Žena v kleci

Kvalitní staromódní kriminálka ze severu. Kriminální žánr nevyhledávám, ale jednou za půl roku si pustit něco, co pobaví, překvapí a zaujme z tohodle žánru neuškodí. Highlightem filmu je pro mne scéna se slow motion záběrem padajícího auta, která byla doslova breathtaking.. Slušná režie, herci i zápletka. Pro fanoušky krimi žánru doporučuji. 65% (02.03.2014)

Výborná kriminálka, která se nesnaží zbytečně vršit zvraty a naopak jde čistě za svým cílem a soustředí se na velmi silný emocionální závěr. Lie Kaas solidní, bez emocí, nejsem na něj v téhle poloze zvyklý. Trochu to působí jako úvod do seriálu, ale proč ne, jsem celkem zvědavý na další případy oddělení Q. (02.06.2023)

Žena v kleci byla první, ale já si ji nechal shodou náhod tak nějak na konec. Řeč je o knižní sérii dánského spisovatele Jussiho Adler-Olsena. Další tři (filmová) zastavení vůbec nebyla špatná (některá – Složka 64 – dokonce vynikající). Jsme tak na začátku fungování oddělení Q, které má za úkol třídit staré nevyřešené případy. Prostě papírování, o které nikdo zrovna nestojí. Možná nadšený muslimský asistent Assad. Naopak vůbec ne komisař Carl, který se po nevydařené akci (jeden kolega mrtvý, druhý ochrnutý) vrací k policejnímu sboru, ale na oddělení vražd je brzy. Úkol je jasný (třídit a uzavírat), ovšem Carl je tvrdohlavý polda, takže se mu hned první spis nepozdává: sympatická politička, která měla před pěti lety záhadně zmizet při plavbě na trajektu. Jelikož jsem dřív viděl zmiňovaná tři pokračování, aspoň nyní jsem se tak trochu dozvěděl, proč je sebedestruktivní a věčně nakrknutý komisař Nikolaj Lie Kaas místy takový idiot. Nesnesitelný vyšetřovatel přišel o kolegy, navíc ho tíží krachy v osobním životě. Co se případu týče, je možná škoda, že má divák náskok před vyšetřovateli. To, že o političce leccos víme, nás mírně připravuje o napětí a momenty překvapení. Vadí i trošku zjednodušené charaktery, víc bych toho třeba rád věděl o Assadovi nebo i záporákovi, proč se rozhodl páchat „zlo“ zrovna pět let. A ještě jedna věc je slabší, protože u severských kriminálek bývá alfou a omegou: působivější atmosféra. (28.06.2020)

Po velmi dobrém Vzkazu v lahvi jsem se pustil do prvního příběhu detektivů Mørcka a Assada. A dostal jsem tedy o něco slabší norskou kávičku. Přitom eskapády a schopnosti zdejšího arcilotra jsou o fous uvěřitelnější než ty Antikristova džina v láhvi. Mørck a Assad  zase v pohodě, ale trochu ztrácím obdiv k jejich psychologickým profilům, holt Most je jen jeden a Sága Norénová měla mnohem přitažlivější složku.  O chlup lepší než Vraždy v Midsomaru, což je vlastně pořád pochvala, ale u této druhé návštěvy  už jsem poposedával. Třetí odkládám na neurčito a pro výstrahu si tu nechávám viset jen tři hvězdičky. (10.12.2021)

„Proč se v tom vrtáš? Je uzavřený. Spáchala sebevraždu.“ – „Jestli mě někdy zabijou, slib mi, že to nebudeš vyšetřovat.“ Pro některé by asi muselo jít o Ženu v peci, aby jim to přišlo dostatečně zajímavé, mně však takhle poctivá dánská (koprodukční) detektivka ke štěstí (vcelku) stačila. Zpočátku mě zaujalo hlavně obsazení, kdy mi hlavou probleskla vzpomínka na Otevřená srdce (i s tématem ochrnutí, i když tentokrát z opačné pozice), nicméně Kaasův detektiv je správně paličatá „osina v zadku“ a Sonju jsem si konečně po delší době vychutnal v zajímavější roli (a ne jak v loňském The Homesmanovi). Žena v kleci má dobře vystavěnou „záhadu“, parádní atmosféru, spoustu hozených klacků pod nohy „Qčkařů“ (ať už v Dánsku či Švédsku), místy dokonce i humor a směrem k závěru slušnou porci napětí. Škoda jen toho zbytečně moc hollywoodského konce (ať už z pohledu kyslíku nebo nezdolnosti postav), který výsledný výborný zážitek bohužel sráží. Nicméně, na slušné 4* to stále ještě je a já jsem hodně zvědavý na druhý díl (zřejmě trilogie). „Pojďme to omrknout.“ – „Jsi si jistý? Slyšels přece Jacobsena.“ – „Moje dánština není tak dobrá, Carle.“ (01.03.2015)