EXODUS: Bohové a králové

Není od věci, že Exodus přišel do kin ve stejný moment jako teroristické útoky muslimů v Paříži (vyvraždění redakce satirického časopisu, který zveřejnil karikatury Mohameda). Exodus je vlastně film, kde Hebrejci v čele s Balem jsou záporáci a Egypťani klaďasové. Ramses tu je do značný míry chudák, nikoli despota. Ridley Scott tak otočil tradiční výklad a ukázal, že Egypťani na svém území Hebrejce do jistý míry tolerovali a oni se jim za to odvděčili partyzánskými útoky a rozvratem. Podobně jako se dnes odvděčují partyzánskými útoky muslimové v Evropě, která je přijala. Tak tahle paralela mi přijde zajímavá prostě a Ridley Scott to svým filmem patřičně zaznamenal a události v Paříži jen o měsíc předpověděl. (10.01.2015)

Si nemyslím, že by byl Exodus vyloženě špatný film. Ani mě nikterak neuráží, že jsem ho viděl. Taky vím, že je Steven Zaillian schopný scenárista a Ridley Scott výborný režisér. Bohužel, i Messi se občas ukopl a Poe zfetoval, takže není nic zvláštního na tom, že jsme se dočkali rutinního zfilmování scénáře, který je neuvěřitelně líný a neochotný. Exodus je přeplněn náhodami a iracionálním rozhodováním postav: Mojžíš, dávno z Ramsesova hájemství vystrnaděn, se ve chvíli, kdy to potřebuje, setká s Ramsesem tak, že přijde do královských stájí a vrazí mu meč pod krk. Nikoho nezajímá, jak se tam tak snadno dostal. Nikoho nezajímá, jak věděl, že bude Ramses v noci sám ve stájích. Nikoho nezajímá, že Mojžíš nebyl na tomto místě sedm let a těžko tak mohl cokoliv předvídat. Dle současné verze filmu to vypadá, že si Mojžíš prostě jednoho večera řekl "hm, bylo by třeba postrašit Ramsese, vlezu mu dnes v noci stájí, třeba si přijde polaskat koníky, to egyptští vládcové mezi souloží a usínáním dělají". A to je pro Exodus naprosto signifikantní. Často se někdo přibližuje k vysoce postaveným osobám, které normálně hlídají tucty ozbrojenců; často se někdo zcela samozřejmě dostává na místa, jež zdravá logika považuje za přísně střežená. Buď je to tím, že jsem starej rejpal, nebo je film jednoduše natolik nezáživným a nedotaženým spektáklem, že mozek podvědomně vyhledává cokoliv, co by ho zaměstnalo. Nezájmem scénáře kromě diváka a detailů trpí rovněž postavy, z nichž nemalé množství vypadá v první chvíli ohromně důležitě a osudově, načež si přelouskají pár svých replik, zmizí a už se v příběhu buď neobjeví, nebo postávají bezmocně v pozadí. Totéž platí pro několik zajímavých podzápletek. Až někdy ve druhé půli se objeví svěží prvek (vtipně sestříhané popravování rádců); bohužel je to dost málo. Vlastně ani vizuálně Exodus nepřekvapí - ano, na kostýmech, kulisách a tricích je vidět, že film stál hodně dolarů a rád by jich pár vydělal zpátky, nicméně není tu jediná scéna/výjev/záběr/cokoliv, co bych si chtěl pamatovat a pustit ještě jednou. Závěrečná "boží vlna" je tak okatě CGI, že bez problémů spláchla poslední naděje na kvalitní divácký zážitek. A to říkám já, nadržený fanda Ridleyho Scotta, který vysoko hodnotil Promethea i Robina Hooda. P.S. Mnohé z výše zmíněných chyb by mohla ospravedlnit režisérská verze s vystříhanými scénami, které by dodaly podklad nelogičnostem a hloubku zanedbaným postavám - nebylo by to ve Scottově případě poprvé. Stejně tak se může stát, že z odfláklých dvou a půl hodiny vzniknou odfláklé hodiny tři. Uvidíme, uvidíme... (30.12.2014)

