jasné, že tomuto som sa taktiež mohol smelo vyhnúť. Chýba filmu to ale nie je. Skôr moja. Giallo proste ide úplne mimo môj obzor. Napriek dokonalej vizualizácii, nemám nastavené vnímanie, ktoré by mi pripravilo rovnako príjemné chvíle ako iným užívateľom. Prepáčte. (30.01.2015)

Ten "wow-efekt" z předchozího filmu už se zopakovat nedá, protože Amer byl jednoduše první svého druhu a zde Cattet a Forzani používají téměř totožné triky. Podivnou barvu slz jsem si už "pouze" čistě užil a to není málo, styl je stále jedinečný a kvalita na výši. Ale nejsem si jistý, jestli to nebude do dalších filmů tohoto tvůrčího dua chtít něco trochu nového - tahle skvostná giallo hra už se totiž o moc dál posunovat nedá a jakkoli si nestěžuju, už z Podivné barvy slz byl tenhle blížící se limit lehce cítit. (13.03.2014)

Vskutku schizofrenní psychologický horror střižený estetikou gialla, vyprávěný hlavně svou barevností, vizualitou, originálním střihem, hudebně zvukovým doprovodem a všetečnou kamerou. Opravdu, mnohé filmy stojí na vizualitě jen v tom ohledu, že jsou na pohled pěkné, tady ta vizuální stránka vypráví, snad mnohem více než dějový posun nebo mluva postav. Co na tom, že pointa možná zůstane neodhalena, vnímavý divák i tak bude ukojen. Opravdu velmi zvláštní dílo, atmosférické a barevné. To hlavně. 3,5* (24.03.2015)

Každý, kdo již měl tu čest s prvotinou Amer od tohoto režisérského experimentálního dua, bude patrně očekávat něco podobného. Neměl jsem vůbec tušení, že tu pocitovou laťku posunou ještě dál. Dál za hranice představ. Amer reflektoval vnímání okolního světa očima mladé dívky a diváka tak naplno nechal proniknout do jejího těla. Zatímco Podivná barva slz tvého těla mi přišla více jako cesta do útrob psychiky a to rovnou u více postav. U toho filmu vám zkrátka moc racionální pohled nepomůže a nebude svoji intenzitou koukatelný pro všechny. Chvilku mi trvalo než jsem se na celek plně adaptoval, ale pak už mě to neskonale pohltilo. Příběh o ztracené manželce, kterou se hlavní hrdina rozhodne vypátrat si může potykat s podobnou tajemnou atmosférou jako mají Lynchovy snímky. Troufnul bych si tvrdit, že Podivná barva slz tvého těla zamotá hlavu ještě více, i když podání a stylizace je značně odlišné. Nicméně brouka do hlavy nasadí a nabízí nepřeberné množství interpretací. Vizuelně očekávejte hrátky s barvami, podobně jako v Ameru a mnohem více detailních krvavých scén, které k žánru giallo patří. Opět jsem fascinován, kam je film schopný vás zavést a poskytnout vám silný zážitek, který kdejaká popcornová projekce nemůže ani ždibet obsáhnout. (09.03.2014)