Rande na dvě noci

Sice jsem Analeigh Tipton nevěřil tu problémovou holku, co si nemůže najít kluka, ale po pár minutách, až vyprchalo takové to trapné nevědomí, že se s Milesem Tellerem (kterého furt extra nemusím, ale vybírá si dobré role) určitě hodně sblíží, velice příjemná oddychovka a jeden chladný večer se všemi atributy dobré feel good romanťárny...85% (12.11.2015)

Rande pribratého sionistu s ušatou blbkou, čo má na chrbte vytetovaný barkód. Romantická záverečná fáza je akceptovateľná, ale tie neustále sexuálne kecy, to je na porazenie. Podľa tohto filmu normálne rande už neexistujú. Film sa chce hrať trochu na Hlavne nezáväzne, ale nemá na to ani humorom, ani hereckým šarmom a už vôbec nie scenárom. (09.04.2018)

Velký paradox. Two Night Stand jsem chtěl vidět především kvůli účinkování mého oblíbence mezi mladými herci Milese Tellera a naopak jsem váhal kvůli účasti nesympatické ošklivky Analeigh Tipton. A samozřejmě to dopadlo zcela opačně. Milles je tu zcela mimo, divnej, nesympatickej, otravnej a Analeigh to zde naopak neskutečně sluší, ten film táhla a fakt mi tu upřímně sedla. Prostě paradox. Každopádně, když tedy pominu toto ústřední herecké duo, což je ovšem dost těžké, neboť ten film je jen a jen o nich a z obrazovky prakticky neslezli, tak je to vážně ubíjejících 80 minut. Já mám upřímně konverzační snímky rád, ale tady minimálně první hodina byla skutečně o ničem. Ale tak strašně o ničem, že mi hlava nepobírala, proč tohle někdo vůbec točí, vždyť ten jejich dialog byl tak moc prázdný, bez hloubky, bez smyslu a především bez pointy. Poté naštěstí ale došlo k jemnému zvratu a k něčemu, co by se vzdáleně dalo nazvat zápletkou, což mě vytrhlo z těžké letargie a já se začal dokonce i bavit, ale to zbývalo do konce prakticky už jen pár minut, takže když se začalo v podstatě konečně něco dít, byl konec. Smutné. Krom zbytečnosti a nesmysluplnosti zde zkrátka tvůrci nedokázali nabídnout nic jiného, emoce žádné, atmosféra žádná, styl žádný, vymeteno, duto, filmové vakuum. Anebo si sbližování dvou mladých lidí představuji prostě jen úplně jinak, přeci jen jsem už asi jiná, starší generace. Taky možnost :-/ . (10.06.2018)

„Ne, nemyslím si, že to byl Bůh. To je směšný. Myslím, že to udělala moje babička, ale netuším jak.“ – „Jo, to dává smysl.“ Pohodová romanťárna. Chemie mezi hlavními představiteli docela funguje a sem tam se člověk i zasměje. Zvážnění vcelku překvapí, ale to je zároveň to jediné, čím může jinak naprosto předvídatelný příběh malinko vychýlit. Akorát je škoda, že právě od toho „zjištění pravdy“ snímek ztratí veškerou šťávu, začne se táhnout (což je u stopáže pod 90 minut vždycky problém) a na konci je to už jedno klišé za druhým. Ve výsledku tak jde o průměrnou jednorázovku. „Loni jsem mohla říct: Jsem v přípravce na medicínu, což zní dost působivě, že? Ale pak jsem odpromovala a už to nemůžu říkat.“ – „V tvém profilu to pořád je.“ – „No, víš, ještě jsem to nezměnila.“ – „Nezaložila sis ten profil před dvěma dny?“ (02.02.2015)

Two Night Stand bych rozdělil na dvě části. Tou první je zdařilá humorně laděná a v rámci žánru poměrně originální konverzačka. V té druhé film sklouzává do klasického klišé - hádka, omluva a happy end, což je trochu škoda. Analeigh Tipton mi moc nesedí, ale tady mi nijak zvlášť nevadila. Těšil jsem se na Milese Tellera, jeho role pohodových týpků mě naopak hodně baví. (15.01.2015)