Žena v kleci

(75%) Začátek severské série. No, tato série mi unikala, tak jsem se rozhodl ji dohnat. Takže nyní k tomuto prvními filmu nesoucí název Žena v kleci. Rozhodně mě to bavilo. Začátek se rozjíždí trochu pomaleji, ale i tak jsem se nenudil. Hlavní herecké duo mě teda dost zaujalo. Hlavní hrdina Nikolaj Lie Kaas mi padl do oka a nemůžu si pomoci, dost mi připomínal vzhledem a trochu i povahou Johannese Brandrupa, který hrál v 1.sérii Kobře 11 policistu Franka Stolteho – opravdu neskutečná podoba a i povaha té postavy. No, jeho pomocník Fares Fares mi přišel jako sympaťák, takže se na tuto dvojici budu v následujících dílech těšit. Příběh tu máme jednoduchý, je i jednoduchým způsobem podán, ale funguje. Hudba je solidní. Vyšetřování má hlavu a patu, záporák je super, žena v kleci si vytrpěla dost, i když bych ještě více přitlačil na pilu a především bych přidal stopáž filmu, aby to bylo více strhující a bohatší na scénáři. Jinak s tím nemám větší problém. Vylepšovat by se toho dalo více, zas taková pecka jako obdobný film Muži, kteří nenávidí ženy, to není, ale i tak jsem spokojen. (03.03.2019)

Knihy s oddělením Q jsou mojí oblíbenou četbou a tak jsem byl na jejich filmové zpracování docela zvědav. Karla Morcka si představuji značně odlišně, ale jelikož N. LieKaas je dobrý a osvědčený herec a sympaťák k tomu, zas mi to tolik nevadí, když navíc Assad je svému literárnímu předobrazu už mnohem bližší. Co se týče zápletky, ta dostává před psychologií na rozdíl od knih jednoznačně přednost, ale to se celkem dalo čekat. Zvolený způsob vyprávění mi sedl, Morckovo soukromí a služební linie jsou vyváženy tak akorát a tak jsem celkem spokojen, 3,5* a těším se na další díl. (13.08.2017)

Severská krimi táhne, je komerčně úspěšná a za poslední roky se na ni sneslo až nesmyslné množství kritických superlativů. Dánský film Žena v kleci zřetelně ukazuje meze tohoto módního úkazu. Snímek režiséra Mikkela Norgaarda je natočený podle velmi úspěšné literární předlohy Jussiho Adlera Olsena. Realizace se ujali osvědčení tvůrci, scénář napsal Nikolaj Arcel, který pro film mimo jiné přepsal i známou trilogii Milénium Stiega Larssona, režisér pracoval na krimiseriálu Most, který byl uveden v mnoha zemích a v Americe vznikla jeho úspěšná místní verze. V zemi původu se Žena v kleci stala nejnavštěvovanějším filmem z domácí produkce. Asi se není co divit, Žena v kleci obsahuje všechny povinné prvky severského "napínáku" a nepřidává k nim skoro nic. Je to konvence v čistém stavu, realizovaná s nevzrušivou zručností. Příběh tohoto typu potřebuje detektiva "depkaře". Carl Morck (Nikolaj Lie Kaas) tento požadavek naplňuje víc než dostatečně. Má pro kolegy nesnesitelně perfekcionistickou náturu, navíc byl zraněný při nepovedeném zátahu, a to ještě dopadl líp než kolegové, z nichž jeden byl zastřelen a druhý – jediný Carlův kamarád – skončil paralyzovaný. Hrdina za ním občas zajde do nemocnice, aby si s ním pohovořil o nesmyslnosti života. Tím ovšem Carlovy starosti nejsou vyčerpány. Jak už se v konvenčních detektivkách stává, právě ho opustila manželka. V přepíjení severské samoty ho občas vyruší návštěva syna, který ho pak vyhání z domova nesnesitelnou hudbou a hlučným pářením se s náhodnými známostmi. A ještě nedosti na tom. Carlovy delší rekonvalescence využijí nadřízení k tomu, aby se otravného policisty zbavili. Vymyslí si pro něj zvláštní oddělení, jehož úkolem je zběžný přezkum starých nevyřešených případů. Přidělí mu kanceláře v nejzastrčenějším koutě sklepení policejního ředitelství v naději, že o němuž nikdy neuslyší. Ach, jak se mýlili. Carl totiž dostane parťáka, policistu blízkovýchodního původu Assada (snad to není nějaký příbuzný), který v Ženě v kleci hraje plus minus stejnou úlohu jako afroameričtí partneři bílých policistů v hollywoodských thrillerech. Tedy dát hrdinu jakž takž do kupy, projevovat schopnost radovat se ze života a vůbec s ním být srovnaný, vnímat v něm i nějakou duchovní dimenzi, být praktický i empatický. Zatímco pro Carla znamená nové funkční zařazení prudký sestup, pro Assada je to šance konečně se dostat k nějakému tomu vyšetřování. Jak je u takových filmových dvojic obvyklé, lezou si ti dva ze začátku na nervy, postupně k sobě nacházejí cestu a nakonec by jeden za druhého ruku do ohně strčili. (16.06.2020)

Detektiv Nesbøva (čtěte zasmušilého) typu a jedna v podstatě triviální krimi zápletka, jenž flashbacky a žánrovými klišé zbytečně ztrácí na intenzitě. Taková lepší televizní inscenace, která neurazí, nenadchne a spolehlivě oddálí návštěvu dentisty.. Existuje vůbec nějaký skandinávský vyšetřovatel, co by si do inzerátu mohl napsat: usměvavý abstinent, nekuřák, bez traumat..? Může za to počasí? Dlouhé noci? Chuť několikanásobné destilace? Nebo snad Raymond Chandler? (21.03.2014)

Hned ze začátku bych chtěla říct, že je to nadprůměr, ale tu čtvrtou hvězdu prostě nedám, jelikož mi tam chybělo trochu víc akce, nebo alespoň napětí. Příběh je výborný a hodně zajímavý. Herci jsou skvělí, ale nepřipadá mi to jako mysteriózní thriller, spíše pouze jako krimi, které má hodně poutavý a drastický příběh. Musím, ale uznat, že hodně kvalitní podívaná, jak jsem očekávala. (18.04.2014)