Zmizelá

U Zmizelé se mi jako první vybaví slovní spojení "zábavný brak", čímž ani trochu netvrdím, že nemá přesah, nebo je nedejbože hloupá. Pokud bych ji měl ale vnímat jako realistické, mrazivé drama, musel bych se tomu maratonu (ne zrovna šokujících) zvratů vysmát. Pokud ho vnímám jako záměrné dotažení konceptu "nízký žánr" k dokonalosti, tak se nemusím smát tomu filmu, ale s tím filmem, protože zábavné to je opravdu hodně. A nechce se mi věřit, žr by se to FIncherovi natolik vymklo z rukou, takže palec nepochybně nahoru. 4 a 1/2 (30.09.2014)

Podobně jako Paul Thomas Anderson také David Fincher se v rámci své režijní dráhy posouvá k čím dál tím utlumenější a střídmější formě dokonalosti. Po první části filmografie, která se vyznačovala okázalou formální efektností, jež u Finchera kulminovala v "Úkrytu" oplývajícím hrátkami s průlety kamerou prostorem v dokonalých realitu popírajících jízdách, přichází v pozdějších filmech stále větší efektivnost a nenápadnost. Neznamená to, že by se Fincher i PTA stali nějakými askety, ale pouze že jejich mistrovství se projevuje tím, že na sebe nikterak nepoutá pozornost. Skoro bychom mohli mluvit o návratu studiového stylu, kde také forma sloužila k maximálnímu vtažení diváků do vyprávění a neměla na sebe nikterak upozorňovat, jen tentokrát se nejedná o následování nějakých konvenčních pravidel, ale projev dokonalého obeznámení s řemeslem a maximální promyšlenosti zpracování každého záběru za jeho účelem v celku díla. "Zmizelá" pak představuje Fincherovu strhující masterclass v šálení diváků, kde současně žasneme nad vyprávěním (příznačně o postavách, které šálí své okolí a důmyslně pracují se svým obrazem), ale také nad tím, jak zdánlivě lehce a nenápadně nás film vede a drží přikované k obrazovce či plátnu po celou dobu, aniž by nám dovolil vydechnout. (11.11.2020)

Byť je Fincher mým oblíbencem, Zmizelou mě přece jen až tak nedostal jako filmem Zodiac, Sedm či Klub Rváčů, ty jsou o level výše. Na Zmizelé mi zpočátku jednak vadil Affleck, nemám rád toho herce a hlavně přepísklá stopáž na takový žánr je trošku unavující, naštěstí po hodině a půl příjde parádní zvrat, který zvedne znuděného člověka ze sedačky a už to byl ten pravý Fincher! Perfektní inteligentní dialogy, over the top gore scéna a solidní vyvrcholení, které mě utvrdilo o tom, že si Zmizelá 4 hvězdy bezpochyby zaslouží, byť ta první půlka je výrazně slabší. Ženské jsou opravdu svině. 75% (19.12.2014)

Film co nemá chybku v provedení, nedá ani minutku se nudit, táhne i herecky svojí ústřední dvojicí (ať žije Batfleck a jeho nablblej úsměv), a hlavně, přinutí vás a váš doprovod ještě hodinu po skončení projekce probírat co a jak vlastně bylo, je po vlažných trailerech bez debat dalším velmi silným příspěvkem Davida Finchera. (06.10.2014)

Ten zdánlivě ledabylý režijní styl, ve kterém má přitom každá scéna svoje místo, se mi právě tady zajídá z celé Fincherovy filmografie nejvíc. Snad nikdy totiž nebyl tak odosobněný a pokud v dramatickém thrilleru, jehož alfou a omegou jsou mezilidské interakce, chybí byť jen špetka chemie či hmatatelných emocí mezi Nickem a Amy, zamrzí to. A pokud jim chybí i v těch momentech, kdy mají být párkem zamilovaných či naopak překypovat nenávistí, dochází mi, že nedostávám ani z poloviny tolik, kolik bych chtěl - a vzhledem k tématu asi i měl. Komplikovaná cesta ztracené holky a lidí kolem ní je totiž podstatně méně rafinovaná či překvapující, než většinu času slibuje. Vztahy totiž jsou dřina a věda - ale rozhodně ne takováhle. (02.01.2015)