Torment

Home invasion subžánr v posledních letech zažil nebývalý rozkvět, kdy se urodil poměrně slušný počet kvalitních filmů, jehož středobodem bylo proniknutí nebezpečných vetřelců do domácností kladných hrdinů. Torment je dalším takovým filmem a rozhodně nepřevyšuje laťku, kterou jeho starší kolegové průměrně nasadili. Pochlubit se může místy docela solidní atmosférou a špinavým lookem, kdy prostředí (starý dům) ani záporáci (ošuntělí vidláci ve špinavém oblečení, maskovaní utrhanými hlavami plyšových zvířátek) nepůsobí zrovna čistoskvoucím dojmem. Potud OK. Problém je v nepříliš sympatických postavách, jejichž rodinná krize opravdu nemá šanci vydojit byť krapítek divákova zájmu. Navíc klasicky neváhají činit chybná rozhodnutí, což je občas mírně otravné sledovat. V jisté chvíli se film dokonce začne tvářit, že snad možná sledujeme jakousi metafyzickou pomstu dítěte na svém rodiči (což rámuje i úvodní citát Friedricha Nietzscheho), což je úplně wtf. Jako krátká, nenáročná žánrová jednohubka to ujde, naděje, jež jsem do filmu vkládal po působivě depresivním traileru, se ovšem nenaplnily. Na to jsou hrany málo ostré. (17.06.2014)

Corry je mladý vdovec, ktorý sa spolu so synom Liamom a jeho novou priateľkou Sarah nasťahuje do staršieho rodinného domu, ďaleko od ruchu veľkomesta. Po smrti manželky by veľmi rád začal žiť od začiatku, v úplnej, šťastnej rodine. Počiatočná Sárina zlá predtucha z nového prostredia sa napĺňa takmer okamžite. Hneď v prvú noc sa budú musieť postaviť nečakanému problému. Obrovská škoda, že keď konečne prišlo na lámanie "chleba", nastal strih, a tak efekt šoku z gore, vymizol do zatratenia. Mohla to byť riadna "hixplo" pecka! Každopádne musím uznať, že "Tormant" má vďaka krátkej stopáži veľmi rýchly spád, takže takmer stále sa je načo pozerať. Napriek tomu, že je snímok pomerne atmosferický, na "The Strangers" sa z môjho pohľadu nechytá. Po dlhej dobe celkom slušný horor, ktorý potešil a nebol stratou času - 65%. (17.06.2014)

Povedený Home Invasion, který však nepřekonává své kvalitnější předchůdce, ale přesto zaujme díky velmi povedeným maskám všech záporných postav, vynikajícím soundtrackem a špinavou, temnou atmosférou doprovázející celý film. Bavil jsem se,ale na vyšší hodnocení bych vyžadoval alespoň nějaké gore. 60% (02.07.2014)

Docela svižný horůrek podle šablony, který mi vliv krve do žil. Hned, jak jsem viděla ty čtyři obří plyšáky toho malého (protivného) chlapce, jsem si říkala, že jsou hnusní a strašidelní a taky že jo, takovou věc bych si domů nepořídila. Co je snímku ke škodě (a už to tu někdo zmínil), jsou nesympatické hlavní postavy, kterým snad i přejete jejich úděl. Celou dobu jsem si říkala, že to jsou čtyři*, pak se ten madafakin rozhodl, že má vlastně svoji macechu ohromně rád a bohužel to sklouzlo na tři*, ale jedním dechem dodávám, že to jsou hodně kvalitní tři hvězdy. (14.08.2014)

Dnes již žánrově a tématicky klasický snímek věnující se otázkám rodinných hodnot, vřelé síle rodinného zázemí a citu a problematice tzv. náhradních či zástupných rodin. Ve své podstatě nepřekvapující a nevyvolávající otázky, na které by divák již předem neznal odpověď. Nehledě k tomu, že některá závažná témata se ani neobtěžuje zohledňovat a na případné otázky odpovídat. Kromě ne zcela poveděně zachycenému aktuálnímu civilizačnímu strachu o své nejbližší a frontálnímu útoku na nejbližší intimní bezpečí soukromí na něž má každý nepochybně právo, snímek poukazuje hlavně na dvě věci. 1) I kdyby Katharine Isabelle byla pomazána hovny, od hlavy k patě ověšena podobiznami Miloše Zemana a ve filmu by jen nehybně a mlčky stála v rohu, pořád to z ní bude sálat a prýštit a bude to poslední záchranou chabě kvalitního snímku. 2) Hlava vašeho plyšového miláčka může být sebevíce roztomilá, zkuste mu ji ale uřezat a nasadit si ji, najednou už tak roztomilá nebude. Naopak. 2,5* (28.01.2015)