Režie:
Pepe DanquartScénář:
Heinrich HaddingKamera:
Daniel GottschalkHudba:
Stéphane MouchaHrají:
Andrzej Tkacz, Kamil Tkacz, Elisabeth Duda, Itay Tiran, Łukasz Gajdzis, Przemysław Sadowski, Jeanette Hain, Rainer Bock, Grażyna Szapołowska (více)Obsahy(1)
Srulikovi je devět let, když v roce 1942 uteče z varšavského ghetta. Schová se v nedalekých lesích, kde se se spolu s dalšími uprchlými židovskými dětmi snaží přežít do konce války. Spí v korunách stromů a živí se tím, co si sami uloví nebo ukradou na přilehlých farmách. Hlad a zima Srulika ale přinutí, aby se vrátil zpátky do civilizace, kde si musí změnit jméno na Jurek Staniak a předstírat, že je sirotek z katolické rodiny. Ve vesnicích potká lidi, kteří riskují vlastní životy, aby mu pomohli, ale i ty, kteří ho zradí. Dojemný a zároveň inspirující příběh o cestě jednoho chlapce, který musel ze dne na den dospět, aby přežil. (A-Company CZ)
(více)Videa (1)
Recenze (138)
Príbeh malého chlapca podľa skutočnosti, ktorý si musel prejsť nejednou, nie vždy pozitívnou životnou skúsenosťou, aby počas druhej svetovej vojny prežil. V určitých pasážach "vďaka" nepochopiteľnému správaniu ľudí pomerne smutný snímok, ktorý vzbudzuje v divákovi rozčarovanie. Nuž národ židovský bol odsúdený na nemilosť u mnoha ľuďoch. V závere tento inak pekný film vo mne vyvolal kombináciu rôznych dojmov. Od smutných, cez zamyslenia hodné, až po pozitívne. ()
Holocaust a útěk jednotlivce před jeho mašinérií jsou, při vší ústě k této tragédii, naprosto neoriginálními tématy. Pepe Danquartovi se přesto podařilo natočit velmi sympatický film. Přes tíživost obsahu velmi příjemně překvapuje jeho poetičnost. Je něžný, ale nevydírá citovkami a nemačká z diváků slzy za každou cenu. I tam, kde je smutku víc než dost, nikdy úplně nezhasne jiskřička naděje. ()
V tomto případě lze pouze konstatovat, že se němečtí tvůrci zase jednou vytáhli a natočili po všech stránkách fungující drama podle skutečné události, u kterého buď budete brečet nebo alespoň s velkým napětím sledovat velmi smutný příběh jednoho židovského chlapce. Překvapily zejména bezchybné výkony dětských hrdinů, atmosféra a vyobrazení přežívání ve strachu, velmi slušně odvedená práce s kamerou, ale rovněž skvělá hudba Stéphana Moucha. Moje hodnocení 75%. ()
Silný příběh, jehož filmovému zpracování nelze příliš co vytknout. Snad ta scéna se zastřeleným pejskem a jeho pohřbíváním byla pro mě na hranici citového vydírání. Ovšem, pokud se Marhoulovi podaří v zamýšlené adaptaci Kosinského Nabarveného ptáčete udržet románový tón vyprávění neuvěřitelně syrových událostí, bude Běž, chlapče, běž považováno rázem za selanku z polského válečného venkova. ()
Nič ma nezdvihlo z kresla, nič ma neokúzlilo, z ničoho som nemal pocit hnusu, ako pri SCHINDLEROVOM ZOZNAME, či PIANISTOVI. Táto rádoby skľúčujúca vízia holokaustu a židovského problému, je skôr akousi disneyovskou, mládeži prístupnou verziou vtedajších udalostí. Až mi to príde, ako Twainove príbehy o Tomovi Sawyerovi. ()
Galerie (33)
Zajímavosti (6)
- Hlavní roli Jurka Staniaka ve filmu ztvárnila dvojčata Kamil a Andrzej Tkaczovi. Filmovat začal Andrzej, ale režisér si pro náročnost přibrat i Kamila. Kvůli pracovnímu omezení dětských herců na 6 hodin denně se bratři později v roli Srulika střídali. Podle jejich vlastních vyjádření jeden filmoval dopoledne a druhý odpoledne. Občas se vystřídali. (Zdroj: Zlín Film Festival 2014, totalfilm.cz) (Sevcik)
- Film byl natočen podle skutečné události. Skutečný aktér se natáčení v Německu účastnil a objeví se v závěru filmu. (troufalka)
- Natáčelo se 47 dní převážně v Německu, kde se filmovala krajina, selské usedlosti a rodná vesnice, pouze scény z getha se točily v Polsku. (troufalka)
Reklama