Ridley Scott jede vizuálně na autopilota a dějově se naopak pouští na tenký led. Mojžíš se praští do hlavy a na základě toho utvoří elitní židovské komando terorizující nevinné Egypťany, aby se k němu nakonec přidal "protivnej spratek" Hospodin. Těžko se tu fandí straně, jejíž utrpení není zobrazeno, pouze se o něm mluví, a doopravdy trpí pouze ti "zlí" a především faraon, který se jen snaží splnit svoje poslání a Mojžíš ho svojí agresivitou vyloženě vyprovokuje. Když se faraon ptá "jaký fanatik by věřil v Boha, který vraždí nevinné," nejde, než mu dát za pravdu. Takže potud Mel Gibson approval! (A mít ten není zrovna fajn.) Pokud by to Scott myslel jako zajímavý test abrahámovské víry, bylo by to zajímavé, nejspíš se mu ale děj pouze rozpadl pod rukama z úplně stejných důvodů jako Robin Hood. Legendě bez kontaktu s historickou skutečností se snaží dodat i přes zachování nějakého toho nadpřirozena nádech realističnosti, aniž by to ale udělal pořádně a aniž by si uvědomil, jak nesmyslný konstrukt vznikne. Takže se střídají nudné pasáže - to když se děje to, co víme, že se stát musí, a děje se to přesně tak, jak musí (protože něco vizuálně nápaditého bychom tu hledali marně), s těmi prostě "divnými", v nichž nesympatický Mojžíš dělá nepochopitelná rozhodnutí. Aronofsky a Scott si měli vyměnit projekty - mám pocit, že víc fantasy a méně snahy o "takhle by se to zhruba mohlo stát" by jedině prospělo. I ten Princ egyptský zůstává nepřekonán, jeho náboj a emoce tu zoufale chybí. (25.12.2014)

Exodus je klasický historický Ridley Scott, což jsem po příšerném Konzultantovi přímo potřeboval. Obsahuje epický příběh, nabízí brutální válečné scény a místy i neuvěřitelně natočené záběry, které mě budou děsit i ze spaní po ještě hodně dlouhou dobu. Třeba právě zrovna těch deset egyptských ran. Také má na svědomí kvalitní hudební doprovod a skvělé herecké výkony a tak mě na filmu trápí jedno jediné. A to je fakt, že kdyby Ridley vydal do kina tu čtyř hodinovou verzi, zřejmě by všechno dávalo smysl. Já si zhruba ve třetině filmu skočil v kině na záchod. Pryč jsem byl asi minutu a po minutě jsem byl v šoku, jak se příběh posunul. Zrovna jsem asi trefil blbej moment. Každopádně místy je dost znát, že RIdley musel stříhat, aby se vyšel alespoň do dvou a půl hodiny. Nicméně to všechno nic nemění na tom, že na tomhle filmu si jinou kritiku snad ani najít nemůžu. Nechápu zdejší znalecké názory, co se tady jak z kopírky shodují, že tohle je jeden z nejhorších filmů Ridleye Scotta, ale přesto jsou rádi, že je to alespoň nějaký film, protože nikdo jiný by to líp nenatočil. Lepší by bylo, kdyby si na to každý udělal názor svůj a budu dokonale spokojen. (04.01.2015)

Chvíli jsem si myslel, že letos nestihnu Velikonoce, protože Ridleyho opus byl delší než meč Mojžíšův. Nevím, jestli si pan velkotovárník něco kompenzuje, ale já nejsem holka, která filmu nejdřív stáhne kalhoty a hodnotí ho podle délky. Mě u filmu zajímá duše a ta se tady rozprskla v divném maglajzu scén ňam ňam a ťuk ťuk. Vyměklá rutina, kterou mimo jiného moc nepodržel ani výkon Iglesiase. (22.01.2015)