Bohové musí být šílení

Ztráta iluzí. Tenhle film jsem naposledy viděl v dětství někdy v první půlce devadesátých let, od té doby ne. Pamatoval jsem si ho jako super zábavnou komedii. No... a dnes večer běžel v televizi. A já udělal tu chybu, že si ho pustil. Viděl jsem ho po víc než dvaceti letech - a musím velmi výrazně snížit hodnocení. Až teď sleduju, jak je to o ničem a dost pitomý. Otakar Brousek tam provází komentářem i to, co je jasně k vidění, a aby se udržel lehký tón, i když teroristi vraždí odpůrce, je to zrychlený jako v grotesce. K tomu protivná učitelka s dobráckým hlasem Nadi Konvalinkové (fakt nemám rád českej dabing) - a nejlepší herec je křovácký domorodec s úžasným jménem, kde mě ten vykřičník uprostřed fascinoval od dětství. Takže... jako vzpomínka na dětství fajn, ale jako film to fakt nestojí za nic. (17.03.2018)

Ajajajajáj! Je pravda, že humor této komedie je místy trošku až primitivní, ale zároveň (snad i díky tomu, že film pochází z čistě africké produkce) měl díky spojení stylu klasické grotesky a autentických exotických reálií Afriky velmi osobité kouzlo... ať už během trampot s auťákem bez brzd nebo ve scéně nepovedené návštěvy školní třídy jsem se smál i nahlas a byl mile překvapen, jaká komedie se v koprodukci Botswany a Jihoafrické republiky, schopná konkurovat i soudobé evropské a americké tvorbě v rámci žánru, povedla. Když pominu nějaký slabší moment z poslední třetiny, kdy už Uysovi občas docházely nápady a více se zaměřoval na souvislé dokončování jednotlivých zápletek, mohu být v rámci žánru velice spokojen a označit Šílené bohy za snad nejatraktivnější zážitek z africké kinematografie mimo Egypt. Hodně se mi líbila i úvodní část s dokumentárním představením obyvatelů a života na poušti Kalahari a alegorickým příběhem o zlé věci – na celý film by sice čistě tento nápad nevystačil, ale hned v úvodu tak vypravěč přišel i se zajímavou myšlenkou ohledně obrácené strany majetku. Jakkoliv se mi spočátku vidělo, že vypravěč dostává příliš prostoru, brzy jsem musel uznat, že také přináší skvělé hlody. Tempo filmu, během něhož alespoň krátce nahlédneme do africké školní třídy, soudní síně, politické kanceláře či vězení, vnímám i z dnešního pohledu jako příjemně svižné, klidně bych se časem podíval znovu a možná zkusím ještě také nějaký starší kousek pana režiséra. 4 hvězdičky a VÍC O TOM NECHCI MLUVIT. [75%] (18.09.2022)

Jde o primitivní komedii? Ano, ale jen v tom dobrém slova smyslu. Primitivní a pohodový svět Křováků je mi velmi sympatický. Kontrast mezi nimi a naší civilizací je zobrazen výborně a dokáže vždy spolehlivě rozesmát. Mám raději druhý díl, ale rovněž jednička je skvělá. Ústřední dvojice (bílých) hrdinů je také parádní a společně s českým dabingem a známým Ajajajajajaj! přidává čtvrtou hvězdu. (07.10.2016)

Očekával jsem od toho mnohem víc. Jamie Uys měl zůstat u šprťouchlatovských Funny people, protože to mu šlo lépe. Navíc hlavní "atrakce" filmu mi připadá, jako kdyby byla ve filmu tak trochu navíc. Hlavním tahounem filmu je totiž Andrew Steyn, který ze sebe dělá pořádného vola a všechno se víceméně točí kolem něho. Na konfrontaci mezi světem Křováků a světem "civilizovaných" lidí nedochází k takové míře, aby to uspokojilo i smíchochtivé diváky jako já. Proto se nejvtipnější momenty filmu týkají auta, kterému jaksi nefunguje ruční brzda. Scény, kde se auto potkává s bránou v kopci, jsou opravdu skvělé. A jinak? Jinak se člověk musí těšít ze záběrů na krásnou krajinu a na život domorodých Křováků. Nic jiného mu totiž nezbývá. //Zhlédnuto v rámci Challenge Tour: 30 dní se světovou kinematografií// 55% (01.05.2015)

Že sa dá bezprostredná primitívnosť a celková (tu vo svojej podstate krásna) zaostalosť divákom predstaviť aj v takomto citlivom, jemnom, možno trošku crazy, ale nie raz aj dojemnom filmíku, dokazuje málo filmov a toto je jeden z nich. Originál je však originál a preto zostane dobrým len tento, pretože má aj extra zaujímavú zápletku. Na N!xaua a jeho krkolomný jazyk a na prostučké scény s deťmi plné sĺz sa nezabúda. 80%. (07.03.2006)