Chappie

Neill Blomkamp si opět podržel svůj standard a přidal konečně i statickou kameru, která z Chappie dělá jeho dosud technicky nejlepší film. Obrovským plusem vnímám vlastně i fakt, že jedny z hlavních rolí zvolil i partičku z kapely Die Antwoord. Vlastně mě nenapadá nikdo jinej, kdo by z Joburgu mohl hrát větší gangstery a ouchyly, než právě Yolandi a Ninja. Oni jsou tak brutálně ujetý, prohnilý a jejich muzika je tak šíleně agresivní, že nic jiného se do tohoto filmu ani hodit nemůže. Trošku mě udivuje, jak režisér z Johannesburgu zase dělá naprosto šílený místo na život, ve kterém by nechtěl žít ani ten nejšílenější vrah ze Skandinávie, kde se s vrahy ve věznicích jedná lépe, než by si jen obyvatelé tohoto města mohli vysnít coby normální život. To je vlastně jediný, co mi na tomhle filmu vadilo a kvůli čemu jsem mu nemohl dát pět hvězd. Ono sledovat dvě hodiny lidským humusem prosáklý město plný betonových parcel zarostlých roštím není úplně zeleným ostrůvkem klidu pro můj mozek. Každopádně všechno ostatní bylo takřka bezchybné. (20.05.2015)

Konečně si Neill uklidnil kameramana a přestal z filmu dělat houpacího koně, protože za ty jeho předchozí filmy by si z hlediska houpací kamery zasloužil sešít koule dohromady a udělat z nich boxovací pytel pro kachny. Jenže když odstraníš plíseň ještě to samo o sobě neznamená vůni. Naštěstí má v sobě film složku, která mě chytla a to byl vývoj povah hlavních postav a jednoho roztomilýho pikslíka. Ty proměny byly udělány s naprostou lehkostí a ani trošku nepůsobily uměle a v podstatě udávaly tempo celýho příběhu a nudu poslaly na dovolenou. Závěrečná akční scéna byla natočená na efekt, což moc nemám rád, ale sem skvěle zapadla a více stranou přestřelku jsem si pro její přehlednost vysloveně užíval. Další plusko dodala finalová pointa, protože v sobě měla pozitivní emoce, které vždy umím ocenit. Celkově bych řekl, že se jedná spíš o takovou zábavně akčnější pohádku, která má v sobě až nečekaně velký srdce. (10.03.2015)

Patel jako otravný nadšenec a Jackman jako rádoby záporák? Never more! Jakmile jsou na scéně, je to k nevydržení. Navíc se do jejich pokusu o epickou linku v pravidelných intervalech montuje robot - dítě, jenž přináší buranský gangsta humor, ten naštěstí občas i funguje, ale celé to působí jako směšný paskvil. Záplava značně otřepaných životních mouder také nepotěší. Blomkamp asi předčasně senilní. (10.03.2015)

Chappiechappiechappiecha. „Jak vycvičit robota“ v johannesburském ghettu. Robot je trapný, infantilní kokot a jeho zoufalost doráží burské recitační duo ve složení pištivá, krpatá, podle kastrolu ostříhaná zrůda a hustě vytapetovaný, vymaštěný mukl. Volverín je za čuráka, Ryplyová do počtu a komunista Blomkamp totálně v hajzlu, když už musí neumětelsky vykrádat osmdesátkové telenovely, a to včetně indického čmouda. Čarlta do této chappioviny Kopli jen jako buzerantský hlas Pyje ex Machina, čímž Číslo pět zdechlo nadobro, a já už opravdu letos nechci vidět žádný další film o umělé demenci. (17.05.2015)

Obsazení populární skupiny Die Antwoord dává dokonalý smysl. Snímek jakoby šel v jejich stopách. Z minutu na minutu mění nálady, vypadá ne jako úplně vyvážený mix všeho možného a přesto jakoby zrovna tohle nebyl jeho největší problém. Celá ta zápletka obtočená kolem robota, který je odsouzen k záhubě je totiž neskonale otravná. Čest tvůrcům, že na konci nezvolili jako cestu k úspěchu pláč, ale přiklonili s k podivnému happy endu. Jen díky tomu se Chappie nepřiřadí k nejodpornějším slzopudným dramatům o různých nemocech, umírajících zvířátkách či postižených dětech. (20.07.2015)