Neon Demon

// "Beauty isn't everything. It's the only thing." Refn a jeho hit or miss kariéra pokračuje, nebýt dokonalé Elle Fanning a hypnotizující hudby, asi bych opět jenom kroutil hlavou. Takhle to pro mě ale z nějakého důvodu překvapivě fungovalo, takže opatrný palec nahoru a příště už bych od něj vážně zase rád viděl pecku typu Drive. Když zahodí tu svou nabubřelost, tak na to má. 6/10 (18.12.2016)

Po shlédnutí tohoto filmu mám skoro pocit, jak kdyby se Nicolas Winding Refn utápěl ve svých vlastních filmařských utopiích. Chápu třeba to, že Neon Demon má jasnou myšlenku v oblasti modelingu. Nechápu ale celý ten umělecký patos, se kterým se k ní snaží dopátrat. Jako jasně, celá řada scén je dost zajímavých a na oko hodně libivých, ale jako celek mi to přijde jenom jako souběh různých scén, které spíš nedávají smysl, než že ten smysl dávají. Režisér má jediné štěstí, že dobře volí hudbu s obrazem. U Drive jsem mu to sežral, tady už mám co dělat. (22.11.2016)

Asi soukromý divácký zážitek roku, ne-li ještě za delší období. Od premiéry (v totálně natřískaném Světozoru) už dva dny v kuse pořád poslouchám nadpozemsky dokonalý soundtrack - a nemůžu ten film dostat z hlavy - Neon Demon je vizuálně neuvěřitelný, režijně vizionářský, a celkově za hranicí všeho, co jsem kdy viděl, Refn je naprostý génius, který mě dokonale dostal - už jenom trailer jsem si musel pouštět snad stokrát, jak mi přišel dokonalý. Naposledy jsem takto v kině umíral blahem snad u filmů Noční můra či The Guest, ale na Neon Demon to stejně nemá - to spojení absolutně dokonalého obrazu i hudby došlo vrcholu až zde - Neon Demon je dvouhodinový audiovizuální orgasmus, jakkoli to debilní klišé filmové hantýrky nemám rád. Stejně tak Elle Fanning v titulní roli předvádí něco neuvěřitelného a v tom filmu mě naprosto ohromila - já prostě pořád nechápu, jak může vzniknout TAK DOKONALÝ film, který se mi absolutně vším tak strašně trefí do vkusu, že mám po jeho zhlédnutí pocit, že můj život už nikdy nebude - a nemůže být - jako předtím. Po takovém filmu jsem asi vždy toužil, aniž bych to vlastně věděl - za mě by i 10 hvězd bylo málo. (22.09.2016)

Ok, zjevně šílený Winding Refn se mi občas, jako u minulého filmu, do vkusu trefí, ovšem nyní mi už přijde, že moc přehání. Ta stylizace do červených a veskrze nepříjemných neonových barev je pořád úchvatná, násilí se ovšem nyní opodstatnit nepodařilo. Ač jsem byl u Jen bůh odpouští spokojen mnohem více než většina lidí, tenhle kousek si asi zopakovat nepotřebuji...5,5/10 PS : Keanu Reeves is the World's Biggest Asshole! (20.09.2016)

Refn je jedním z režisérů, u nichž si dlouhodobě přeju, aby natočili horor, takže při ohlášení Neonového démona se mi tak trochu splnil jeden z diváckých kinematografických snů a očekávání byla na maximu. Po ohlasech z premiéry v Cannes jsem pořád věřil, že mě snímek spíše pohltí a zaujme, než abych skončil na té druhé, zhnusené až otrávené straně barikády zklamaných diváků. Ale ono to dopadlo snad ještě hůř - prostě jen ... meh. Nuda. Nic to ve mně nevyvovolalo, ani náznak pozitivní, ani negativní emoce. Audiovizuálně celkem hezká prázdnota. (12.09.2016)