Běž, chlapče, běž

Další z filmů zabývající se židovskou otázkou resp.otázkou přežití. V zahraniční koprodukci (francouzský režisér, německý scénář a většina herců z Polska) zaslouženě patří k těm nejlepším filmům zabývající se touto tématikou. Film víceméně vyprávěný z pohledu malého chlapce (náročné role se dvojčata Tkaczovi zhostila velice dobře a velice přesvědčivě - ve dvou se to lépe táhne :-). Film nejenom o překonání všech překážek, o neuvěřitelné vnitřní síle malého chlapce přežít, ale také hodně o povahách i hodnotách všech lidí se kterými se malý Srulik setkal (o těch kladných a samozřejmě i o těch "hajzlech", kterých bylo také požehnaně, jak už to obvykle v životě bývá). Zajímavé exteriéry, výborná filmová hudba a přesvědčivé herecké výkony jen umocňují vysoce emotivní a přitom uvěřitelný filmový příběh, který vás plně osloví a po skončení filmu (včetně hodně zajímavého epilogu) na něj určitě jen tak lehce nezapomenete. (29.06.2018)

Tak silný příběh, že jsem to několikrát málem vypl... Je až neuvěřitelné kolik toho musel Srulik/ Jurek Staniak vytrpět (hlavně proto, že byl žid)... Vzhledem k tomu, že moje babička za války v Polsku schovávala židovskou holčičku, a vzhledem k tomu, že se jí už pak nikdy neozvala, vím, že jsou tyto příběhy pravdivé a doslova mrazivé. Samotný film je nadprůměrný s dobrou kamerou i efekty (amputace ruky)... Slovenská televize to uvedla v polském znění, takže to dodalo na autenticitě....90% (28.01.2020)

Nějak už mi lezou krkem jako že skutečné příběhy dětí za druhé světové války (divné, že děti za 1. světové nikdo netočí), v poslední době se s těmito filmy roztrhl pytel, od Pyžama po Ptáče přes nespočet dalších. V 60. letech, když to točil třeba Kachyňa nebo Tarkovský, tak to snad ještě působilo originálně, ale dnes je továrna na kapesníčky. Můžete si být jisti, že děcka prožijí ve filmu všechna možná ponížení, někdy i včetně sexuálních, ale uvnitř jsou to stále čisté duše, a tak jen divák útrpně sleduje s tím kapesníčkem v ruce scénu za scénou, brečí dojetím, je mu těch dětiček líto, protože na dětičky padá sníh, chvějí se zimou, ani ten kabát jim nedovolí majitelé ukrást... Vím, že to může znít cynicky, jenže co říct k filmům, které jsou samy podobně cynické a jen tlačí a tlačí na pilu? (20.10.2022)

,,MUSÍŠ BÝT SILNÝ A ODVÁŽNÝ! MUSÍŠ PŘEŽÍT! MUSÍŠ PŘEŽÍT, SLYŠÍŠ! NIKDY SE NEVZDÁVEJ! MUSÍŠ ZAPOMENOUT SVÉ JMÉNO…, ALE NIKDY V ŽIVOTĚ NESMÍŠ ZAPOMENOUT, ŽE JSI ŽID…" /// Příběhový drámo o klukovi, kterej se vyhejbal pruhovanýmu pyžamu jak čert kříži, není nic pro citlivky. Tak jako svět, ve kterým není nouze o náhody, dobrý lidi a svině. Tohle (prej) psal sám život a já tyhle dětský kousky můžu. Vím komu fandit, nemusím přemejšlet, kdo je zlej… TAK HODNĚ ŠTĚSTÍ! (budeš ho potřebovat…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2004 napsal Uri Orlev, ani historky Yorama Fridmana, neznám. 2.) Vymejšlím pro parchanty kurzy přežití. 3.) Thx za titule ,,majo0007“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (30.10.2014)

Příběhy z druhé světové války stále udivují a stále překvapují. A je vlastně úplně jedno, kolik jsem jich už viděl a kolik jich režiséři po celém světě natočili. Stále vytváří určitou výpověď tehdejší doby, která se z historie lidského pokolení již nikdy nevytratí. Běž, chlapče, běž je příběh kluka, který dostal životní sodu snad ze všech možných i nemožných směrů. Pokaždé se ale zvednul a šel dál. Tomu opravdu velká čest. Chvílemi mi film připomínal sovětskou brutalitu Jdi a dívej se. Jen s tím rozdílem, že tenhle film není zase tak brutální, což není zase tak překvapující, protože Jdi a dívej se překračuje svým naturalismem všelijaké možné filmové meze. Tenhle film je ale příběhem, který stojí za to vidět. A ze závěrečné scény minimálně vytvoří úsměv na tváři, což je v rámci příběhů z druhé světové války, taky občas potřeba. (16.10.2015)