Creed

Samozřejmě že mám nakoukané všechny díly s Rockym. S tátou jsme takhle protrávili mnoho nedělních odpolední. Box jako sport mě však nudí a viděl už jsem víc boxérských filmů, než bych třeba chtěl, ale po většinou stály za to i tak a mnohdy byl box až v druhé řadě. To je tak trochu i případ tohodle spin-offu, do kterého Sylvester Stallone po důstejném ukončení v "šestce" před deseti lety k mému údivu šel. A jak se ukázalo na Globéch, nemá čeho litovat. Nemusíme litovat any my diváci, jelikož Creed je strhující sportovní drama s několika nezapomenutelnými momenty, do kterých dávají Sly a vycházející hvězda Michael B. Jordan naprosto vše a z výsledného filmu je to cítit. Ryan Coogler připravil nadstadardní a v jistém ohledu emotivní a líbivou žánrovku, která šlape od začátku až do konce a dává zároveň prostor i nostalgii. Snad ho u Marvelu nezkazí...9/10 (13.02.2016)

Dvě slova? Neutrální rozpačitost. Sly stejně jako Arnold patří mezi moje hrdiny a pokud jsem Arnieho nepodělal při účasti ve zmršeném téčku, tak stejně nepodělám ani Slye. Tím netvrdím, že Creed je zmršený film, jenom chci říct, že dané téma mě holt příliš neoslovuje obzvlášť pokud mám sledovat story chudáka černouška kterýmu všichni házeli klacky pod nohy, ale on se prostě vzepřel osudu a všem to natřel. Režisér Coogler se evidentně nepoučil ze svého předchozího snímku Fruitvale a opět nám servíruje děsně emocionální emancipovanou záležitost. Když k tomu ještě připočtu fakt, že první zápas kde si borec ani nebouchnul a pak týpka sundal jednou ranou mě vůbec nebavil no a finální boj byl sice slušně vyhecovanej a postupně gradoval, ale nevyvaroval se stokrát omletých a jinde viděných klišé, tak mi z toho žádný terno nevychází, ale Sly to celkem drží. Pořád tu má co říct a i když poslední dobou nejsem přesvědčen o tom, že to má v hlavě zcela srovnané a navíc postavu Rockyho kdovíjak nežeru, tak v úloze mentora mu to překvapivě sedne a pokud je tohle zakončení celé ságy, tak budiž. Stejně jsem na to koukal jenom kvůli němu a určitě ho ještě neodepisuju i když bacha na ty facelifty začíná se nebezpečně podobat své matce a doufám, že se to nevymkne z podkontroly.50% (25.12.2015)

Objektivně za tři hvězdy, subjektivně za dvě. Při úvodní scéně z nápravného zařízení se na chvíli zdá, že se tohle pokračování Rockyho vydá vlastní cestou, už po patnácti minutách je z něj nicméně stejná šablona, jakou tvůrci omílají ve všech dílech. Žádná překvapení, žádné neočekávané zvraty, žádné nové nápady. A jako bonus je to strašně nevýrazně natočené a herecké výkony jsou průměrné. Stallone nejen že si toho Oscara nezasloužil – on si ani nezasloužil být na něj nominovaný. (25.02.2017)

Rocky se nám s příchodem Creeda rozloučil poměrně s úctou. Nepřišel totiž vůbec s ničím novým a tak jediné, co tu opravdu zbývá, je nekonečné moralizování Sylvestra, které mě jakžtakž baví a nebo hraní Michaela B. Jordana, na které si musíte zvyknout. On, jakožto dítě ulice, totiž ze začátku ve mně příliš emocí nevyvolal. To až samotná výchova Stalloneho z něj vytvořila relativního sympaťáka. Nicméně už to, jak to tady píšu, je mi z toho patosu vysloveně na blití. Klasičtější příběh by snad ani nemohl být. Velcí fanoušci se Creedem pravděpodobně uspokojí a nostalgicky zamáčknou slzu. Mně osobně postačí film Rocky Balboa, který dokázal z nostalgie udělat originální film, o kterém nemusím říct to samé, co o tomto. A to, že tenhle je, na rozdíl od předchozího filmu, absolutní rutina. (03.01.2016)

Anaboliky vytahanou a zkrabatělou kožku už holt nevyžehlíš a svlíkat se v sedmdesáti do trenek by tedy bylo neetické až nemravné. A tak Sláj moudře zchátral a zpapučovatěl a snažil se předat rukavice mladší degeneraci vybouchaných palic. Bohužel už ne tolik moudře pustil z artritických rukou jak režii, tak scénář, a nechal kultovní sérii plně v nezkušených tlapách jakéhosi podivně ambiciózního negerského aktivisty. A je to rázem v prdeli! Ten Rodny King junior se sice všemožně snažil o retro silvestrovskou patinu a patos, nicméně do nich všemi otvory cpal angažovaného Afrorokyho a na legendě tak zprasil, co se dalo. V hlavní roli pózuje necharizmatický a nesympatický jeliman, který by se spíše hodil do nějakého tklivého dramatu se smutnými čokoteplouši než do ringu a jemuž od počátku z celé prdele přejete, ať jej někdo z těch učebnicově zlých bělochů co nejrychleji sundá. Do toho se vám snaží vsugerovat, že k boxu se nejvíc hodí vypatlaná recitace, a tak vám z hudebního podkresu slézají nehty a jen s hrůzou očekáváte, kdy do toho nějaký ten AjsFak zarepuje Ájofdztájgr. Musím připustit, že úvodní polovina je vcelku kulantní, nostalgicky odsejpápá v nejlepších Rokyho tradicích a první zápas dokonce i připomíná box. Pak se ale cosi zle zvrtne, náš kakaový rohovník začne otravně cvrlikat s jakousi árendbí briketou, hledat své přičmoudlé já, trousit přitom odporně cukrkandlová životní moudra ghetového filosofa a naprosto nezáživně trénovat s dědou Silvestrem, až je to téměř k nesnesení. Finální pěstičkovaná s britským tuponěm pak předvede to nejkokotštější a nejhnusněji natočené statické mlácení po tlamách bez krytí, jaké jsem kdy viděl, tudíž Sláj neSláj, výsledný dojem osciluje okolo prdele a máte z toho asi tak stejný zážitek, jako by se vás v boxerské rukavici snažil vyprstit Muhamad Ali a pružíc v kolenou při tom procítěně přednášel Černý muž pod bitchem otrokáře žil. Jestli plánujou dvojku, tak doufám, že se do ní prorve Drago junior a po krátkém strečingu s Brigitou Nýlsen toho afrogeje pošle expresním hákem za taťkou. (30.12.2015)